Die Ehe der Maria Braun
Manželstvo Márie Braunovej
The Marriage of Maria Braun
The Marriage of Maria Braun
The Marriage of Maria Braun
The Marriage of Maria Braun
Režie:
Rainer Werner FassbinderKamera:
Michael BallhausHudba:
Peer RabenHrají:
Hanna Schygulla, Klaus Löwitsch, Ivan Desny, Gisela Uhlen, Elisabeth Trissenaar, Gottfried John, Hark Bohm, Claus Holm, Günter Lamprecht, Lilo Pempeit (více)Obsahy(2)
Snímek představuje další Fassbinderův osobitý pohled na Německo, tentokrát v období po 2. světové válce. Na politickém a společenském pozadí rozvíjí pohnutý životní příběh Marie Braunové, který zrcadlí osudy řady žen v poválečném Německu. Muž, za něhož se v roce 1943 provdala a který den po svatbě narukoval, je po pádu Třetí říše prohlášen za nezvěstného. Soukromý a citový život hrdinky je zde motivován nejen její touhou po blahobytu a společenském postavení, ale také touhou přežít za jakékoliv situace. Psychologická drobnokresba postav a realistické vykreslení dobových reálií spoluvytvářejí autorův specifický tvůrčí rukopis. Hanna Schygullová získala na Berlinále v roce 1979 Stříbrného medvěda za nejlepší ženský herecký výkon. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (52)
Alles klar! ()
(1001) Rainer Werner Fassbinder nudný až to svojej smrti proste raz a navždy nie jeho filmom. ()
Cela cas som sa nemohla zbavit pocitu, ze vlastne sedim v divadle a pozeram sa na javisko. Hanna Schygulla je neskutocna, divam sa na jej premeny a vravim si, ze nech je jej momentalna podoba akakolvek, vzdy je fenomenalna. Ostatni herci sice popri nej posobia ako amateri, ale aj to ma svoje caro v plejade Fassbinderovej povojnovej absurdity. Davam styri hviezdicky aj so vsetkymi dokonalostami a nedokonalostami. ()
Vliv Douglase Sirka je evidentní, ale Fassbinder si více libuje v až Buňuelovském znevažování tragických momentů. Přitom má ale dost své invence, aby zhmotnil postavu Evy Braunové v patřičné velikosti a divákům připravil nezapomenutelný zážitek. ()
Klíčové dílo Německé kinematografie o poválečném Německu. Film skvěle obsazeny, zahraný a zrežírovany. S výbornou kamerou, jednoho z nejlepších kameramanů Hollywoodu. Plus nezapomenutelná scéna s rozhlasovou reportáží z finálového zápasu MS ve fotbale... ()
Nic nenamítám proti statutu filmu ani jeho vyzdvihování coby klasiky, ale přemýšlím proč přesně se mi nelíbil. Nepostrádá hutnost, sílu ani výpověď, esteticky je suverénní. Něco je ale špatně na tónu, kterým Fassbinder k divákovi mluví. Chápu že popisuje skutečnost (expozice doby je působivá), ale nevěřím tomu, co bych nazval autorovým emocionálním hodnocením společenského vývoje (je hrdinka opravdu relevantní reprezentantkou doby?) Lecos vystihuje postřeh uživatele Laxik - tón Manželství není ani realistický, ani uchopený s dávkou umělecké licence. V mnohém působí přehnaně, v něčem zas mdle. Nelehký film, zanechávající pachuť neurčitosti. ()
Manželství Marie Braunové je německý film z roku 1979. Snímek natočil režisér Rainer Werner Fassbinder. Příběh začíná při bombardování v roce 1943, kdy sledujeme svatbu Marie a Hermanna, a končí v den finálového utkání mistrovství světa ve fotbale 1954 ve Švýcarsku. Německo v něm porazilo Maďarsko 3:2. Toto vítězství je bráno jako symbol povstání německého národa z poválečné deprese. Ve filmu slyšíme autentický záznam komentáře Herberta Zimmermanna. Marie se domnívá, že se její manžel již nevrátí. Zaplete se s černošským vojákem Billem. Zrovna, když je u ní, tak se vrátí Hermann. Při konfliktu, který nastane, tak Marie roztříští Billovi lahev o hlavu. Nedokážu odhadnout, zda proto, aby vyjádřila loajalitu k manželovi, či to bylo jen nedopatření. Pan Braun jde kvůli tomu do vězení, protože vezme vinu na sebe. Dále vidíme život Marie, která se zabezpečuje a získává lepší společenské postavení pomoci různých pletek. Navštěvuje svého manžela ve vězení. Její postava mi není příliš sympatická, pro její pragmatické využívání, až zneužívání různých mužů. Snímek skončí tragédií. Poté co se Hermann vrátí z vězení, sedí spolu v jejich domě. Marie si zapaluje cigaretu jejím typickým, pro většinou z nás atypickým způsobem. To tak, že si připaluje od hořícího sporáku. Zapomene plyn vypnout a vzápětí vyhodí dům do povětří. Marii pokaždé, když již vypadá, že by se mohla ustálit a šťastně žít s jedním mužem vstoupí do života nějaká rána. Vidíme tedy další Fassbinderův symbol. Tedy, že film začíná i končí výbuchem. Úplně na konci filmu problesknou negativy fotografií čtyř pánu. Jsou to němečtí kancléři Konrád Adenauer, Ludwig Erhard, Kurt Georg Kiesinger a Helmut Schmidt (jediný není jako jediný zobrazen jako negativ). Z filmu je patro, že režisér snímku byl spíše proti poválečnému německému hospodářskému zázraku. ()
Konečně se Fassbinder naučil točit filmy, nebo možná dospěl, nevím. Pro mě o chloupek slabší než Lola. V rámci žánru za 3,5. ()
Ty myšlenky o silných ženách, které v mužském světě tíží jejich úděl, obraz poválečného Německa atd atd....kecy, kecy, kecy! To všechno tam mělo být, ale realita byla nepochybně naprosto jinde..... tohle je umělá nuda o umělé ženě, rádoby umělecké dílo, a ať jdou všichni pozéři, kteří si libují, jaký to byl obraz poválečného Německa, do háje.... ()
Na začátek to vypadá na životní prohru válečné vody, ale to by nebyla role pro H. Schygullu! Stoupá společenským žebříčkem stále výš a manipuluje stále víc. Zvládne i návrat jednodenního manžela ze zajetí. Ale nakonec - na každého jednou dojde. Herecký koncert H. Schygully, ale jinak , film, co si na něj po půl roce ani nevzpomenu. 3* ()
Jedním slovem "famózní" ... ()
Nádherná sonda do lidské povahy. Takové filmy se dnes už moc netočí. ()