Naušika z Větrného údolí

Ačkoli jsem skoro celou dobu nechápal, o co tam jde (vůbec jsem se nechytal v příběhu ani jménech postav), nebránilo mi to kupodivu se tím nechat okouzlit. Animace je prostě úžasná, některé záběry jsou mimořádně krásné a působivé, stejně jako použitý hudební doprovod, a hlavní hrdinka je neuvěřitelná sympaťačka, které člověk musí držet palce (a která nezapře podobnost s hrdinkami Mijazakiho pozdějších filmů Doručovací služba čarodějky Kiki a Princezna Mononoke). Závěr mi přišel velmi dojemný a obecně jsem u toho celou dobu žasnul, jaké emoce v člověku dokáže vyvolat animovaný film - například takový Avatar, na nějž jsem si u Naušiky mnohokrát vzpomněl, mi navzdory tomu svému pompéznímu 3D vizuálu v tomto ohledu přijde jako chudý příbuzný. (30.01.2023)

Telecí příběh a příliš popisné dialogy bohatě vyváží krásná imaginativnost světa, ve kterém se příběh odehrává, skvělá hudba a atmosféra tohoto snímku. Celé mi to trochu připomnělo polozapomenutý český animovaný film Divoká planeta a (nevím ani proč, snad kvůli hudbě) klasickou amigistickou RPG gamesu Ambermoon. Příjemné, nebál bych se do toho jít i podruhé. 8/10 PS: a co teprv ta holá prdelka!?! :) (20.03.2013)

Postapokaliptický animák s ekologickým podtónem - to je Naušika z Větrného údolí. A je to i můj další pokus najít zalíbení v Mizajakiho tvorbě. Včera Ponyo, dnes toto... A zázrak se nekonal. Ba co víc, přišlo i jisté zklamání. Příběh tu byl silnější než v Ponyo, to bylo fajn, ale animace horší. Snad je to opravdu tím, že autor se teprve ,,rozkresloval''. No já brouky (kromě Brouků) moc nemusím a tak jsem to sice dal, ale to přátelství s nimi a skrze ně s přírodou o vzpamatovávající se Zemí šlo mimo mně. Vysoce hodnotím hudbu, ta byla úžasná - tedy krom elektronických pasáží. Dávám za tři sviňky a jdu si pustit Straship troopers :-). * * * (29.01.2016)

85% - Při sledování Naushiky jsem celou dobu vzpomínal na Princeznu Mononoke. To proto, že svým příběhem jsou si oba filmy velmi podobné. Zde se ale víc létá (což já rád...), a hlavní hrdinka se mi zdála propracovanější, a sympatičtější. Byl bych tedy Naushiku hodnotil v procentech lépe, než Mononoke Hime, ale -a to je snad poprvé, co ho lehce kritizuji -Joe Hisaishi se tentokrát svou hudbou netrefil úplně do mého vkusu. Zejména nelogické citace Bernsteina a Händela v závěru filmu mi dojem spíše kazily. Naushika mi dokázala, že se Miyazaki příliš dlouho nehledal, a laťku kvality nastavil vysoko již od svých raných děl... (13.05.2006)

Mijazakiho diela sú nádherne animované, tam je to takmer vždy akoby stopercentné, na to sa mi dobre pozerá. Čo sa týka deja a motívov, tak je to vždy rozmanité, niekedy možno až príliš chaotické, ale zväčša inšpirujúce a originálne. Tu som sa konečne našiel aj v príbehu s odkazom, ktorý bol ozaj silný a pritom tak prostý. Krásna rozumná čiastočne rozprávka pre deti a dospelých. (02.04.2014)