Anihilace

Alex Garland asi neumí točit jiné než pomalé filmy - aspoň pokud si k nim píše scénář;) Po Ex Machina přichází další sci-fi zabývající se otázkami individuality a vědomí, i když tentokrát výrazně jinak, za což může románová předloha. Ta údajně jde jinými cestami než film, a jelikož má tři díly, a filmová Annihilation navzdory konci s určitým náznakem možnosti pokračování přece jen působí uzavřeně, docela bych tomu i věřil. Filmu se nedá upřít tísnivá atmosféra, ostře kontrastující s barevností světa uvnitř "Záře", ze které občas máte pocit, že se natáčí přes vitrážové okno:) Zajímavé kulisy ale ještě poutavý film nedělají. Garland se chytil do pasti prvního dílu trilogie, a využití nosného tématu - proměny všech živých forem na světě a toho, jestli je to dobře či špatně a zda tomu vůbec rozumíme - se vlastně uzavírá jen v nejasných náznacích. Těžištěm filmu jsou duševní stavy hlavních hrdinek, a nutno říct, že jejich osudy, resp. vyrovnávání se s tím, co se děje, jsou docela nečekané. S posledním záběrem si sice říkám, co asi bude dál, ale je mi to upřímně řečeno docela jedno, protože tato místy celkem krvavá depka mě za skoro dvě hodiny s ní strávené moc neodměnila, a při představě pokračování v tomtéž duchu rád uzavřu svoji známost se světem Záře v okamžiku udělení závěrečního hodnocení. A to zní 60%, protože Ex Machina byla výrazně stravitelnější. Ale pokud chcete přemýšlivou, ne moc příběhovou, sci-fi s výrazným vizuálem i hudbou, jste tu správně. (13.09.2020)

Tohle se hodně těžko dá uchopit, ale zase se jedná po dlouhé době o sci-fi, které mě připomnělo časy kdy jsem vědeckofantastickou literaturu hltal ve dne v noci. Přeci jen ono obsažené tajemno a dobrodružná výprava do místa, které se po dopadu meteoritu na Zemi rozpíná a pohlcuje původní ekosystém a hrozí že lidstvo bude proti němu zcela bezbranné. Místy ukázkově atmosferické a ani u druhého Garlandova filmu nehrozí, že by si jej divák zaměnil za 99% běžné Hollywoodské produkce. 50% (29.05.2018)

Působivé sci-fi nemá o napětí nouzi, akčně naladěného diváka však neosloví. A nezachrání to zřejmě ani přerostlý krokodýl, ani zmutovaný živočich. Záře zabírá stále větší prostor, pohlcuje lesy, bažiny i evakuované vesnice. Současně vše mění - tak jako ohýbá rádiové vlny a sluneční paprsky, tak ohýbá i veškerou DNA. Uprostřed všeho dění se tyčí jako phallus maják zasažený meteoritem, v jehož podzemí se ukrývá obří vagina. Dámská expedice se tam, kde muži selhali, snaží zjistit příčinu všech děsivých změn. Vetřelec, Věc, Invaze lupičů / zlodějů těl, Koule, Příchozí + agresivní tráva z Creepshow. Impressionistickou krásu lesa a bažin vystřídá postupně surrealistické snění. ,Ty nejsi Kane.´,Asi ne. A ty jsi Lena?´ Působivé. (24.03.2018)

První tři čtvrtiny mrazivá, pečlivě gradovaná sci-fi s funkčním psychologickým přesahem a parádně zneklidňujícím prostředím, jehož poodhalování mě moc bavilo. Posledních cca 20 minut filozofický mindfuck, který vůbec neuspokojí. Garland je šikovnej tvůrce, který drží divákovu pozornost pevně ve svěráku a umí ho utáhnout trpělivým vývojem jednotlivých motivů či znepokojivým násilím. Škoda, že ve finále vůbec nevím, co si z filmu odnést. Především asi to, že určitě patřil do kin, stejně jako výborná Natálka. Slabší 4*. (06.12.2018)

„Není to jako my. Je to naším opakem. Nevím, co to chce. Nebo jestli to chce. Ale poroste to... dokud to nepojme vše. Naše tělo i mysl budou rozmělněny na ty nejmenší části dokud žádná část nezůstane. Anihilace.“ /// Komorní, sázící na překvapivý objevy (mutace). Kromě dávky keců, který střídaj hororový okamžiky a munumenty. A v to všem 5 pipin na dobrodružný výpravě... Flashbacky do minulosti Leny, kterak manžel odešel do ZÁŘE. Ty hororvý kusy jsou postupně lepší a lepší... Není to levňoučký scífko. Ba ani béčkový. Něco jako 7 životů, takže určitě biják pro kina. Pak už jen bude záležet, jak ten mix vědeckejch informací, hororovejch okamžiků a komorna vstřebáte. Vobčas to totiž má blíž k Terence Malikovi, než třeba ke Kouli (taková malá nápověda...) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Trilogii "Southern Reach" , kterou v roce 2014 napsal Jeffrey Scott VanderMeer, neznám. 2.) Su biolog a voják. 3.) Nevím, proč je špatně, když jsem v pyžamu a kolem stojí chlápci v atombordelu. 4.) Thx za titule „titulkomat“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (24.03.2018)