Pohádky pro Emu

Aňa Geislerová je tak říčná do sňatku, že jsem se až divila, že na celou habaďúru nepřišla sama. Ono vůbec Pohádky pro Emu mají několik logických (i emocionálních děr) velkých tak, že by jimi projel žebřiňák. Tou, která mě iritovala nejvíc, bylo to, že Čecha "vyhostí" z Česka. Ono zasadit Zelenou kartu do Čech, které jsou navíc součástí EU, nebyla dobrá volba a napříště bych scénáristovi doporučovala raději vymyslet nějaký příběh sám, než opisovat z Kolji a již zmíněné Zelené karty. Přesto má film určité svoje kouzlo a plus půl hvězdy dávám za hořícího pekelníka.50% (25.11.2017)

V psychologickej rovine skôr na úrovni Sandlerového Velkého tátu, ako Weirovej Zelenej karty a to decko by zapadlo viac do 40.tej série Ordinácie v ružovej záhrade, než vážneho celovečerného filmu. Ale Vetchý a Geislerka idú svoje maximum, navyše sú Vianoce a ja som dnes večer mal zrovna presne chuť počuť, že Pohádky jsou. Tri a niečo. (29.12.2019)

EDICE VÁNOČNÍCH FILMŮ, FILM 3/7. Furt přemýšlím, jestli tomu nakonec nedat slabé 3*, protože v rámci svého žánru (kterým jen sentimentální romantické drama, komedie to moc nebyla - naštěstí pro mě) to nějak funguje a je to aspoň nezávadné. Jenže jinak jsou Pohádky pro Emu podivné fantasy ze světa, jehož obyvatelé se chovají naprosto nahodile a ve kterém zima a hlavně Vánoce trvají asi půl roku, protože všude je vánoční výzdoba, všude jsou vánoční trhy, ale odehrávající se děj by v reálném čase vycházel minimálně na dva měsíce, ale spíš by to trvalo ještě dýl. A do toho to trpí typickými neduhy českých romantických komedií (ačkoli tohle romantická komedie není), takže všechny postavy jsou bohaté a všechny si můžou jen tak vzít volno na neomezenou dobu, pořád evidentně mají bezedné konto a z pokoje luxusního hotelu na Václaváku mají normálně druhé bydlení... takže jsem vlastně vyjmenoval těch neduh víc v jednom. No jo, když není luxusní vila, tak musí být aspoň luxusní hotel, že... A aby to působilo co nejvíc vánočně, je tu spousta vatových scén výstupů dětských sborů, chození po trzích na kterých se nic nestane apod. A do toho laciný, ale aspoň lehce příjemný sentimentální dojáček, jak už to tak u těch vánočních filmů většinou bývá. Sice vím, že to je taková pohádka pro dospělé, ale ačkoli nemůžu říct, že bych se u toho bůhvíjak nudil, moc mě nezaujala a mé srdce si prostě nezaujala. Se mnou je to holt těžké, no. Měl jsem ten film v plánu už dýl, ale sousloví "české romantické komedie" mě děsí tolik jako osmileté holky Samara a nebýt několika četných doporučení od příbuzných, asi bych se na to ještě pár let nevrhnul. Tak jsem si to nechal na Vánoce a i když to ode mě vyšší hodnocení asi jen tak nedostane, i tak je to pořád lepší než některé podobné české filmy a vysoká hodnocení pochopit dokážu. Lepší 2* (19.12.2021)

Jak vidím slovní spojení „romantická vánoční komedie“, je mi většinou hned jasné, že to dopadne strašlivě. A tohle je právě jedna z těch mála výjimek, které potvrzují pravidlo. Rudolf Havlík to výborně zvládl jako scenárista i režisér a herci v hlavních rolích využili potenciál dobře napsaných postav na jedničku. Dokonce ani ten product placement z toho moc netrčí. Nejlepší český mainstreamový film roku, rozhodně lepší než Teorie tygra či Bezva ženská na krku. (27.12.2016)

Je to až dojemné, jak rozdílně funguje byrokracie ve filmu a v životě. Chtěla bych vidět OSPOD, který by svěřil dítě člověku, jehož označí nějaká umírající žena jako otce. Stejně tak je málo pravděpodobné, že by otec dostal své vlastní dítě pouze po předložení testu na otcovství. Rudolf Havlík se rád pouští do témat, která zavánějí průšvihem, ne vždy se mu podaří z nich vybruslit. Podezírám ho, že vsadil na oblíbenost u jisté skupiny diváků a docela mu to vychází. (16.11.2021)