Ohnivé ulice

Tak jako "Válečníkům" musím dát opět čtyři a půl. Další skvěle stylizovaná FILMOVÁ podívaná, rock-and-roll-ový western pro labužníky... Mám opravdu rád tyhle dva Hillovy filmy, tyhle navenek plytké a absurdní story - s vycizelovaně špinavými exteriéry, upocenými chlapeckými těly, chlapáckými babami, místy nemístnými dialogy a prostě neuchopitelnou ATMOSFÉROU, filmy, které si nehrají na nic víc než jsou, protože jsou hlavně výbornou stylovou filmařinou... V tomhle případku i s vynikající hudbou pod nadvládou (gangu ;-) Ry Coodera, která místy doslova zaplňuje obrazy (nebo možná i naopak - fascinuje mě to souznění) a jak to nakonec říkal Mru Fishovi ten starej světlař Walda z Richmondskýho theátru: ..."...jo ať žije rocknroll...". . . . Je po bitvě, férovka opět zvítězila nad silou a tupostí, Ellen Aim and Attackers rozjíždí nové turné s těmi príma kluky černými, co konečně se na ně štěstí usmálo - a naši milí hrdinové odjíždí pod rezavými mosty metra v kradeném a nádherném a rudém citycruiseru kamsi v dál, aspoň za roh té špinavé ohnivé ulice... Jojo, tuhle lahůdku si jako fajnšmekr klidně občas pustit můžu - a zaorouhlit musím - takže za pět a rád... :-) (27.12.2005)

První čtvrthodina - to je nepřetržitá dávka nápadů a dokonale zvládnutého řemesla. Pak se tempo zmírní a začíná starý dobrý western a jeho šablona. Stačí jen zaměnit širé prérie za vlhkou džungli velkoměsta, průzračný venkovský vzduch za zakouřené ulice, koně za Harleye a hlavně rozmáchlé melodie za řízný rock´n´roll. Co se nemění: osamělý mstitel a jeho velká láska, bezradný šerif, střelné zbaně a tvrdé pěsti. 70%. (06.10.2009)

Rock´n´rollový akčňák, zastrešený mužmi z fachu - Hill, Gordon, Silver ( 48 HODÍN ). Zabudnite na nejaký inteligentný scenár, v ponuke je len akcia a výdatná porcia pulzujúcej hudby. Do toho skvelá, vtedy mladá generácia hercov ( Paré, Lane, Paxton, Dafoe, Moranis atď ) a výsledkom je kultovka, ktorá má svoje nezastupiteľné miesto v kinematografii. (27.10.2022)

Čistokrevné potěšení z osmdesátých let, které se rozjede s úvodním songem Nowhere Fast a servíruje Dafoeho v kožených rybářských laclech, mladého Perého bez bázně a hany, obnažené svaly, drzé i krásné ženy...Co na tom, že stylizace už trochu pokulhává a celé je to natočeno potmě na dvou ulicích :) Bez té hudby a koncertních čísel by to bylo horší... (18.06.2010)

A Rock & Roll Fable... titulek v úvodu, který přesně vystihuje tuto drsnější obdobu Pomády. Kde Streets of Fire ztrácejí na příběhu, neskutečně získávají na hudbě. Hlavně úvodní a konečnou písničku bych okamžitě zařadil do vrcholu, jak hudby stvořené pro film (podepsaní Holly Sherwood a Jim Steinman, spolupráce s Bonnie Tyler a Meatloafem, což je z hudebního stylu jasně znát), tak i do vrcholu vůbec 80's, které tady spíše tíhnou díky dobovému zařazení do 60's. Určitě doporučuju milovníkům oldies jen kvůli hudbě: http://www.youtube.com/watch?v=nEV1B7RcJC4 a http://www.youtube.com/watch?v=T3ZrNz83meA (24.01.2014)