Italiensk for begyndere
Italienska för nybörjare
Taliančina pre začiatočníkov
Italian for Beginners
VOD (1)
Obsahy(1)
Režisérce se podařilo natočit milý film o pětici obyvatel jednoho města, které spojují jejich povahy - jsou nejistí ve svém počínání, lehce zranitelní a stále ještě bez partnerů. Jedné zimy se všichni zapíší do večerních kurzů italštiny a všichni se také stanou obětí série nečekaných náhod.Stále sklíčený Andreas se nepříliš úspěšně snaží nahradit místního faráře. V té samé době se prodavačka Olympia rozhodne vzepřít dominantnímu otci a učinit krok, ke kterému se dosud nikdy neodhodlala. Zvláště introvertní kadeřnice Karen odhaluje matčino poněkud temné tajemství. Zlostný a agresivní Halvfinn se snaží vyrovnat s náhlým setkáním s láskou a jeho nejlepší přítel Jørgen Mortensen se pokouší kde komu pomoci, bez ohledu na své vlastní problémy. Jak dny ubíhají, všichni pomalu poznávají, že dostali nečekanou šanci změnit své dosavadní životy a vstoupit do šťastnějších dnů
Lone Scherfigová získala na Berlínském festivalu cenu FIPRESCI za řežijní přínos v hnutí Dogma za to, že dovolila hercům vnést do filmu humor a lidskost, a Stříbrného medvěda za režii, v Praze byl film úspěšně uveden na Dnech evropského filmu 2002. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (107)
Pěkné, pohodové a hlavně evropsky natočené. ()
První záběr filmu (na certifikát Dogmatu) mě trochu zarazil - představa romantickýho filmu mi s timhle konceptem nějak dohromady nešla. Nakonec to ale fungovalo skvěle, a to navzdory začátku věnujícímu se po seversku klasicky jen poškozenejm, zoufalejm a hnusnejm lidem (rodiče hlavních postav, farář opilec, ale i třeba žalostně křečovitý Hal-Finnovo držení se vybledlý vzpomínky na to, jak jednou u nich na stadionu hrál ten Juventus atd.). Ten konec na vejletě v Benátkách, kterym všichni tak trochu trochu symbolicky vykročili z tý ubíjející maloměšťácký šedi toho jejich dánskýho domovskýho prostředí i jeho toxickejch vztahů, tehle konec to nakonec završil krásně - pořád jsem trochu (asi předevšim kvůli avizovanýmu následování principů Dogmatu) čekal nějakou závěrečnou ránu na solar, ale on je to naštěstí ve výsledku opravdu romatickej film: Někoho, s kym ten život bude snad o něco míň zprdele, si nakonec našli snad všichni, a bylo to tak sympaticky, nenásilně a nekýčovitě podaný, že mě to jenom potěšilo a z toho filmu (navzodry tomu naturalisticky šedavýmu začátku) jsem měl jen radost. ()
Obyčajný príbeh troch párov podaný roztrasenou homevideovou kamerou podľa Lars von Trierovho manifestu Dogma je čerstvým dánskym osviežením leta 2004. ()
Nemám rád filmy podle manifestu Dogma 95. Jsou tmavé, roztřesené, bez pořádné hudby, a všechny jsou si podobné. Naštěstí si jsou podobné i v tom že v nich hrají výborní přirození herci v uvěřitelných rolích. A Itaština pro začátečníky není výjimkou. Je plná ne až tak obyčejných lidí kteří si žijí svoje obyčejné životy. Někdo je osamělý, někdo nesmělý, někdo by zasloužil pořádně vyliskat aby se probral. A všichni chodí na lekce italštiny. Scénář je sice až příliš naivní, zápletka je až moc průhledná, ale film ve své, na severské poměry ani ne tak moc depresivní atmosféře funguje skvěle. Romantické komedie má raději ty tradiční, plné ztřeštěných situací, vyhrocených momentů a prudkých změn nálad, ale někdy nezaškodí vidět i něco jiného, zvlášť když je to tak skvěle natočeno. ()
Asi jsem od toho čekal moc. Nejsem úplně zklamaný, ale chyběly mi tam dvě zásadní věci: sluníčko a černý humor. Jelikož se slunce v severských filmech vyskytuje méně často, než politici na úřadu práce, dotvářejí atmosféru černým humorem. A ten tu není (téměř). Co si rozhodně zaslouží pozornost, jsou herci, ale jinak je to docela nuda. ()
Teším sa, že Dogma priniesla aj nejakú romantickú komédiu, ktorá pohladila moju dušu a pri pozeraní som sa prichytil, že mám strašne príjemné pocity a že postavy vo filme, aj napriek svojím chybám a problémom, sú mi všetky nadmieru sympatické a tak ma happy-end potešil o to viac... ;o) ()
Autentický filmový příběh o skupině obyvatel obyčejného dánského městečka, smolařích, kteří se životem spíše protloukají, místo aby si ho užívali - tak by mohl znít podtitul pozoruhodného filmu . Recepční, farář, bývalý fotbalista, kadeřnice - dohromady je náhodně spojí společný kurz italštiny, kde se přihlásí i přesto, že žádný z nich jazyk vlastně profesně nepotřebuje. Režisérce se podařilo rozehrát místy humorný, ale především krásně smutný příběh plný vnitřních dramat a osobních starostí, kde se každý z hrdinů snaží překonat osobní problémy, uchopit prostřednictvím životní zkušenosti sám sebe a dojít tak k naplnění života. Film, jeho atmosféra a plynulost děje, na vás působí velmi přesvědčivě a laskavě. Postupně se stáváte součástí příběhu, vtahuje vás do něj, v myšlenkách se vkrádáte do života postav, máte pochopení pro jejich slabosti, rozhodně k nim v průběhu filmu nezůstanete lhostejní a hlavně to celé dává smysl. ()
Autentická romantika, která opravdu zahřeje u srdce ()
Obyčejné příběhy obyčejných lidí, jež se "náhodou" propojí tomto trochu zvláštním severském snímku od Lone Scherfigové na jednom kurzu italštiny. V podstatě jsou to takové příběhy o lásce, rodinných problémech a běžných starostech života, které, sice s trochu pomalým rozjezdem, dokáží vyvolat na tváři úsměv, sympatie a pochopení. 70% ()
Hollywood, uč sa. Takto sa robia nádherné a pritom jednoduché filmy s minimálnym rozpočtom, ktoré potešia a pohladia každého. Veľa z nás má takéto rôzne problémy ako predstavitelia v tomto Filme a preto sa viem s týmto úplne stotožniť. ()
Tady se dostávám na tenký led, severská kinematografie mi moc neříká. Tenhle kousek mě ale nadchnul. Hrozně ráda na něj vzpomínám, takže mě s každým zhlédnutím znova a znova překvapí všechen ten smutek. ... A pak na něj zas s láskou vzpomínám. ()
Celkem zvláštní a povedená podívaná...Nejlepší dánský film,který znám...Skvěle zkomponované příběhy skupiny lidí,kteří spolu navštěvujou kurz italštiny...Tam se jejich životy spojí a naberou jiný směr...Prostě originální podívaná... ()
Opravdu zábava k popukání. Obzlášť jsem se za břicho popadal, když histerická máma alkoholička natáhla brka, když se na onen svět poroučel psychopatický fotr nebo když se chová maník v barvách Juventusu celý film jako totální idiot. Absolutně nevtipné, totálně nijaké postavy, nudné dialogy, kde jsou všem aktérům snímány ksichty pěkně zblízka. Jak se tenhle film dopracoval ke svému hodnocení je mi záhadou. ()
Jednou takhle odpoledne přišla máma z půjčovny, zasunula kazetu do přehrávače a v očekávání „milé, nenáročné oddychovky“ zasedla s talířem chipsů před televizi. Za chvíli slyším až do kuchyně nespokojený mrukot a po dalších pěti minutách za mnou dojde se slovy: „Na to se nedá dívat, to je zase něco pseudo-uměleckého, chceš to zkusit?“ A já už natěšeně vbíhám do obýváku. Ano, nezklamala jsem se. Mojí maminu zbožňuju, ale co se filmů týká, tady se moc nescházíme v názorech. Takže milí zlatí, tenhle film je něco. Ze začátku byste většinu postav umlátili, ale někde v půlce najednou zjistíte, jak moc každému z nich fandíte. Je to obyčejné, je to nesnesitelně naivní a rozkošné. Vřele doporučuji, pokud se někdo chce nadopovat pozitivními pocity. Film je totiž vyprávěn s takovou mírou lidskost, že kdyby nevyvrcholil happy endem, cítila bych se snad i podvedena.. (Holt pro mojí mamču bude Dogma 95 asi navždy něco jako Apollo 13 pro mého psa ) ()
Nepříliš uvěřitelné chování postav, trochu moc mrtvých najednou, vybájený příběh. ()
Během první půlhodiny jsem zvažovala možnost film vypnout - postavy mě štvaly buď svou povahou, nebo bezvýchodnou životní situací. Naštěstí jsem vytrvala, protože potom se osudy aktérů začaly poměrně zajímavě propojovat, bezútěšnost pomalu ustupovala a konečný happyend vysloužil filmu 3*. Kladně hodnotím dánštinu (jaká exotika!), jakoby dokumentární kameru a nápad s kurzem italštiny, díky němuž se několik izolovaných jedinců stmelí v partu kamarádů. A co se mi nelíbilo? Snad až přílišná syrovost - pro nás, kdo plujeme na růžovém obláčku, není reálný život právě libý na pohled. :-) ()
Italština pro začátečníky je dalším filmem ze vzpomínek na má artová léta na gymplu, kdy jsme s partou chodili do kina na projekt 100. Líbila se mi tak, že jsem si ji po několika letech sehnal, abych se mohl mrknout znovu. Líbila se mi i po těch letech. Nejvíce si mě získaly postavy příběhu. Skupina nepříliš úspěšných prostých lidí z malého města se domluví na kurzu italštiny. Důvod není moc jasný a ani podstatný. Podstatná je ta zvláštní chemie, která mezi nimi vznikne. Je to nenásilné, lidské, hravé, naivní a příjemně to uběhne. Vlastně ani nedokáži přesně popsat jednotlivosti, co se mi líbily. Je to zkrátka jeden z těch filmů, který naprosto skvěle funguje jako celek. Přesto, že některé jednotlivé složky nemusí být dokonalé, dávám čtyři hvězdy a rád doporučuji. Kdybych na film opět někde narazil, určitě si jej znovu pustím. ()
Romantická komedie evropského střihu je vždycky docela uvěřitelná. Krásně vylíčené postavy, kterých potkám denně desítky. ()
Další film podle Dogma 95. První půlku filu jsem myslel, že polovinu postav prokleju, když se chovali jako idioti. Po umrtí některých vedlejších postav se to, ale začalo zlepšovat až to vyvrcholilo v docela dobrý film, kdy jsem všem přál šťastné pokračování vztahů. Zejména šarmantní italce. 75% ()
Mně se děsně nelíbila ta kamera. Já vím mělo to působit lidsky a uvěřitelně. No jenže pro mě byl výsledný dojem spíš něco jako: "tak si něco natočíme někde v garáži na koleně.." ()