Ja milujem, ty miluješ

Výborný slovenský film, kiežby takých bolo viac. Mal som pri sledovaní dobrý pocit a nenašiel som takmer nič, čo by som filmu vytkol. D. Hanák dokázal svoj film predať s takou suverénnou ľahkosťou, o ktorej sa všetkým súčasným slovenským režisérom môže len snívať. Príbeh starého mládenca, ktorý trpí komplexom nízkeho vzrastu funguje k spokojnosti vo všetkých smeroch. Je nevtieravo vtipný, dobre zahraný a príjemne sa na to pozerá. Najväčším prekvapením je výborná Iva Janžurová , ktorú poznáme prevažne z "pojašených" rolí. Tu bola perfektná. Veselá i smutná, vážna i nasratá. V kratučkom zábere v sprche dokonca hore bez. Ďakujem režisérovi, že nedopustil, aby ju predabovali. Jej nedokonalá slovenčina s občasnou češtinou, či už vedomou alebo nie, jednoducho nemá chybu. Pobaví aj Vera Bílá, ešte z obdobia jej "štíhlosti", ktorá trúsi také nevinné, ale dobré hlášky. "Ja ti zoženiem muža. Dobré srdce má a štyri deti..." 80%. (10.01.2016)

Výtečný osobitý vhled do normalizační bezvýchodnosti a pustiny, podpořený až "novovlnovou" empatií a autentičností postav. Skvělá volba typů řadí tenhle film k nejlepším počinům 80. let, scénář je syrový a hodně rozevřený, zaměřuje se spíš na kresbu situace než na nějaké ucelené vyprávění... Z mého pohledu funguje velmi podobně jako Slámovo Štěstí, nosný motiv buduje ze zdánlivě nesouvislých a roztěkaných linek, aby ho v závěru nechal naplno vyznít ve vší nedokonalosti a křehkosti. Pištovo hledání lásky v šedém světě nudy, prázdnoty a masek je z diváckého hlediska možná nepříliš atraktivní, nicméně pokud na Hanákovu hru přistoupíte a budete jeho svět vnímat jako vypovídající výseč normalizační reality, pak "Ja milujem, ty miluješ" skrývá mnohem víc než jen příběh jedince... Je to vpodstatě neradostná krystalizace celé československé společnosti. (09.06.2008)

Slovenské silně realistické, ba naturalistické drama se značnou dávkou syrové autentičnosti, které zobrazuje socialistickou společnost a dobu reálného socialismu takovou, jaká skutečně byla (proto také směřoval místo na plátna kin do trezoru)...tedy dobu pochmurnou a bezvýchodnou... Tohle je skutečná oslava vítězství dělnické třídy...lidí v době bezčasí údajné beztřídní společnosti...tak vypadal socialismus...jen v málokterém našem filmu proteklo tolik alkoholu... Silně pesimisticky laděné drama o životě průměrných malých lidí, které spojuje maloměstské nádraží, kde všichni pracují, jejichž malost není myšlena ve smyslu fyzického vzrůstu (vyjma hlavní postavy), ale ve smyslu společenského významu. Přiznávám se ale, že jsem nebyl schopen tento film pobrat, filmová řeč Dušana Hanáka mne příliš mnoho neoslovila... Přesto přesně vím, co chtěl divákovi sdělit. (04.06.2008)

No v prvom rade by som určite film neškatuľkoval do romantickej drámy, ale zas ide o uhol pohľadu, z ktorého sa na film pozeráte. V dramatickom ponímaní ide o veľmi jednoduchú a zároveň hlbokú analýzu človeka a jeho vzťah k svojmu životu. Nevlastné prelínanie so satirickým a trpkým nahliadnutím do pestrého života prostého a jednoduchého slovenského človeka a okrajovo možno aj celej spoločnosti, ale Hanák už túto tému pekne odsekol a nechal na divákovi utvoriť si vlastný názor. Musel však predpokladať aj rozdielne názory, ktoré po filme určite nezasiahli len mňa. Ale dej a príbeh bol na svoju podstatu dokonale stráviteľný a každú minútu zasycoval rovnomernými kúskami až do konca. 80%. (10.06.2008)

Z pěti celovečerních Hanákových hraných filmů Ja milujem, ty miluješ poněkud vybočuje. Už je pryč nová vlna z 322, stejně tak je passé semidokumentární přístup z Růžových snů. A ryze ženská téma Tiché radosti a Súkromných životů měla teprve přijít. Pouze zájem o člověka zůstal. (12.11.2021)