Reklama

Reklama

Nedělňátka

(festivalový název)
  • Švédsko Söndagsbarn (více)

Obsahy(1)

Film je adaptací knihy Nedělňátka, ve které Ingmar Bergman vzpomíná na dětství jako osmiletý chlapec Pu. Film má dvě časové roviny. Osmiletý Pu zažívá dobrodružství na rodinném výletě, zároveň ale prožívá komplikované rodinné vztahy plné nenávisti a nepochopení. V dospělosti na ně vzpomíná a konfrontuje je se svým starým nemocným otcem. Do děje je zasazená historka o oběšeném hodináři natočená černobíle. (Fjera)

(více)

Recenze (9)

d-fens

všechny recenze uživatele

ocenenia : Montréal World Film Festival 1992 - Najväčší umelecký prínos (Tony Forsberg za kameru), Cena FIPRESCI, Špeciálna cena za prvofilm (spolu s filmami "Vacas" a "Quartier Mozart") ()

GAVIN17 

všechny recenze uživatele

Typický severský film plný poetiky, objevů i hrůzostrašnosti v imaginaci devítiletého chlapce, který žije se starším bratrem, kterým cloumá puberta a po večerech studuje časopisy s nahotinkami, aby pak rytmicky rozvrzal starou postel. Zvláštní poměr otce a syna, který chvílemi zneklidňuje, atmosféra klidných obav a zase štěstí, to jsou některé z protikladných pocitů, které film vyvolává. Výborná kamera, krásná krajina, kouzelné jezero a vynikající herecký výkon hlavního hrdiny Pua, který si vás získá. Dal bych i pět hvězdiček, ale je pro mne přeci jen trochu pochmurný, takže objektivně řečeno za 5, subjektivně za 4. ()

Reklama

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Bergman napsal velmi krásnou, dojemnou a hořkou filmovou povídku plnou vnitřního napětí a nostalgického povzdechu. Jeho syn vstanul před těžkým úkolem převést tento text, přeplněný dojmy, pocity i jemnou drobnokresbou prostředí a okamžiků, do filmové podoby. Výsledek není špatný, ale přesto vypadá jako jakýsi vnější opis, který nutně musel podlehnout zkrácení a zjednodušení - některých důležitých míst je docela škoda. Navíc bez Bergmanových poznámek a dovětků může vypadat dílo poněkud zmateně a jeho zásadní smysl unikat. Hodil by se ještě nějaký rámec, nebo alespoň vvše ukončit krátkým, leč nádherným závěrečním vyznáním samotného Bergmana. Tak by mnoho vyšlo najevo a dílo by hned získalo na větších emocích. Takto je to skutečně jen uhlazený výlet do minulosti, do kterého temné proudy spíše narážejí, než aby jím neslyšně protékaly a vyjevovaly se na náležitých místech. Chválím však za obsazení malého Pua, tak nějak jsem si ho představoval. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Každé dětství je jiné - bez ohledu na to, že známe dětství toliko významných osob (a to ještě jen z jejich dospělého ponoření se do vlastního dětství). My ostatní, po jejichž dětství zůstane je pár fotek formátu 2 x 3 cm, které nepřečkají další generaci, víme, že to tak je, že ostatní pohledy do dětství slouží jen jako pomůcka k objasnění našich vlastních. A zvláště, máme-li k dispozici několik dětství jedné osoby - někdy se to tak přihodí - tři Ingmarovy povídky/scénáře: Nedělňátka (řežie Daniel Bergman), Fanny a Alexander (Ingmar Bergman) a Nejlepší úmysly (Billie August) - kniha vydána až po premiéře filmů. Pozn. 1: Už jsem zde zmínil Čechovovu povídku "Step", která je vedle Kafkovy "Proměny" a povídek Borgesových moji nejoblíbenější "krátkou" četbou. Kolona vozů s úrodou jede stepí, lineární čas pohybu je narušován drobnými příběhy, které formují mysl dítěte. ()

toma.baza 

všechny recenze uživatele

Pu tráví prázdniny na venkově se svoji rodinou. Jeho otec je luteránský pastor, matka pochází z bohaté měšťanské rodiny. Přes zdánlivou idylu je cítit napětí. Navíc jeden oběšený hodinář a výlet na kole. Další info v češtině a taky pár fotek z filmu: zde. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (1)

  • Podobně jako Jan Svěrák v Obecné škole, také Daniel Bergman se pokusil lépe poznat svého slavného otce tím, že podle jeho scénáře plného vzpomínek na dětství natočil film. (Zdroj Letní filmová škola)

Reklama

Reklama