Režie:
Jiří HanibalScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Josef VanišHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Hana Holcátová, Alena Holcátová, Milena Dvorská, Luděk Munzar, Vladimír Dlouhý, Michal Nesvadba, Jiří Untermüller, Zdena Hadrbolcová, Blanka Blahníková (více)Obsahy(1)
Dvěma sestrám - dvojčatům je 15 a obě chtějí do Prahy na spartakiádu... Každou pětiletku vznikl radostný film o masových strahovských radovánkách. Ve studiu odškrtli jednu položku a tvůrci byli vyznamenáni medailí za zásluhy o tělovýchovu, jinak se nic nestalo. (oficiální text distributora)
Recenze (29)
Spartakiáda zde slouží v podstatě jen jako určení doby, ve které se ten celkem obyčejný příběh odehrává a vlastně slouží jako výchozí bod pro vystevení příběhu. Nápad, který měly holky je naprostá klasika, která je hojně využívaná a zneužívaná. U nás ve třídě to bylo to samé. Kluci taky procházeli takovou zkouškou. Odhalila je češtinářka. Ta si všimla, že děvčata mají drobnou a téměř neslyšitelnou odchylku v hlase, takže je parádně nachytala při zkoušení. Oficiální text distributora mi příjde jako škodolibý výsměch době. Každá doba měla holt své. Aby se taky jednou někdo neposmíval tomu, v čem teď žijeme. Mě nezajímá, kdo si co odškrtnul nebo kdo získal jakoukoliv medaily za to či ono. ()
https://www.youtube.com/watch?v=FdHsW-BFKrQ Takový pohodový, rodinný film. Mě se dobře na herecké výkony točící se především okolo trávení času mladých lidí, koukalo. Je znát, že scenář psal Jaroslav Dietl, a díky němu, je tenhle polozapomenutý film, koukatelný. ()
Překvapivě skoro celou dobu trvání příjemný a civilní film o první lásce, okořeněný přítomností děvčat - dvojčat. Na pozadí se odehrávaly přípravy na Spartakiádu. Ke konci s odjezdem do Prahy se ale příběh zlomí a je dost poplatný době vzniku. Oslava mládí (a míru...) v betonových monstrech, zatímco stará Praha chátrala pod lešením. Také chování dospělých bylo dost hloupé, a to jak otce, tak soudružky učitelky. Poslední minuty byly tedy spíše dokumentem, připomínajícím tehdejší dobu. Něco podobného dnes můžeme vidět leda v KLDR. Propaganda na konci dojem sice zkazila, i tak jsem viděl rád Luďka Munzara či Milenu Dvorskou. ()
Valčík pro milión po 15ti letech. Kromě mladé lásky jak z památníčku Boty jménem Melichar zůstává už jen z televizní inscenace vystřižené trio Hadrbolcová-Munzar-Dvorská. Direktivní učitelka a chápající rodiče jsou vskutku tím jediným, co brání krouhátku na cibuli dosáhnout svého cíle. Nestačí vám to jako báječné dějové pozadí Spartakiády? Ne? A to se divím. Přestože sester Holcátových věčná škoda rozhodně není. ()
No jasně... jedna ne zrovna povedená rádoby vtipná komedie ze spartakiádního prostředí.. Mladý hrdina se zamiluje do jedné z dvojčat a aby vyzkoušely jeho city vymění se na rande... Leč bystrý a zamilovaný jinoch vše pozná na projížďce na loďce... podle mozolů na rukou, neboť jeho láska je duševně založená, kdežto druhé dvojče je sportovkyně... Brr.. tristní... A teď nevím, jestli jsem se neunáhlil se dvěma *, ale co.. čas je milosrdný.. ()
Zajímavosti (4)
- Natáčení probíhalo v Děčíně, Sebuzíně a Praze. (M.B)
- Obě děvčata Annu a Janu, sestry Holcátovy, ve filmu namluvila Kateřina Macháčková. (Cucina_Rc)
- Píseň „Hledám, chodím městem“, která ve filmu zazní, zkomponoval Jiří F. Svoboda a textem opatřil Vladimír Poštulka. Zpívají ji Hana Ulrychová a Petr Ulrych. (sator)
Reklama