Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Velice volně podle francouzské pitoreskní předlohy Alaina René Lesaga vznikla hudební komedie o ďábelském pokoušení. Pekelník Asmodej se tu pokouší zamilovaného jinocha přesvědčit o pošetilosti lásky, ale navzdory vynaloženému úsilí síla citu pokaždé zvítězí... Erotické motivy jsou velice krotké a propojení jednotlivých dějových segmentů podléhá chatrnosti. Nepomohlo ani obsazení zpívajícího Václava Neckáře do ústřední kladné role, postavu úlisně vlezlého ďábla si zahrál režisér filmu Juraj Herz. I když vznikla podívaná se záměrem diváka upoutat výtvarnými nápady a poněkud cynickou nadsázkou, nakonec vyšuměla spíše do ztracena. Herz se teprve chystal na své životní dílo Spalovač mrtvol. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (22)

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Bohužel je to opravdu tak špatné, jak se říká. Úvod s titulky ve stylu Růžového pantera sice láká na komedii francouzského stylu, nicméně výsledek je pouze podivný slepenec divných scén a scének, z nichž vtipných je jen několik (operace a dortová bitva), jedna má nádech mrazivého poetického hororu (maškarní bál)... A celé to absolutně nedává smysl. Těch 76 minut se vleče přímo nekonečně a příliš je neurychlí ani povedené písně z nejlepšího období československého popu. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Když i J.Herz prohlásil, že tenhle film nemá rád, měl jsem o důvod více ho léta odkládat. O to více se mi nakonec líbil. Jistě, rozverná mozaika stavící na obraze, zkratce, náhodě, asociaci nějaký hlubší cíl asi neměla (i když komunistické cenzuře mohla vadit i jen zmínka, že myšlení jest nebezpečné). Některé scény svým výtvarným zpracováním připomínají Jakubiska (slavnost na zámku, hostina, ráno u jezírka zahalené do mlžného oparu a snímané přes černé kmeny stromů se žlutým listím), avšak poetické vytříbenosti Jakubiskových snímků nedosahují. To bude až Morgiana či Petrolejové lampy a Panna a netvor. Byť ve stejném roce vzniká Herzovo vrcholné dílo Spalovač mrtvol, je tento film o mnoho lepší než třeba Holka na zabití nebo Buldoci a třešně...Výborné titulky, líbivé písničky, dortová smršť a krásné ženy v čele s J.Šulcovou (ač k žádnému velkému odhalování nedošlo). p.s. a samozřejmě sametový zpěv M.Kubišové! ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

Juraj Herz jako ďábel v různých převlecích a dobách svádí lidi na scestí? Vynikající komediální materiál. Zdejší nářky jsem považoval za obvyklý ČSFD folklór a nic nedal ani na vyjádření samotného Herze, který považuje film za úplnou ztrátu času. Bohužel jsem se přesvědčil, že je to tak. Víc než to. Kulhavý ďábel je o tolik horší než cokoli jiného, co kdy Juraj Herz natočil, že váhám i nad druhou hvězdičkou. Ale proč je tak nepovedený? Herz tvrdí, že v té době toužil být hlavně komikem a režírovat sám sebe v sérii volně souvisejících komedií jako Jacques Tati nebo Pierre Etaix. Kulhavý ďábel měl být první z nich. Když se ale na výsledek podíváte, nemůžete si nevšimnout nápadné odbytosti režie i Herzovy kreace. Zatímco animované titulky za ďábelského chechotu likviduje jeho poťouchlá karikatura, živý Herz má vyhaslé oči, monotónní hlas a řeč těla, která říká "nejradši bych se na to vykašlal". Barrandovské zásahy shora, které provázely prakticky každý jeho film, totiž v tomto případě přišly už ve fázi vývoje scénáře a postupně z něj prý bylo odstraněno tolik, že Herz v této podobě odmítal film natočit. Jenže už byly vyrobené nákladné kulisy a kostýmy (film provede hrdiny renesancí, barokem, rokokem, biedermaierem a secesí) a Kulhavý ďábel musel jít do výroby. Z Herzových pozdějších filmů se sice hodně stříhalo, ale pořád z nich prýští invence, zájem a snaha natočit dobrý film. Z Kulhavého ďábla sálá jen rezignace. Kdybych na něm chtěl za každou cenu najít něco dobrého, pak snad jen to, že výtvarně je docela hezký, texty písniček (které podle mé teorie měly jen natáhnout vykuchaný děj na jakžtakž celovečerní stopáž) mají solidní úroveň a několik málo momentů (dortová bitva, operace) naznačuje, o kolik mohl být za jiných okolností zábavnější. 30% ()

Zazie 

všechny recenze uživatele

Václav Neckář jako naivní zamilovaný mladík, kterému se ďábel v podání Juraje Herze snaží (marně) na jakési podivné klinice a za pomoci výjevů z různých historických dob dokázat, že láska není tak krásná a nevinná a manželství není idylka. K tomu pár tehdejších hvězd pop music přidá několik právem zapomenutých nehitů (až na jednu pěknou písničku Marty Kubišové). Celek připomíná "zábavný" televizní film na rozjezd silvestrovského večera, až na absenci zábavnosti. Zajímavé bylo snad jen barevné zpracování (současnost je černobílá, kostýmové scény barevné). Při sledování se mi vybavila jedna dobová recenze, která říká asi toto: "Ve filmu ďábel kulhal na jednu nohu. Film kulhá na obě." ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

"Cit mě nezajímá. Cit je jako močový měchýř, nafoukne se a splaskne. Mozek je nebezpečný, protože myšlenka zůstává. Zatím křičí jenom o lásce, ale dovedete si představit, co bude vykřikovat zítra?!"                                            Možná stačilo málo a mohlo jít o velice zajímavý kousek - kostýmní hudební komedii, odlišnou od těch, co režíroval Zdeněk Podskalský. Výsledek mi nepřipadá tak hrozný, jak zde mnozí líčí a oficiální distributor vyhrožuje. Postava ďábla v provedení páně režiséra se mi zamlouvala, hudební kousky v podání předních českých zpěváků také potěšily. Bavila jsem se. ()

Zajímavosti (2)

  • Na filmu se setkali skladatel Karel Svoboda a manekýnka Hana Bohatová  v roli bláznivé ženy, následovala svatba a později narození potomka Petra Kleina Svobody. Když za to jejich syn v jisté nadsázce po letech děkoval režisérovi filmu Herzovi, že by tu jinak nebyl bez toho filmu ani on, odvětil prý lakonicky Herz: „Hm já si na Vaši maminku taky myslel.“ (sator)
  • Natáčení probíhalo na zámku Hrádek u Nechanic. (Cucina_Rc)

Reklama

Reklama