• troufalka
    ****

    "Cit mě nezajímá. Cit je jako močový měchýř, nafoukne se a splaskne. Mozek je nebezpečný, protože myšlenka zůstává. Zatím křičí jenom o lásce, ale dovedete si představit, co bude vykřikovat zítra?!"                                            Možná stačilo málo a mohlo jít o velice zajímavý kousek - kostýmní hudební komedii, odlišnou od těch, co režíroval Zdeněk Podskalský. Výsledek mi nepřipadá tak hrozný, jak zde mnozí líčí a oficiální distributor vyhrožuje. Postava ďábla v provedení páně režiséra se mi zamlouvala, hudební kousky v podání předních českých zpěváků také potěšily. Bavila jsem se.(1.3.2015)

  • Willy Kufalt
    ****

    (2x) ,,Odemkněte!" / ,,To nejde - je zamčeno." Na rok 1968, kdy byla čs. kinematografie na vrcholu, není tohle zrovna žádný světový zázrak (a v porovnání s ostatní tvorbou Juraje Herze té doby už vůbec ne), jinak velice stylová záležitost. Formálně se velice podobá ze soudobé produkce na Písně pro Rudolfa III., vizuálně připomíná Pražské noci. KULHAVÝ ĎÁBEL je filmovou hříčkou lehce fantazijní, místy překypující černým a absurdním humorem, nacházející své uplatnění i jako podobenství obrazu lásky a zamilovanosti ze života. Juraj Herz si v titulní roli ďábla pohrává s osudem dvou zamilovaných lidí, navozuje situace, vstupuje a zasahuje, nastoluje překážky, vodí řešení i varuje. Coby režisér si Herz současně pohrává s barvami, celou kompozicí příběhu i historickým časem. Střídá se nejen historické pozadí, ale i hudební styly, hraje bigbítové Mefisto, Traditional Jazz Studio Smetáčkovců i cikánský lidový soubor. Film povyšuje zejména výtvarní a hudební stránka filmu, který obsahuje spoustu chytlavých písniček, především v podání zpěváků z Golden Kids a Karla Štědrého. Jen je možná škoda, že Marta Kubišová - narozdíl od Neckáře - pouze nazpívala písně za Olgu Šalagovou a ve filmu si nezahrála (i když její kariéra v posledních dvou letech před zákazem byla asi hodně vyčerpávající). 70%(13.4.2018)

  • Pitryx
    *

    To snad mělo být nějaké komediální podobenství ne? Ani hudebně se mi to nelíbilo, o ději ani nemluvě. Podle mého byl scénář velice slabý, ba přímo špatný, takže kromě dortové bitvy na konci filmu to není naprosto ničím zajímavé. Nezasmál jsem se, nudil jsem se. Jediný postava Asmodej mne zaujala, a to jen proto, že ji hrál pan režisér samotný. Hodně dlouho jsem váhal, než jsem dal alespoň tu dvacítku. No, už se stalo.(14.6.2017)

  • Oskar
    **

    Juraj Herz jako ďábel v různých převlecích a dobách svádí lidi na scestí? Vynikající komediální materiál. Zdejší nářky jsem považoval za obvyklý ČSFD folklór a nic nedal ani na vyjádření samotného Herze, který považuje film za úplnou ztrátu času. Bohužel jsem se přesvědčil, že je to tak. Víc než to. Kulhavý ďábel je o tolik horší než cokoli jiného, co kdy Juraj Herz natočil, že váhám i nad druhou hvězdičkou. Ale proč je tak nepovedený? Herz tvrdí, že v té době toužil být hlavně komikem a režírovat sám sebe v sérii volně souvisejících komedií jako Jacques Tati nebo Pierre Etaix. Kulhavý ďábel měl být první z nich. Když se ale na výsledek podíváte, nemůžete si nevšimnout nápadné odbytosti režie i Herzovy kreace. Zatímco animované titulky za ďábelského chechotu likviduje jeho poťouchlá karikatura, živý Herz má vyhaslé oči, monotónní hlas a řeč těla, která říká "nejradši bych se na to vykašlal". Barrandovské zásahy shora, které provázely prakticky každý jeho film, totiž v tomto případě přišly už ve fázi vývoje scénáře a postupně z něj prý bylo odstraněno tolik, že Herz v této podobě odmítal film natočit. Jenže už byly vyrobené nákladné kulisy a kostýmy (film provede hrdiny renesancí, barokem, rokokem, biedermaierem a secesí) a Kulhavý ďábel musel jít do výroby. Z Herzových pozdějších filmů se sice hodně stříhalo, ale pořád z nich prýští invence, zájem a snaha natočit dobrý film. Z Kulhavého ďábla sálá jen rezignace. Kdybych na něm chtěl za každou cenu najít něco dobrého, pak snad jen to, že výtvarně je docela hezký, texty písniček (které podle mé teorie měly jen natáhnout vykuchaný děj na jakžtakž celovečerní stopáž) mají solidní úroveň a několik málo momentů (dortová bitva, operace) naznačuje, o kolik mohl být za jiných okolností zábavnější. 30%(23.12.2010)

  • darkrobyk
    ****

    Když i J.Herz prohlásil, že tenhle film nemá rád, měl jsem o důvod více ho léta odkládat. O to více se mi nakonec líbil. Jistě, rozverná mozaika stavící na obraze, zkratce, náhodě, asociaci nějaký hlubší cíl asi neměla (i když komunistické cenzuře mohla vadit i jen zmínka, že myšlení jest nebezpečné). Některé scény svým výtvarným zpracováním připomínají Jakubiska (slavnost na zámku, hostina, ráno u jezírka zahalené do mlžného oparu a snímané přes černé kmeny stromů se žlutým listím), avšak poetické vytříbenosti Jakubiskových snímků nedosahují. To bude až Morgiana či Petrolejové lampy a Panna a netvor. Byť ve stejném roce vzniká Herzovo vrcholné dílo Spalovač mrtvol, je tento film o mnoho lepší než třeba Holka na zabití nebo Buldoci a třešně...Výborné titulky, líbivé písničky, dortová smršť a krásné ženy v čele s J.Šulcovou (ač k žádnému velkému odhalování nedošlo). p.s. a samozřejmě sametový zpěv M.Kubišové!(20.5.2013)

  • - Natáčení probíhalo na zámku Hrádek u Nechanic. (Cucina_Rc)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace