Sladké starosti

Půvabná slovenská veselohra, neprávem v Čechách opomíjená a právem patřící do zlatého fondu slovenského filmu tohoto žánru. Málo platné. Sedmdesátky a osmdesátky byly na tyhle člověčinky nejlepší. Tohle se opravdu může nelíbit jenom zarputilému škarohlídovi. Po úvaze nakonec hodnocení změněno na plný počet. Andy, bravo! (14.10.2020)

Svěží komedie díky Šimončičově kameře evokuje tvorbu Dušana Hanáka, nicméně Herz je grotesknější a méně poetizující. Jde o překvapivě velmi oddechový snímek s výbornými výkony Horvátha a Hryce, jehož výroba nápoje Debouche je skvělou parodií pančování nápojů. Vykreslení restauračního prostředí je autentické, nesklouzává ke komunální satiře. (01.07.2019)

Po bizarních úvodních titulkách jsem od filmu čekal asi něco trochu jinýho. Opravdu jsem si nemyslel, že bude následovat ztřeštěná komedie, ve který bude jedinou bizarností účes Pavlíny Mourkový. Připadalo mi to, že se tvůrci inspirovali ve filmech Pierra Richarda a zkusili natočit komedii v podobnym duchu. Překvapivě Emil Horváth, kterýho jsem do teď znal akorát ze 30 případů majora Zemana, byl v tý roli docela dobrej a ze začátku mě to fakt bavilo. Jenže ty vtipy se dost opakujou a když se mu asi počtvrtý někde zasekne prst, tak mě to bavit postupně přestávalo. Vypadalo to nadějně, ale přišlo mi to takový nedotažený. Za zmínku stojí ještě Andy Hryc a jeho francouzskej koňáček domácí výroby. (18.10.2022)

Film, který má svůj půvab, řadu vychytaných momentů, kdy se kumulují úsměvné momenty i špičkové gagy. K dokonalosti chybí opravdu jenom kousek. Příběh občas ztrácí na tempu, objevují se moralizující prvky - nutná společenská kritika, bohužel nedotažená, některým vedlejším postavám chybí šmrnc (Irena Kačírková). Přesto jde o kousek, který pobaví a příjemně naladí. (11.11.2015)

Prvá polhodina je na slovenský film neuveriteľne originálna. Slapstick komédia s výborne naaranžovanými scénkami s pointou. Herz nám predstaví Šimona ako chlapíka, ktorý si nevie rady s výberom tej pravej a pripravuje nás na jeho eskapády so ženami. Lenže po prvej polhodine prepne a viac sa začne zaujímať o Hrycovu postavu a jeho milenku, respektíve manželku. Šimon je tak trochu na vedľajšej koľaji, rovnako ako v živote. Súvislý dej tak strieda séria sekvencií, ktoré sa k vtipu vrátia až vo výbornom závere. Ale stále mám pocit, že sa všetci (hlavne scenárista) mohli odviazať ešte viac, respektíve sa sústrediť trochu konzistentnejšie na jednu dejovú líniu. Ja som totiž od začiatku Šimonovi držal palce a tušil, v koho náručí by mal skončiť. Takto návrat k jeho postave pôsobí dramaturgicky slabo. Tú kritiku neberte príliš vážne, ide o to, že som mal minimálne polhodinu pocit, že konečne dám po dlhej dobe slovenskému filmu úprimných sto percent. (18.12.2013)