Hluboký spánek

Ukrutně překomplikovaná noirová detektivka s dokonalým Bogartem a dokonale krásnou Lauren Bacall (jeho čerstvá novomanželka, nedivím se mu). Chandlerovskou atmosférou má moc pěknou, ale v příběhu a motivacích postav se dá snadno ztrácet, a hlavně je hlavní hrdina tak cool a vše zvládá s takovou lehkostí, že je těžké cítit kolem něj nějaké silné drama. Kdo by se o něj bál, když je to sakra Bogart? (25.02.2021)

Rád som využil šancu pozrieť si po rokoch ako sa Howard Hawks s Humprey Bogartom a jeho girls popasovali s jednou knihou Raymonda Chandlera. A som spokojný, ako pred rokmi. Nechovám pobožnú úctu k Bogartovej charizme, nepokúšal som sa ani tentokrát vyznať sa v tom, kto je kto a aké sú vzťahy medzi nimi , ale dobre sa mi na film pozeralo. A to je hlavné. Výnimočne pridám dve poznámky k niekoľkým prečítaným komentárom. Tie úžasné hlášky nie sú Bogartove, ale Chandlerove. A sebaisté prehlásenia, že Bogart je najlepší Marlowe všetkých čias píšu asi iba tí, ktorí nevideli seriál Detektiv Marlowe s Powersom Boothom z roku 1984. (21.01.2017)

Jediná věc, se kterou jsem měl problém, byla má neschopnost pochopit, jak se režisérovi a scénáristovi podařilo vecpat celou tuhle složitou zápletku s obrovskou hromadou postav do 114 minut. Není divu, že tempo filmu bylo tak zběsilé, až mě z toho málem rozbolela hlava. U filmu noir to ale není jistě nic neobvyklého. Howard Hawks je prostě třída... a spojí-li se s někým takovým, jako je Humphrey, nemůže to dopadnout zle... (06.02.2010)

Detektivku, opepřenou romantikou bez laciného sentimentu, táhnou především vypilované dialogy, které se už v Hollywoodu příliš nenosí. Dnes totiž vládnou omalovánky na modrém pozadí a herci si obvykle vystačí se základy pantomimy. Jiskření mezi Marlowem a paní Rutledgeovou získává až neuvěřitelně erotický náboj, který eskaluje dvojsmyslným rozhovorem o dostizích. Tam, kde dnes režiséři hojně využívají houpající se plastikové balónky s bambulkami, si Hawks vystačí s koňmi. Zajímavé. Ale nejen tahle epizoda mne vede k nejvyššímu hodnocení, zápletka zahalená v temném noirovém hávu má prostě a jednoduše ten správný říz a chutnala jako dobře vychlazený ležák. A já měl žízeň. (25.11.2016)

Ještě před tím, než jsem viděl jakýkoliv film-noir, a znal jsem jména Chandler a Marlowe jen z doslechu, měl jsem určitou představu o tom, jak tento žánr asi vypadá v praxi. Shlédnutím Hlubokého spánku se mé představy potvrdily. Bogart v klobouku a baloňáku, ostře řezané obočí Bacallové lemující její hypnotizující pohled – to jsou věci, které v dnešní době symbolizují to, co si představujeme pod slovem film-noir. Oproti jiné „bogartovce“, Maltézskému sokolu, má Hluboký spánek trochu méně komplikovaný děj (přinejmenším je jasné, na které straně stojí hlavní hrdina:-) ), přesto jsem ale chvílemi tápal. Tyhle filmy ze 40. let mají ohromnou sílu člověka chytnout a podržet si ho až do konce. Jste okouzleni krásnými, skvěle hrajícími lidmi, rafinovaně vtaženi do děje složitými vztahy mezi postavami, překvapováni nečekanými zvraty. Osobně mám radši „sokola“, u takto kvalitních filmů je ale srovnání téměř nemožné. (09.06.2006)