Herrliche Zeiten im Spessart
Zlaté časy v Spessarte
Režie:
Kurt HoffmannScénář:
Günter NeumannKamera:
Richard AngstHudba:
Franz GrotheHrají:
Liselotte Pulver, Harald Leipnitz, Vivi Bach, Hannelore Elsner, Paul Esser, Erich Fiedler, Monika Zinnenberg, Gila von Weitershausen, Klaus Schwarzkopf (více)Obsahy(1)
Poslední díl spessartské trilogie. Strašidla se vrací z vesmíru a přistávají u zámku, kde naleznou nešťastnou Anneliese (Liselette Pulver). Její snoubenec právě upřednostnil manévry před svazkem s ní. Strašidla nabídnou Anneliese svou raketu, aby ho mohla dohonit. Vinou nehody však putují časem, a ve všech dobách které navštíví, muži váhají mezi válkou a láskou k ženě. (Jezinka)
(více)Recenze (39)
Ještě nedávno měl poslední díl trilogie Spessartských strašidel své kouzlo. Jestli ho má i v 21. stoletím si nejsem tak úplně jistý, ale doufám v to. Samotný díl však působí možná trochu jako samotná epizoda s pozměněnými postavami a několika drobnými změnami oproti původnímu konceptu. Možná škoda, ale nevadilo mi to. ()
Je to dosť prekombinované, zbytočne naťahované a z celej trilógie najviac detinské. Neviem prečo v tých dobách, mal niekto vôbec nápad, týmto detským prístupom zvýrazniť túto sériu. Paradoxne v tej ére nežili zdegenerované náhražky ľudských bytostí, ale asi niekto z tvorcov tušil, že príde doba horšia, ako tá z roku 2067 z tohto filmu. ()
Už to nebylo tak dobré, jako ty dva předchozí díly, ale stále to bylo fajné. Škoda ztráty herečky jednoho ze strašidel z minulého dílu, chápu kroky v dílu tomto. Veselé cestování časem. Opět krásná L. Pulver. Ale už to prostě nebylo ono. Vtipné ano, povedené, ale už hodně na hraně s trapností a opakováním vtipů. Za zmíňku jistě stojí krásná herečka hradní paní z nějakého toho 16. století. Ale nevím, která to byla... ()
Je to sice už tak trochu vaření z vody, navíc s částečně novým obsazením, nicméně je tu stále ještě přítomno ono specifické spessartské fluidum pohodové zábavy, která nelpí na logice ani fyzikálních zákonech. Příběh je sice řídký a slouží spíše jako kostra pro několik variací téhož tématu v různých časech, ale na druhou stranu je to vše proloženo řadou vydařených, byť nijak třeskutých, vtípků (trubadůrská soutěž, pás cudnosti) a některých vůbec ne špatných písniček. Své kouzlo má i z dnešního pohledu úsměvná vize budoucnosti. ()
Za písničky, čtyři. Když slyšíte "Až zaťukám u dvířek tvých", "Rýnské víno" a další fláky, budete si zpívat spolu se Strašidly. Epizodičnost a směřování nikam ubíjí to, co v jedničce a ve dvojce slavilo úspěch, totiž příběh. Trojka je upřímně řečeno hodně velká kravina, ale režisér Žáček a sólisté z Karlína zachránili mnohé. ()
Reklama