• Oskar
    **

    Juraj Herz jako ďábel v různých převlecích a dobách svádí lidi na scestí? Vynikající komediální materiál. Zdejší nářky jsem považoval za obvyklý ČSFD folklór a nic nedal ani na vyjádření samotného Herze, který považuje film za úplnou ztrátu času. Bohužel jsem se přesvědčil, že je to tak. Víc než to. Kulhavý ďábel je o tolik horší než cokoli jiného, co kdy Juraj Herz natočil, že váhám i nad druhou hvězdičkou. Ale proč je tak nepovedený? Herz tvrdí, že v té době toužil být hlavně komikem a režírovat sám sebe v sérii volně souvisejících komedií jako Jacques Tati nebo Pierre Etaix. Kulhavý ďábel měl být první z nich. Když se ale na výsledek podíváte, nemůžete si nevšimnout nápadné odbytosti režie i Herzovy kreace. Zatímco animované titulky za ďábelského chechotu likviduje jeho poťouchlá karikatura, živý Herz má vyhaslé oči, monotónní hlas a řeč těla, která říká "nejradši bych se na to vykašlal". Barrandovské zásahy shora, které provázely prakticky každý jeho film, totiž v tomto případě přišly už ve fázi vývoje scénáře a postupně z něj prý bylo odstraněno tolik, že Herz v této podobě odmítal film natočit. Jenže už byly vyrobené nákladné kulisy a kostýmy (film provede hrdiny renesancí, barokem, rokokem, biedermaierem a secesí) a Kulhavý ďábel musel jít do výroby. Z Herzových pozdějších filmů se sice hodně stříhalo, ale pořád z nich prýští invence, zájem a snaha natočit dobrý film. Z Kulhavého ďábla sálá jen rezignace. Kdybych na něm chtěl za každou cenu najít něco dobrého, pak snad jen to, že výtvarně je docela hezký, texty písniček (které podle mé teorie měly jen natáhnout vykuchaný děj na jakžtakž celovečerní stopáž) mají solidní úroveň a několik málo momentů (dortová bitva, operace) naznačuje, o kolik mohl být za jiných okolností zábavnější. 30%(23.12.2010)

  • KeskarM
    ****

    Ústřední dějovou linkou je snaha ďábla Asmodea svést mladého muže na scestí a ukázat mu pošetilost lásky. Činí tak v různých převlecích a dobách, přičemž jsou tyto mezi sebou jen velmi volně spojeny. Kontinuitu a návaznost celého filmu dále přerušují hudební výstupy. Snímek je ve výsledku jen zkratkovitou mozaikou jednotlivých scén. Ty se odlišují jak barevností, tak i použitým stylem. Snímek začíná jako zvláštně natočené černobílé drama ze života mládeže tehdejší Prahy. Scény na sebe nenavazují, nočnímu ději dominují stíny spíše než herecká akce a Herz nedodržuje ani pravidlo osy. Postavy se v záběru volně objevují a mizí. Scéna v „takovém malém ústavu pro citové poruchy“ je snímána přes zelený filtr. Celek se sestává z muzikálového čísla a absurdních prvků, které hlavní postavu přenesou do úplně jiných dob. Sérii „proměn“ komentuje všudypřítomný jazz. Ten zvesela vyhrává i v kompilaci scén Zuzanina upálení, zazdění či odchodu do kláštera, která dostává nečekaně ironický závěr. „Buďte rád, že to tak dopadlo, taky vás mohl donutit si ji vzít!“ Snad pro dosažení dojmu „krutosti“ je použit červený filtr. Další části se odehrávají v tlumené i pestré barevnosti kostýmových dramat: námluvy s hudebníky v pozdní renesanci, svatba v baroku, manželství v rokoku a secesi. Herz do děje zakomponoval bujarý maškarní bál, podzemní pitevnu s lebkami i velkou dortovou bitvu. Je jen otázkou, jak by konečné dílo vypadalo bez velkých zásahů schvalovací komise, která z něj udělala torzo už ve fázi psaní scénáře. Hudební výstupy pak měly filmu dodat potřebnou stopáž celovečerního snímku. Výslednou mozaiku spojuje několik opakujících se prvků. Asmodej nejprve jako doktor, později satyr, kocour či kněz, dveře pouze s jednou klikou, kozel na vodítku jako znamení Janovy nepoučitelnosti, parohy symbolizující nevěru a věta „Ty neznáš Rudolfa?“ pokaždé, když Zuzana manželovi představuje svého milence. V závěru se dočká i Janovy odpovědi „Znám! Už tři sta let a pořád mne otravuje!“ Po následující šlehačkové bitvě se snímek zcela přesune do polohy grotesky a končí nepovedenou operací a až surrealistickým pronásledováním uprchlého a nepoučitelného mladíka. Ten si po návratu ze snu do reálné Prahy Zuzanu přes všechny pekelníkovy rady vezme a po východu z kostela následuje závěrečná věta celého snímku. „Ty neznáš Rudolfa?“ Nevěsta odjíždí s milencem, ďábel vylétne stropem a hloupému Honzovi zůstane v ruce jen svatební pugét. Právě v poslední části lze nalézt prvky typické pro pozdější Herzův styl, jenž plně rozvinul ve Spalovači mrtvol.(10.8.2015)

  • D.Moore
    **

    Bohužel je to opravdu tak špatné, jak se říká. Úvod s titulky ve stylu Růžového pantera sice láká na komedii francouzského stylu, nicméně výsledek je pouze podivný slepenec divných scén a scének, z nichž vtipných je jen několik (operace a dortová bitva), jedna má nádech mrazivého poetického hororu (maškarní bál)... A celé to absolutně nedává smysl. Těch 76 minut se vleče přímo nekonečně a příliš je neurychlí ani povedené písně z nejlepšího období československého popu.(18.8.2016)

  • eraserhead666
    ***

    „No, co se divíte? Byla to jeho milenka.“ „Ale já se jí vůbec nedotkl!“ „No, vy ne.“ Kdo by to byl řekl, že Šulcová, kterou jsem nikdy neměl moc rád, byla taková kost? Kulhavý ďábel ztrácí hlavně svou nevyrovnaností a jakousi neučesaností. Ač se snaží o nějakou souvislejší linii, přese všechno je to jen a pouze slepenec různých scén, výjevů a skečů. A písní, samozřejmě. Za což nakonec nemůže ani tak samotný Herz, jako spíše zásahy shůry (a tím nemyslím toho vousatého dědka), které z filmu vykuchaly kde co. Některé z nich jsou výborné trefné, výstižné a hodně humorné. Jiné jsou zase trochu nudnější a nezáživné. A tohle všechno se tak nějak Herzovi povedlo namíchat do vcelku přijatelné a koukatelné podoby. Občas to nudí, občas to baví. Obecně to vychází tak nějak na půl. Líbil se mi Herz v roli Asmodea, mimicky je to výborný herec, rád bych ho jako herce viděl častěji. Pro mě samotného překvapivě, mě bavily písničky a jejich texty. Zpěv, respektive frázování sice občas nebylo poslechumilé, ale texty měly obsah a hudba byla v pohodě, dnes již dost retro. Bavila mě otevřenost, lehká kritičnost a vedlejší mikropostavy (párek gayů, kozomil, chlápek na vodítku). Strašně se mi líbily masky na maškarním bále, jejichž prostřednictvím na krátkou dobu promluví Herzova obliba ve strašení, horroru a děsu. Líbila se mi experimentální pojetí celého filmu, které se už dneska nevidí, což je škoda. Jo, dalo se na to koukat, klidně a rád se na to ještě někdy podívám znovu. „Ty ještě neznáš Rudolfa?“(21.12.2012)

  • Zazie
    *

    Václav Neckář jako naivní zamilovaný mladík, kterému se ďábel v podání Juraje Herze snaží (marně) na jakési podivné klinice a za pomoci výjevů z různých historických dob dokázat, že láska není tak krásná a nevinná a manželství není idylka. K tomu pár tehdejších hvězd pop music přidá několik právem zapomenutých nehitů (až na jednu pěknou písničku Marty Kubišové). Celek připomíná "zábavný" televizní film na rozjezd silvestrovského večera, až na absenci zábavnosti. Zajímavé bylo snad jen barevné zpracování (současnost je černobílá, kostýmové scény barevné). Při sledování se mi vybavila jedna dobová recenze, která říká asi toto: "Ve filmu ďábel kulhal na jednu nohu. Film kulhá na obě."(9.1.2008)

  • - Natáčení probíhalo na zámku Hrádek u Nechanic. (Cucina_Rc)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace