Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Trpká odysea tří bytostí, ztracených mezi balíky železniční přepravy. Starý mládenec Pišta pracuje jako přepravce v železničním poštovním vagónu. Hlavně však s pomocí alkoholu přemáhá handicap malé postavy a nehezkého vzhledu. Rád by jakoukoli ženu, ale opravdu se mu líbí jenom uvadající Viera z překládky. Jenže té se líbí Pištův kolega, „světák“ Vinco. Pišta proto nemá nic a nikoho, jen starou senilní matku, která ho někdy nepoznává. Ovšem nezůstane to tak navždy... Slovenský režisér Dušan Hanák je filmovému publiku známý jako citlivý pozorovatel lidských dramat v oblastech, kam se jiní filmaři příliš nevydávají. Připomeňme například strhující dokument o opuštěných starých lidech Obrazy starého sveta (1972), či pohled do romské komunity na Slovensku Ružové sny (1976). Drama Ja milujem, ty miluješ vzniklo v roce 1980, avšak kvůli absurdnímu ideologickému zákazu se do kin dostalo až o devět let později, pět měsíců před pádem komunistického režimu. Jako nešťastně zamilovanou Vieru uvidí diváci českou herečku Ivu Janžurovou v jedné z jejích nejlepších hereckých kreací. Pištu ztvárnil polský herec a divadelní režisér Roman Klosowski, Vinca představuje jugoslávský scenárista a režisér Milan Jelić. Film byl oceněn mj. Stříbrným medvědem za režii a zvláštním uznáním poroty FIPRESCI na 39. MFF v Berlíně 1989. (Česká televize)

(více)

Recenze (60)

Marigold 

všechny recenze uživatele

Výtečný osobitý vhled do normalizační bezvýchodnosti a pustiny, podpořený až "novovlnovou" empatií a autentičností postav. Skvělá volba typů řadí tenhle film k nejlepším počinům 80. let, scénář je syrový a hodně rozevřený, zaměřuje se spíš na kresbu situace než na nějaké ucelené vyprávění... Z mého pohledu funguje velmi podobně jako Slámovo Štěstí, nosný motiv buduje ze zdánlivě nesouvislých a roztěkaných linek, aby ho v závěru nechal naplno vyznít ve vší nedokonalosti a křehkosti. Pištovo hledání lásky v šedém světě nudy, prázdnoty a masek je z diváckého hlediska možná nepříliš atraktivní, nicméně pokud na Hanákovu hru přistoupíte a budete jeho svět vnímat jako vypovídající výseč normalizační reality, pak "Ja milujem, ty miluješ" skrývá mnohem víc než jen příběh jedince... Je to vpodstatě neradostná krystalizace celé československé společnosti. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Prapodivný slovenský film s českými herci. Milada Ježková a Marie Motlová jsou výborné, ale Iva Janžurová sem jakoby nepatři. Na druhou stranu to byl asi záměr, protože mluví jednou česky a jednou slovensky a je tu za sexbombu odjinud, takže vlastně proč ne? :-) Představitel hlavní role je dokonalý, ale ani přes normalizační marasmus a bezvýchodnost jsem mu prostěl nedokázal fandit. Ještě mě zaujala Věra Bílá v husté roli empatické cikánky - to jinde neuvidíte. ()

Reklama

Autogram 

všechny recenze uživatele

Milovať a byť milovaný chce aj obyčajný socialistický človek Pišta, ktorý je malý a zavalitý, napohľad čistý Švejk. Len ten skvelý hlas, ktorý mu prepožičal Leopold Haverl, mu vylepšoval imidž. Jeho príbehy s najlepším kamarátom Vincom, nadsamcom, čo mohol mať každú ženu, sú akýmsi zvláštnym ekvivalentom dnešných tínedžerských komédií. Len tu je to v konečnom dôsledku o niečo vážnejšie, s alkoholom, Alzheimerom, a celkovou obyčajnosťou, ktorá ide pod kožu. O tej obyčajnosti zobrazeného života svedčí aj obsadenie menej známych nevýrazných hercov, pričom najkrajšou ženou vo filme je (pri všetkej úcte k hereckému umeniu) Iva Janžurová. Jej slovensko-český rečový prejav bol zaujímavo zvolený, keď v pokoji hovorila po slovensky a v rozčúlení prechádzala do češtiny. Slabšie štyri hviezdy za mimoriadny, aj keď nie vyložene príjemný zážitok. –––– Keď nemá pekné nohy, pochváľ jej vlasy. –––– Keď ja poviem hotovo, potom bude hotovo! –––– Spýtaš sa jej, či sem často chodí. Rozumieš? Pochváliš ju, že dobre tancuje. Alebo povieš niečo po taliansky. Musíš klamať telom. –––– Čo ja môžem s takouto postavou? Vyjdem niekde, ani si ma nevšimnú. Nulový človek. ()

Hamaradža 

všechny recenze uživatele

Trefné zachytenie socialistickej bezvýchodiskovosti (až tak že film skončil v trezore), čo je mi samo osebe veľmi sympatické, aj množstvo jednotlivých detailov a momentov s tradičnou Hanákovskou poetikou sa mi páčilo, akurát samotný príbeh akoby vyznieval trošku do prázdna, neujasnene tápal (narozdiel od napr. takých Ružových snov). Ak to bol cieľ, tak u mňa asi príliš nezabodoval, rovnako ako Janžurovej smiešna slovenčino-čeština. 3,5* ()

Galerie (3)

Zajímavosti (13)

  • Režisér Dušan Hanák spomína, že tak ako hlavná postava dedinský starý mládenec Pišta (Roman Klosowski) si všimol dedinských starých mládencov, ktorí sa navzájom v niečom veľmi podobali: "Často boli malého vzrastu, radi zažartovali, mali určitý dar reči, sem tam slovami prekonávali istý svoj handicap alebo bariéru. Keď sme sedeli v kaviarni s Rudom Slobodom, ktorý napokon tiež mal čosi z toho starého dedinského mládenca, prešla okolo mladá čašníčka a Rudo s uvzatým pohľadom povedal: Túto ženu musím dostať do druhého stavu. Tá veta sa objaví aj vo filme. Alebo maliar natierač, ktorého som rád počúval, keď mal pod čapicou, mi povedal: Ja nemôžem prehrať. Ja musím vyhrať. Ja chcem lásku tigrovitú... Takže aj z takýchto impulzov vznikla tragikomická postava Pištu, ktorý pije, pretože ho ženy nechcú, a ženy ho nechcú, lebo pije. Ale aj jeho bláznivá matka (Milada Ježková), kamarát Vinco (Milan Jelić), kominár Albín (Václav Babka) a Viera (Iva Janžurová), s ktorou by chcel mať Pišta dieťa. So spoluscenáristom Dušanom Dušekom sme chodili do všetkých prostredí, kde sa príbeh odohráva, pracovali sme aj v nočných smenách železničnej pošty." (Raccoon.city)
  • Hlavný hrdina, dedinský starý mládenec Pišta (Roman Klosowski) je predobrazom skutočného človeka, ktorého režisér stretol. Ten mu hovoril o svojich problémoch so ženami, aj povedal vetu, ktorá zaznela vo filme: "Som starý ako Lollobrigida." Možno ani nevnímal humorný rozmer tej vety, ale režisérovi to zostalo v kolonke dedinský starý mládenec. (Raccoon.city)
  • Keď začínal režisér Dušan Hanák pripravovať svoj štvrtý celovečerný film, dve jeho snímky boli už pár rokov zakázané, tretí nestihol podobný osud len vďaka tomu, že získal viaceré ocenenia skôr, než ho štátna moc stačila skryť do trezoru, a tak sa v tomto snímku rozhodol jeho slovami "trochu pritvrdiť". (Raccoon.city)

Reklama

Reklama