Na střeše

Kterak si ochočit svého Vietnamce (z pěstírny konopí). A po "eastwoodowsku" dohnat zameškanou západní kinematografii v českých reáliích. V podstatě se nabízelo námět natočit ve dvou verzích. V první verzi starý komunistický zapšklý a osamělý morous vyrve z osidel smrti cizího státního příslušníka žlutého zbarvení, naoko se s ním spřátelí, ubytuje ho ve svém bytě a následně ho začne krutě a nevídaným způsobem ponižovat. Dostalo se nám ale druhé verze, korektní a okleštěné od kontroverze, fádní, imbecilní a nedávající dobrý smysl. Zápletka je velmi chudobná. Více jak polovinu filmu jsem byl nucen sledovat to, jak šedý vlk chce oženit svého asijského nájemníka, aby mohl legálně pobývat v naší české domovině, navíc policií stíhaného za narkotika. Opravdu famózně celý plán vyzníval. Za protilehlými dveřmi totiž přebýval vhodný objekt pro svatební zvony - jakási mladá žena, se kterou se novodobý kuplíř vůbec neznal. Celé prapodivné námluvy spočívaly v tom, že vytipované ženě začali ti dva výtečníci nosit různé prezenty, aby na sebe upozornili, kupodivu jejich snaha byla opětována. Celá tato stupidita, nemaje dobré opodstatnění, byla zakončena rádoby nápaditě sofistikovanou pointou. Nejhorší bylo, že autorovi Mádlovi to přišlo relevantní. Po svižně imbecilní etudě ještě zhodnotím zbytek konání. Švehlík je dokonce jednu scenáristicky pokleslou chvíli nucen před úřady předstírat homosexualitu, aby svého chráněnce dostal do chomoutu. Celkově film nebyl komediální a ani trochu dramatický. Mžik, kdy Vietnamec chce ukončit svůj život skokem ze střechy, vůbec za dramatický nepovažuji. Všichni vědí, že to neudělá, neb celý film je teprve na začátku. A otřesným střihem zakončená scéna, kdy Vietnamec následně pojídá sendvič v kuchyni svého nového spasitele, je vskutku příšerozní. V českých reáliích se také vytratila jakákoliv věrohodnost příběhu. Už vidím, jak si nějaký český penzista nakvartýruje Vietnamce k sobě domů, bude ho živit a šatit. Tenhle blábol, mnohdy rozvleklý, zachránil Alois Švehlík. Za všechny zúčastněné to odehrál i odmluvil a dodal přinejmenším svéráznou filosofii. Film ovšem celkově u mě neobstál. 4/10 (07.12.2020)

Jirka Mádl je pro mě unikát české kinematografie. Druhý film a podruhé ho cítím na pět hvězd. Pocitově hlavně asi proto, že naprosto perfektně pracuje s lidskými osudy a emocemi. Přesně tak, jak to cítím i já a dokáže to ve mě vyvolat radost, ale i smutek. Alois Švehlík tu navíc zahrál tak geniálně, že jeho závěrečný pohled mluvil za tisíc slov. To je přesně to, co mi v českých filmech současnosti chybí, ale Jirka to dokonale dodal. Překvapivě milé a zajímavé setkání dvou lidí na střeše, kteří by se za jiných okolností nikdy nepotkali. Filmový kousek, kterému určitě nechybí originalita a já doufám, že se od Jirky Mádla brzo něčeho opět dočkám. Budu se těšit. (12.12.2020)

Pamätám sa, ako sme s MontymBroganom boli na predpremiére prvého Mádla. To bol asi trochu silnejší zážitok, pretože aj keď tu zahral Švehlík toho Eastwooda skvele (my liberáli sa radi rehoceme sami na sebe), ten film sa až do konca nezdramatizuje. Je asi otázkou vkusu, či to vadí, aj takto je to príjemný film, zasmial som sa dosťkrát.  A aby som to bol ja, musím pochváliť, že jediní robotníci, ktorí sa vo filme objavia, sú sťahováci iných postáv (stredná trieda, vitaj späť), a dedinu navštívime len v putovnom vtipe o domove dôchodcov. Takto sa mi páčia moderné české filmy; máme tu aj mestá! 🙋🏻‍♂️ (25.08.2022)

Dobře natočený film s velmi nedotaženým scénářem. Zcela vážné scény střídají nápady jak z crazy komedie, motivace jednání hlavních postav jsou často daleko za hranicí pochopitelnosti. To pak nezachrání ani Alois Švehlík. Melodramatický příběh vlastně směřuje spíš k pohádce. Skoro jsem na konci čekal titulek „a žili šťastně až do smrti“. (07.12.2020)

Já čumim. I kdyby to podle nějaký bichle o teorii filmu nebylo dokonalý, tak mě to náladu moc nepokazí, protože takový knížky já nečtu. Naopak si hodně vážím lidí, kteří u nás v Čechách dělají filmy ne na parádu (což se ve finále většinou rovná k zblití), ale pro zážitek. A sledovat vývoj týhle český verze Gran Torina zážitek byl. S Jirkou Mádlem bych na pivo jít asi nepotřeboval, ale pochválit ho dokážu klidně tady a hned. (15.07.2020)