Režie:
Jim JarmuschScénář:
Jim JarmuschKamera:
Frederick ElmesHrají:
Adam Driver, Golshifteh Farahani, Nellie, Barry Shabaka Henley, William Jackson Harper, Chasten Harmon, Kara Hayward, Sterling Jerins, Luis Da Silva Jr. (více)Obsahy(1)
Paterson (Adam Driver) je řidič autobusu ve stejnojmenném městečku Paterson. Každý Patersonův den je zdánlivě stejný jako ten předešlý: projíždí trasou své linky, pozoruje město ubíhající před čelním sklem a poslouchá úryvky rozhovorů. Píše básně do notýsku, jde na procházku se psem, zastaví se v baru vždy jen na jedno pivo a přichází domů za svou ženou Laurou (Golshifteh Farahani). Život Laury je pravým opakem – vše v něm se neustále mění a každý den přináší nové sny a nápady. Paterson a Laura se vzájemně milují a podporují: on jí pomáhá realizovat nejnovější plány, ona obdivuje jeho básnické nadání. Film je příběhem vítězství a porážek všedního dne a krásy, která se skrývá i v těch nejmenších detailech. (Aerofilms)
(více)Recenze (364)
Život. Jednoduchý. ()
Mladý řidič autobusu Paterson (ve stejnojmenném městě Paterson) má rád poezii a sám i píše hodně civilní básně, v nichž objevuje poetiku všedních drobností, jako například krabičky zápalek. Žena ho za to obdivuje a snaží se ho přesvědčit, aby svůj notes s básněmi nechal okopírovat, aby se mohly jednou vydat. Dřív než to však stačí udělat, jejich pes v nestřeženém okamžiku notes rozcupuje na změť nepoužitelných útržků. Nešťastný a vnitřně otřesený Paterson, který tak přišel o všechnu svou dosavadní tvorbu, se jde projít, přičemž na lavičce v parku si k němu náhodně přisedne japonský básník, který navštívil město Paterson kvůli svému obdivu k básníku Williamu Carlosi Williamsovi, zdejšímu rodákovi. Řidič Paterson se sice ke psaní poezie na přímou otázku sám nepřizná, ale japonský básník z hovoru pochopí, že poezii miluje stejně jako on a mnoho o ní také ví. Při odchodu mu nečekaně daruje prázdný sešit se slovy: „Někdy prázdná stránka skýtá nejvíc možností.“. Paterson po chvíli zkoprnělého údivu vytahuje z kapsy tužku a rodí se další jeho báseň. Jarmuschův film je rovněž jednou velkou civilní básní, jehož poetika je totožná s poetikou Patersonových veršů. Film, který nechá o to silnější stopu ve vnímavém divákovi, oč je svým pojetím nenápadnější. Hodně jemné předivo, nenásilně mistrovský kousek. ()
Pomalu plynoucí film, který má však své osobité kouzlo. Vyniká obyčejností, každodenností i určitou výjimečností. Sledujeme chlápka, se jménem Paterson, který pobývá ve stejnojmenném městě, jehož život odcípá, kromě nepatrných rozdílů, stále stejně. Jako řidič autobusu, stává kolem čtvrt na sedm, snídá své nudle, líbá svou milovanou ženu Lauru a odchází do zaměstnání. Ještě než vyjede, stačí napsat pár řádků básní, popovídat si se svým kolegou, jehož trápí stále stejné problémy s tchyní a nemocnou kočkou a vyráží s autobusovou linkou číslo 23 do města. Poté, co přijde z práce, vybere si poštu, sepíše znovu několik vět do svého tajného deníku, povečeří a prohodí pár slov s Laurou, vyráží ven na procházku se svým anglickým buldokem Marvinem. Den zakončuje v oblíbeném baru, kde si dává pivo a jde domů. Ačkoli pozorujeme pouze týden v jeho životě, který probíhá den za dnem téměř ve stejných zajetých kolejích, uvedených výše, detaily v některých okamžicích se různě mění a tím vytvářejí nezaměnitelnou atmosféru a poutají naši pozornost. Zásluhu na tom mají rovněž skvělí herci, Adam Driver v hlavní roli autobusáka, básníka, muže, jenž má rád svůj zavedený pořádek a klid, tak i Golshifteh Farahani, jenž hraje jeho ženu Lauru, která je umělecky a esteticky založená, ujetá na černou a bílou barvu, ve které je snad všechno v jejich společném bytě a má také nové a nové nápady, jak by se mohla stát slavnou či úspěšnou osobou. Nenápadný, skromný, o to více nápaditý a zajímavý snímek, který si mě získal taktéž lehkým humorem i dramatickou linkou. ()
Meditace úžasu nad existencí, která vás neopustí i po odchodu z kina. ()
Je to až s podivem, že na nejlepší film roku 2016 jsem si musela počkat na 31. 12. 2016. :-) ()
Poezie obyčejného dne v rukách mistra. Chytré a vtipné dialogy, spousta druhých plánů a příjemně pomalé tempo. ()
Jim Jarmuch dokázal zfilmovat poezii všedního dne. Film provází až zenová atmosféra, na které má nemalou zásluhu perfektní Adam Driver hrající řidiče - Aha!. Dlouhou dobu po shlédnutí v člověku zůstává feeling a myšlenky. Pro mě úžasný zážitek. Básnička nakonec je pak pomyslnou třešničkou na dortu. ()
Paterson o čem že, ten film byl nějaká poezie či co .Ne děkuji pěkně ,tento snímek není ničím zvláštní ,spíš mě uspával a já měl sto chutí už to konečně vypnout .A nějaký řidič autobusu ,který se děj odehraje v jednom týdnu ,děkuji už nikdy více .Takovou nudnou podívanou sem po dlouhé době zažil .60% ()
a-ha. ()
Film, během jehož dvouhodinové stopáže se nic zásadního nestane. I tak bychom Patersona mohli nejjednodušeji definovat. Příběh plný překvapení, zvratů a vývojů postav mají na starost jiní tvůrci než Jarmusch. V tomto snímku nahlížíme na denní rutinu tím nejpoutavějším pohledem. Jednak je to fantastickou kamerou a jejími záběry na přirozené předměty a úkazy, které jsou všude kolem nás, ale jelikož je ve skutečnosti shledáváme na tolik běžnými, tak je absolutně ignorujeme a právě v tomto filmu nám jsou připomenuty. Dalším důležitým faktorem, který dotváří celkovou osobitost samotného filmu je hudba, jenž podtrhává tu neobyčejně obyčejnou a příjemnou atmosféru celé té všední rutiny jednoho řidiče autobusu vybaveného tajným sešitem plného básní a citlivě dokresluje situaci, která se právě odehrává. A samozřejmě je tu samotný Paterson, se svou empatickou, milou a poetickou povahou, jehož básně se zaobírají a metaforují taktéž běžné události, které on sám zažívá. Za ztvárnění této postavy patří Adamu Driverovi palec nahoru. Do své role se svým vzhledem i herectvím neskutečně hodil. Zbytek hereckého obsazení, s výjimkou roztomilé paní Patersonové, zobrazuje spíše náhodná setkání, ať už s hlavním hrdinou nebo mezi samotnými postavami a nutno podotknou , že jejich konverzace jsou nejvtipnější složkou filmu. Některé se odehrávají v místním baru a jiné zase v autobuse, kdy je Paterson odposlouchává a vás v ten moment napadne, že i vy samotní někdy vedete úsměvné konverzace pro ucho někoho o kom ani nevíte, že vás slyší. Některým postavám by mohl být dán větší prostor a to kupříkladu afroamerickému barmanovi hrajícímu šachy sám se sebou, ale snímek se jmenuje Paterson a to zřejmě z určitého záměru. ()
Je super, keď sa premieta nový film, vždy je dobré si nechať prejsť hlavou veci, pozrieť si film neskôr nájsť veci, ktoré človek nenájde hneď na prvé pozriete. Je to každodennom živote, a o tom sú najlepšie témy... než strieľačky, výbuchy, vraždy.... Jim Jarmusch- nezávislý režisér, kde slovo umeleckosť naberá na nový význam, jeho nezávislosť je skutočne nezávislá. Škoda ak by som bol prezidentom poroty, určite by som mu dal Palm de Or . Veľa zmyslupĺnych dialógov, emocionálne scény, precítenie hercov, kamera mohla o trochu lepšia, viem nie je tu Robby Müller, mohla byť lepšia. Je pravda že človek musí mať na jeho štýl chuť a náladu, svoje umelecké korienky má v sebe, a pestuje ich dôkladne si ho pestuje. Dobrý film s dobrou myšlienkou. /90 %/ ()
Film o snech, které se nesplní a o obyčejnosti všedních dnů, které vlastně nejsou obyčejné, když se na ně díváte jinak. Je to nejspíš jeden z prvních artových filmů, které jsem viděl. Moc tomuhle žánru nedávám. A vím proč. Chápu, co tvůrci chtěli ukázat, ale na mě je to zkrátka jen mnoho opakujících se scén pořád dokola. Proto jsem radostně přivítal scénu s pistolí i rozkousaným tajným deníkem. Alespoň se něco dělo. Manželé se navíc k sobě chovali jako osmdesátiletí manželé v pokročilém stadiu Parkinsona, kdy jeden pečuje o druhého. Hlavní postava to sice neměla jednoduché, neboť jeho manželka byla značně ulítlá, ale sám neudělal nic proto, aby se jeho nudné dny změnily. Postupně jej ovládal i pes. Vrátím se k začátku. Jistě, byl to artový film, chápu co měli tvůrci zájem naznačit, ale já bych chtěl ještě o něco víc. Postupně neustále se opakující děj začal být trochu náročný na soustředění. A ani drobnosti vytažené na světlo z temné hlubiny, které přece jen jednotlivé dny měnily, na tom nic nezměnilo. Výkony dvou hlavních hrdinů, tedy Patersona a hlavně jeho ženy mě ale nadchly. ()
S Jarmuschem jsme se nikdy moc nepotkali. Kazdopadne, i kdyz se tam deje uplny kulovy, tak to dokaze zaujmout vic jak bezpohlavni blockbuster Ackovych rozmeru. Takove socialni drama bez dráma. ()
80% každodenní opakující se rutina naivního autobusáka. Po cca 10 minutách jsem si začal přát aby to teroristický netáhlo,kop do prdele, když mu místo pohlavního styku podstrkuje tu uslintanou bestii. ()
Vrátil jsem se k této šílenosti poté, co jsem viděl na Netflixu Marriage story. A ano, není to jen chyba Disneyho frančízy, Adam Driver JE nejhorší herec současnosti. ()
Pokojný, pomalý film plynúci ako voda a skúpi na dramatické situácie, presne ako každodenný život. Hlavný hrdina, šofér autobusu je rojko a počas smeny skladá básne. Prekvapivo má film aj humornú stránku, za ktorú zodpovedá šiši frajerka. ()
51st KVIFF Na jiné včerejší projekci si při diskusi stěžovala jedna z divaček, proč se točí jen filmy o drogách, utrpení a násilí. Milá paní, netočí. Zajděte si na Patersona, prodchnutého poetikou všedních dní, kde postavy jsou obyčejní lidé a pes. Velmi příjemný a VELMI FESTIVALOVÝ zážitek. ()
Roztomilé. Na nemnoha místech to sklouzávalo ke kýči (básně na pozadí vodopádu prolnutého portrétem ženy - motivační citáty na fejsu mají až příliš blízký vizuální styl; setkání s japonským básníkem a jeho moudro o tom, že prázdná stránka je někdy ta nejvíc motivující věc - ale jo...). Přesto z většiny roztomilé. Ponz.: Filmový život nižší střední třídy je furt o dost hezčí než skutečný život středí střední třídy. Jsou dva, žijí z jednoho příjmu řidiče autobusu a 286 dolarů za cupcaky. Přesto mají hezký malý domeček, drahého psa, auto a všechny věci stylové. Líp se na to kouká a není to dokument, pravda. Dodatečná poznámka: Nepravděpodobnost možnosti takového životního stylu při takovém společenském postavením je vytýkána béčkovým romantickým komediím a stupidním filmům tvůrců, kteří nestojí na žádném piedestalu, Jarmushovi to ale určitě vytkne o poznání míň kritiků. U něj se řeší obsah, smysl a tuty věci. U ostatních chyby, protože smysluplnej obsah stejně nemaj. ()
Skvělý film pro intelektuální rozbory a milovníky básniček. Mně se líbila jeho pomalost, občasný lehký vtípek a ta absolutní, utopistická partnerská podpora mezi Patersonem a jeho ženou je hezká představa. Jenže za srdce mě nechytnul a bezdějovost asi také není pro každého... ()
Výborné. Manželský pár žil tak jednoducho a krásne, až som sa o nich spočiatku bál. Jarmusch však nepotrebuje na dosiahnutie krízy a katarzie zhubnú nemoc partnera alebo "home invasion" mafiánskeho gangu - stačí roztopašný buldoček. (- Paterson používal klasický Stanley Lunch Box + termosku Classic tej istej značky, priam statusový symbol amerických "modrých límčekov") ()
Reklama