• q66
    ***

    Standardní mahou shoujo se vším, co k tomu patří... a k tomu ještě masivní vykrádačka Sailor Moon. Opravdové hloubky to nemá ani špetku, repetitivní to je a souboje jsou slabé a nedávají logiku. Oproti tomu postavy jsou vcelku dobré a plní svůj účel (ty pozitivní, padouchové jsou standardní zlí jednodimenzionální) a trochu vývoje dostanou také, i když ne moc. Produkční hodnoty jsou nadprůměrem roku 2004 - digitální animace, průměrná a repetitivní transformační sekvence, špatné CG (ale neberu jim to za zlé, dnešní anime to neumí taky), hudba plní svůj účel, OP/ED jsou dost chytlavé, celková zábavnost ujde, na dětský pořad je to furt lepší, než většina těch dnešních blábolů v televizi. Většinu věcí už napsal yenn... za mě trochu lepší 5/10, dolní hranice tří hvězdiček. Ani v Pretty Cure sériích to není to nejhorší, ale ani zdaleka to nejlepší (to bude asi mnohem kompetentnější Heartcatch Precure!) - dívat se na to ale dá.(19.11.2016)

  • yenn
    ***

    Takto se zrodil fenomén, který se v japonské televizi drží již třináctým rokem a prozatím čítá 13 sérií a 20 celovečerních filmů. Žánrově jde o ryzí mahó šódžo, v němž hlavní hrdinky – živá, chlapecky působící Nagisa a tichá přemýšlivá premiantka třídy Honoka – potkají dvě roztomilá zvířátka (Mepple a Mipple) ze Země světla. Díky nim se budou moci transformovat do podoby legendárních bojovnic Cure Black a Cure White, které zatočí s jakýmkoli pohůnkem vládce Temné zóny. Nuceně spolupracující děvčata, povahově i zájmově rozdílná, si k sobě postupně nacházejí cestu i jako kamarádky, řeší radosti a strasti školní i mimoškolní, temperamentní Nagisa se špičkuje s neméně temperamentním Mepplem a i na špetku trápení s láskou dojde. V takových chvílích (naštěstí převažujících) je seriál fajnovým vtipným „slice of life“. Kámen úrazu, jak už to tak od dob Sailor Moon bývá, spočívá v soubojích. Ty jsou až na výjimky velice stereotypní, a přestože Precurky ukazují i slušné schopnosti v boji nablízko, vždy se jen čeká na to, kdy konečně použijí Mramorovaný šroub (případně kdy scenárista rozhodne, že tato technika začne na protivníka účinkovat). Někdo by mohl namítnout, že otravnost soubojů se snaží divákovi zprostředkovat pocity hlavních hrdinek, neboť i ony si čas od času postěžují, jak jsou jim nepříjemné. V takovém případě bych však očekával snahu o co nejrychlejší vítězství. Mrzuté. Na závěr trocha pozitivního: Obě znělky, především úvodní, se velice vyvedly. 5/10(14.5.2016)