Režie:
Juraj HerzKamera:
Stanislav MilotaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlasta Chramostová, Jana Stehnová-Čechová, Miloš Vognič, Ilja Prachař, Zora Božinová, Eduard Kohout, Jiří Lír, Dimitrij Rafalský (více)Obsahy(1)
Film Spalovač mrtvol natočil režisér Juraj Herz podle stejnojmenné novely Ladislava Fukse. Jeho hrdina - zaměstnanec krematoria, je člověk nenormální, zatížený svým povoláním, psychopat a maniak, posedlý představou člověka jako mrtvoly a její přeměny v prach a popel. Člověk takto duševně narušený se dá pak snadno svést zrůdnou fašistickou ideologií k těm nejstrašnějším činům: zradě národa, ke kterému se dosud hlásil, udavačství, vraždám a spolupráci na masovém vyhlazování lidí. (Bontonfilm)
(více)Recenze (1 655)
Vyuzila som skvelu ponuku a sla do Lumiere.... A nedokazem ani popisat, ake stastie som mala vidiet tento skvost v kine. Pan Hrusinsky absolutne strhol pozornost na seba. Jeho jemny hlas a distingvovane vystupovanie sa absolutne bilo s jeho zvratenou myslou. Neskutocny vykon, hoden Oscara. Celkovo film nadcasovy temou a aj spracovanim... Vtipne vidiet Jana Krausa ako decko... Ten chlap sa vobec nezmenil... Za mna jeden z najlepsich CS filmov... A nemohol vzniknut v prihodnejsej dobe... ()
Nemůžu si pomoct....ale tohle mě absolutně neoslovilo. Nekonečná hodina a půl... ()
Takhle, film je geniální, psychologické depresivní drama... Hrušínský je vynikající a zahrál to famozně. Ale já se prostě u filmu nudil, furt jsme čekal kdy se něco začne dít a ono se vlastně nic nedělo.... proto tak nízké hodnocení... ()
Mrazivý film o uzavřeném světě smrti na pozadí rostoucí mašinérie a k tomu neskutečný Rudolf Hrušinský. V době vzniku to musel být teprve vyjímečný zážitek. Jenže kolik lidí to reálně tehdy vidělo? ()
Neskutečně divnej, fakt zajímavě natočenej film s hodně nepříjemnou atmosférou a jeden z mála případů, kdy se povedlo trumfnout knižní předlohu! Hrušinský a Duo Menšík-Myslíková byli parádní, ale zbytek herců fungoval spíš jako kulisy pro Koprfkingla.. Tak nebo tak se jedná o film kterej by měl vidět každej, protože minimálně na český poměry je to dost neobvyklej zážitek. ()
This guy is Loco! Stupňující atmosféra a psychologický přerod Kopfrkinga je mrazivý. ()
Není co říci. Dobrá věs se chválí sama. ()
Výjimečný film, kde se podařilo skloubit výbornou režii, herecké výkony, hudbu, střih i kameru. 5*. ()
Toto veledílo mělo navždy zůstat tam, kde bylo pro své kvality uloženo a nikdy nemělo znovu spatřit světlo světa, protože na něj nepatří. ()
Navzdory přítomnosti dalších postav v tom snímku vidím spíš Hrušinského životní filozofický monolog člověka, pomalu sklouzávajícího do mesiášského šílenství. Dokonalý klenot naší kinematografie. ()
Fascinujici...rezie, herci, scenar...zkratka vse ()
Česi sú národ známi kvalitnými komédiami ci rozprávkami, ale Spalovac mrtvol je čistá depresia. Par momentov sa nájde, kedy sa človek aj pousmeje, avšak v sumáre ide o nechutný chladný príbeh s vyšinutym pánom, pre ktorého je krematórium očistec, ktorým musí prejsť každý, aby sa jeho duša mohla dostať do éteru. Filozofia je na úrovni Freuda a Hrušinský si ide one-man show. Pozoruhodná je kamera a taktiež fakt, že sa film točil za socializmu a následne nebol ani publikovaný. Dnes už chápem prečo. 65% ()
dodnes je to síla, výkon pana herce Hrušínského jen málokdo se mu dodnes vyrovnal ()
Tento film je absolutní nebeské zobrazení z knihy, spolu s hudbou od Zděnka Lišky (Skladatel) tvoří něco nádherného. Celý film má svůj vlastní speciální nádech jisté nepříjemnosti ale takové té která stejně jako zakázané ovoce mě nutí být přítomen. Přenádherné herecké výkony a unikátní používání kamery. ()
Psychologické horory příliš nemusím, ale tohle je skutečně velice kvalitní film. Hlavní zásluhu na tom má určitě Rudolf Hrušínský - pravděpodobně nejlepší český herec - který zde podává neuvěřitelný výkon. Nedovedu pochopit, že člověk, který hrál Švejka, zároveň dokázal ztvárnit i Karla Kopfrkingla. Moc mě potěšilo, že se film točí v podstatě jen kolem jeho postavy, a tak tady Hrušínský dostává dostatek prostoru. Z jeho úst tady padne několik památných vět, které tento film posouvají směrem k dokonalosti. Dalším důležitým prvkem je hudba - ta je zde velice dobře využita především na začátku, ke konci filmu už mi přišla trochu ohraná. Ve scéně s kolotočem a následující scéně z voskového muzea je však využita naprosto bravurně. Ze všeho nejvíc mě na tomto filmu zaujaly 2 postavy - Smrt ztvárněná Helenou Anýžovou a postava Vladimíra Menšíka. Helena Anýžová zde má minimum prostoru a nemluví, přesto je zde naprosto skvělá. Její vztah ke Karlovi je dokonale mysteriózní a jeho neustálý odpor vůči ní je zajímavý detail. Vladimír Menšík zde ztvárňuje postavu, která se do psychologického hororu moc nehodí (Ale svým způsobem by to bez něj nebylo ono.) - hláškujícího cápka, který nikdy nezapomene vyčinit své hloupé ženě. Jeho přítomnost slouží jako uvolnění atmosféry, kontrast k jinak hrůzné atmosféře celého filmu. Poprvé jsem to moc nechápal, ale po nějaké době jsem mu přišel na chuť. Nutnost určitého časového odstupu je charakteristická pro celý tento film (alespoň pro mě) - teprve zpětně doceňuji skvělý vývoj hlavní postavy a geniální úvodní scénu. 5/5 ()
Kopfrkingla by som nechcel stretnúť ani len vo sne a nešiel by som s ním ani do cukrárne, nieto ešte do krematoria. Minule som ten film opäť videl a zistil som, že svoju priateľku oslovujem už len ako nebeská....Doprčic ()
Po shlédnutí stojí za to si jít zaběhat. Opravdu film, který mrazí všude kde si jen lze předtavit. FUJ to je síla. hrušinský to vážně "prasí" na všechny strany. ()
Brrr... Už je to nějaký čas, co jsem to viděl a ještě teď mě Hrušínský straší ve snech... Opravdu skvostný film, tohle by v Hollywoodu nikdy nevzniklo... ()
Po precteni knihy jsem se bala tento film vubec zapnout. Hrusinskeho nejlepsi role, pan Kopfrkingl vyzaruje neco absolutne nepredstavitelneho. ......Nechte tam tu zeleznou tyc, bude se jeste hodit..... ()
12.3.2023 Dneska napodruhé, takže jsem měla možnost si všímat více detailů tohoto neodolatelného československého mistrovského díla, který je jedním z mých nejoblíbenějších československých filmů. Jak je známo, tento snímek je i adaptací knihy Spalovač mrtvol od autora Ladislava Fukse, což bylo adaptováno i dokonce střihem a vším možným. Jedním z takovýchto prvků je rozhodně viditelný střih, který použije momentální poslední záběr v jiném prostředí a čase a hned ten na to navazující v jiném prostředí a čase ale s hlavní postavou nehybnou na stejném místě. Což bylo použito i ve Fuksově knize tak, že skoro každá kapitola končí první půlkou věty a ta nová kapitola začíná tou druhou půlkou. Dalším prvkem je prostitutka, za kterou dochází pan Karl Kopfrkingl, která se samozřejmě vyskytuje i v knize hlavně kvůli tomu, že Ladislav Fuks byl homosexuál, ale v 67/8, v takovémto režimu to samozřejmě nechtěl dát najevo a tak používal tyto prvky, aby tím zamaskoval a zatajil jeho homosexualitu, což bylo samosebou adaptováno i později do filmu Herze a taky i vyobrazeno úvodními titulky, které mají výstřižky ženských těl. Teď trocha vyjádření k samotnému natáčení a použití kamery u kterého bych nemohla zapomenout říct použití širokoúhlého objektivu, který samozřejmě následně dělá velice zkreslené (disorted) obličeje a to i použití zkreslujících odrazů, jako npř. baňky. Kameraman i následně zachycoval všechny možné detaily jako od hada, očí zvířat a obrazů, až po stíny či detaily lidského obličeje a doplňků, což nás přesměruje na další téma a to je zachycení jednotlivých prvků. Zachycení zvířat v ZOO detailovitě má znázorňovat veškeré podobizny viděny v panu Kopfrkinglovi, a to nejen zvířata v ZOO, které zachycovaly hlavně tedy jeho rysy. Zachycení npř. obrazů v rychlém provedení dodává jakési napětí v dané scéně, které je zachycené pomocí rapidmontáží. Zpět k těm zvířatům. Začátek, nacházející se v ZOO a ten fakt, že se i v samotné ZOO potkali není pouhou náhodou, protože zvířata neumí a nemohou vyjádřit svoji potřebu či názor, stejně jako postavy ve filmu, cožnás vede i k dalšímu důvodu užití zvířat a to tedy zvířecích jmen pro spolupracovníky v krematoriu kvůli tomuto stejnému faktu. Ke konci, ve všech tří konečných scénách jsou použity všechny prvky, které byly za celý film použity. Pan Kopfrkingl byl celkem nevinným psychopatem, až do té doby, kdy nastal nacistický režim, který umožnil doopravdy všem psychopatům, kteří byli nevinní, zabíjet a to i samozřejmě jemu. Následně, po tom, co byl Kopfrkingl zmanipulován do nacistické strany, udal celé celičké krematorium až do jednoho a to i jeho přátele a to vše během jedné noci, což ho už následovně zbavilo titulu nevinného psychopata. Též je tam i zobrazeno, jak jdou pro ním udané osoby do krematoria a proti nim jde žena s dlouhými černými vlasy přímo čelem ke Kopfrkinglovi a můžeme si všimnout, že ve snímku není zobrazena poprvé. Je to totiž jeho svědomí, které on neposlechl a proto jde proti tomuto všemu, co on udělal. Kdykoliv tuto slečnu vidí, nemá zrovna nejlepší pocit a jednoduše mu to dokáže zkazit náladu. Jakých dvou postav si můžeme během filmu všimnou, jsou pán a paní, kteří působí jaksi komicky a vtipně. Vidíme je často kdekoliv je Kopfrkingl a dle mého jsou tu umístěny na odlehčení, protože pouhá Kopfrkinglova atmosféra není tolikrát příjemná. Jednou z posledních věcí, kterou nelze přehlédnout je jeho hřebínek a jak ním češe mrtvoly a pak následně sebe. To stejné udělal i jeho manželce a pak i nadále synovi, což zřejmě vypovídá o jejich osudu. Nebo npř. jeho velmi nenápadná mluva, vypovídající o osudu „což abych tě pověsil mezi ty anděle”. Situace s krví je jasná a znovu vypovídající o hlavním tématu tohoto snímku a to je, že chodí na krev jen, aby zjistil zda má německou krev. Poslední z bodů je jeho mluva a to, že celý snímek se točí pouze kolem něho, čemuž všechny již zmíněné prvky vypovídají, všichni jsou tiší, zkreslený obraz apod. Jediný, kdo má často slovo je Kopfrkingl. () (méně) (více)