Režie:
Gordon DouglasKamera:
Sidney HickoxHudba:
Bronislau KaperHrají:
James Whitmore, Edmund Gwenn, Joan Weldon, James Arness, Onslow Stevens, Sean McClory, Sandy Descher, Mary Alan Hokanson, Dub Taylor, Ann Doran, Leonard Nimoy (více)Obsahy(1)
Nukleární zkoušky prováděné v poušti severozápadní části Ameriky mají za následek zmutování mravenců, z nichž se stávají gigantické obludy. Hororový dav lezoucích a drápajících se mutantů z jejich obrovských katakomb může zastavit pouze specializovaný tým vědeckých profesionálů s pomocí zkušené a plně vyzbrojené vojenské armády... (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (88)
Jedno z nejznámějších, nejvýznamnějších a nejáčkovějších padesátkových sci-fi, jehož monstry jsou gigantičtí, nukleárními testy zmutovaní mravenci. Film začíná celkem hezky kdesi v poušti Nového Mexika, kde dojde k podivným událostem a posléze je objeveno obří mraveniště, jehož obsah se tak úplně nepodaří vyhubit. Efekty už dnes prostě moc nezafungují; hmyzáci jsou sice velcí a šerední, ale také zoufale neohrabaní a zpomalení. Ale to by se ještě dalo s klidem přejít, narozdíl od nudy. Většinu filmu totiž probíhá nepříliš záživné policejní vyšetřování a pátrání po uprchlých mravencích, prostě žádná velká akce. Každopádně, je třeba si uvědomit čím byl asi tento snímek v období svého uvedení. Diváci, vytřepaní z tehdy aktuální hrozby ničivé nukleární apokalypsy, navíc zde vůbec poprvé představení přerostlým vražedným hmyzákům na plátně, měli docela dobrou příležitost sedět po celou dobu stopáže jak zařezaní - ten strach tam prostě byl. Ale bohužel, dnes už není. [projekce v Americkém centru, 27.4.'10] ()
No, jo, holt „s vynálezem atomových bomb otevřel člověk dveře novému světu. A nikdo neví, co nás v tom novém světě čeká.“ Ostatně zmutovaní mravenci by mohli vyprávět. V 21. století tohle „monster movie“ Gordona Douglase dle očekávání neohromí, nicméně disponuje obdivuhodnou atmosférou a jako inspirace posloužil řadě pokračovatelů v daném žánru. Dnes milá pohádka svého času děsila plné kinosály (kasovní trhák jak dělaný), škoda jen, že se občas strachovala většího odvazu a neubrala na propraných klišé!! ()
Dlouhých 55 let se na filmu podepsalo v dobrém i zlém. Efekty jsou velmi předpotopní, ale mají své kouzlo stejně jako herci a celá paranoidní myšlenka a příběh filmu. Chvílemi je atmosféra velmi kvalitní, ale prostě už nejsme v 50sátých letech a nebojíme se atomových zkoušek ani dopadů atomových zbraní... Them! je však ukázkou, že ne všichni byli přesvědčení o tom, že jaderné zbraně jsou to nejlepší pro budoucnost a vyjádření tímto filmem dostalo i zajímavou myšlenku dopadů, která se dříve často ignorovala. Film je velmi dobře a vkusně natočený, takže nepůsobí, pokud si odmyslíme efekty, vůbec zastarale a směšně. Tradiční krátká délka filmu je pouze ku prospěchu. ()
Tenhle film se nestydím doporučit,protože jako od jiných filmů svého žánru a datu výroby disponuje s dobře napsaným scénářem. Film měl vysoký rozpočet,tak je tu hodně velké herecké obsazenstvo,hodně vojáků,armádní techniky,loutky mravenců jssou pěkné. Corman takové štěstí něměl a film natočil tak za tejden s minemem,ale stejně si mi vždycky jeho docela líbily. Scéna v katakombách,přestřelky,výbuchy,to vše je natočeno dobrým řemeslníkem. Kdyby tohle vznikalo v 80.letech nebo aspoň jeho reimak,byla by to pořádná efektivní krvavá pecka s dobrýmimi maskamy a efekty. Ale tenhle film je skvělý sám o sobě. ()
Varování před nukleárními zkouškami nejen v opuštěných pouštích, protože ony pouště nemusí být až zas tak opuštěné, a pak může po 11 letech od zkoušek dojít k mutacím přeživších organismů v tomto případě mravenců. Po zmizení prvních několika lidí v poušti, dochází k velice rychlému vypátrání zdroje oněch zmizení a k velice rychlému zničení prvního mraveniště. Ale, naneštěstí se podařilo dvěma královnám těchto smrtících monster uletět a je jen otázka krátkého času, kde založí nová hnízda a L.A. je se svými říčními kanály k tomu účelu více než vhodné. ()
Galerie (36)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (19)
- Walt Disney si pozrel tento film, pretože plánoval obsadiť Jamesa Arnessa ako Dava Crocketta. Zaujal ho však výkon iného herca, Fess Parker ako pilot bol tak presvedčivý, že úlohu nakoniec dostal on. (beso74)
- Natáčení probíhalo v pouštích Nového Mexika a v Los Angeles. (Epistemolog)
- Film byl poprvé ve Švédsku uveden pod názvem Spindlarna, což v překladu znamená „pavouci“. Zápletka filmu se však točí okolo mravenců, nikoliv pavouků. (ČSFD)
Reklama