I dva jsou rodina

Opravdu napůl rodinná komedie ze života jednoho hýřivého černocha, která umí rozesmát, ale i dojmout. Otcovská láska hadr. Nicméně abych neplýtval superlativy, je nutno podotknout, že film se nese v moderním duchu pocitové horské dráhy (nahoru a dolů), což ve výsledku film dělá predikovatelným a místy až umělým. (11.12.2017)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $47,818,000▐ Tak už aj Francúzi kopírujú, tentokrát Mexický film Bez návodu(Instructions Not Included). Škoda že nejak bezúčelovo, nemá to správne grády, dosť na silu tam funguje dramatická vložka a ani tie zábavné úseky moc nedostanú. Herecky akési bez zápalu, malá je podarená ale to je asi tak všetko. /40%/ (10.07.2017)

Omar Sy už je pro mě asi nejpřednějším francouzským hercem rodinných komedií s příchutí dramata současnosti. To, v jakých filmech se totiž objevuje, je radost pozorovat. Narážka na Eddie Murphyho, která zazněla ve filmu, je mimochodem dost na místě. Je mu hrozně podobný. A svým pozitivním přístupem k hraní spolu s jeho osobností, nezkazí žádný film…včetně tohoto. I dva jsou rodina má opět krásně natočený, lidský a úsměvný příběh, pro který stojí za to si na něj počkat. Je to trošku cajdák, ale během filmu Vám bude tak krásně příjemně, že Vám to vlastně bude úplně jedno. Svým laskavým humorem totiž dokáže pohladit na duši. (31.08.2017)

Asi to bude sportovní komentář se spoilerem, tak nečti, jestli chceš překvápko. I když teda... Pokud člověk viděl trailer, může ho překvapit leda tak vypnutý topení v sále, protože takhle nebonzovala ani Eliška od sousedů. Film prostoduchý jako Lojza, který nebojí vsadit na to, že si bělošská holka nepamatuje, s kolika černochama před devíti měsíci chrápala. Ovšem navzdory tomu, že příběh je stejnou rutinou, jako výsledky Zlatého slavíka v mužské kategorii během posledních padesáti let, dýchala na mě fajn atmosféra a ne urputná snaha vydělat si na zimní kabát. (15.02.2017)

Přirovnání k filmu Kramerová versus Kramer je trefné a vyloženě se nabízí (I DVA JSOU RODINA je ve skutečnosti remake mexického filmu Bez návodu); při sledování se mi rovněž vybavil francouzský snímek L'économie du couple, který se také se zabývá rodinným tématem. Nutno říci, že oba zmíněné referenční filmy mě oslovily mnohem víc. Tento film mi skoro nepřišel ani jako komedie - jednak jsem celý film shledal zoufale nevtipný a zasmál jsem se u něj snad jen jednou (a neměl jsem ani pocit, že by se lidi kolem mě nějak prohýbali smíchy - publikum v sále podle mě reagovalo na většinu situací, které zřejmě měly být vtipné, dosti vlažně), a jednak jsem celkově prostě nešel za těmi emocemi, které to ve mně mělo vyvolat (ačkoli si k nim film v mnoha scénách vydatně pomáhá emotivním soundtrackem). Nebavilo mě to, přišlo mi to celé takové nějaké povrchní (a snad i vykalkulované) a neoslovilo mě ani obsazení - herecké výkony jsem vnímal spíše rozpačitě, a celkově jsem z některých motivů v tom filmu neměl dobrý pocit. Věřím, že spoustě lidem se to bude líbit (a budou se u toho dojímat - když už ne smát) - samozřejmě obvzláště těm, kteří si oblíbili herectví Omara Sye, ale mě to bohužel dost minulo. (13.02.2017)