Případ Paradineová

Ano je to tak, každý má svého oblíbeného Alfréda H., a je to třeba. Každý cítí v tom či onom filmu něco ze sebe. V šedesátých letech bylo k vidění jen Psycho a Ptáci; teď je od mistra napětí možno shlédnout cokoli. Uvedené filmy tehdy představovaly něco nového, teď je možno si probrat celé jeho filmové dílo a pečlivě ho zvážit. Případ Paradinové je v pomysleném žebříčku čsfd na konci třetí desítky; nicméně se jedná o velice subtilní a propracovaný příběh, kterému napětí rozhodně nechybí. Pokud se ptáte: horror? Tak ano! Pro mě jeden z jeho pěti nejlepších. Dodatek z 15. 5. 2017: Neodmítl jsem pozvání České televize a na film se po tří letech znovu podíval. Více jsem si všímal řežijního vedení a také proplétání obou základních příběhů - manželů Keanových vzhledem k paní Paradinové (kdysi slavná a obdivovaná Alida Valli - v kině ve Žďáře nad Sázavou měli na chodbě její velký portrét) a Andre Latoura a zavražděného slepého plukovníka rovněž vzhledem k paní Paradinové. Už při prvním shlédnutí mě druhý příběh zaujal mnohem víc, a nyní se to jen potvrdilo. Příběh zkušené a neodolatelné ženy, která svým (zdánlivě logickým) činem narazila do závory přátelského vztahu dvou mužů, a naprosto jej nemůže pochopit, protože to není z jejího světa, má téměř starozákonní platnost. (08.03.2014)

Tak z tohoto Hitchcockova psychologického soudního dramatu mám trochu rozporuplné pocity, na jedné straně stojí výborně vykreslené a zahrané ( Ann Todd asi miluju, ostatně jako kdekoho) postavy a na té druhé fádním způsobem vyprávěný příběh navíc s několika scénaristickými podivnostmi, kdy jsou nám tak trochu navíc představovány myšlenkové pochody postav, které stojí vlastně zcela mimo hlavní dění, v téhle souvislosti nemůžu nezmínit Ethel Barrymore, která byla za svůj výkon ( 2 scény a zhruba 15 vět) dokonce nominována na Oskara za herecký výkon ve vedlejší roli, "blázen" byla hezký, ale ve filmu prakticky neměla své opodstatnění ( samozřejmě dle mého skromného názoru). Naopak jejího filmového manžela Charlese Laughtona si musí každý, zejména ti škodolibí, divák vychutnat, jeho slizký soudce Horfield byl naprosto dokonalý a tím se dostávám k tomu, čím je Případ Paradineové opravdu přitažlivým, k hercům. Ať už Gregory Peck či Ann Todd ( ach) či vamp Alida Valli ( přes svou nespornou krásu mne živočišnější Ann přitahovala víc) a všichni ostatní . Váhám tedy mezi třemi až čtyřmi , kecám, neváhám - Ann si zaslouží 4. (08.08.2014)

Případ Paradineová slibuje duševní rozervanost, či noirovou temnotu lidského nitra, ale ve výsledku se blíží nejvíce průměru tuctového romantického dramatu na hollywoodský způsob. Charles Laughton uchvátí svým dominantním přesvědčením, i jeho invektiva lze brát za životní moudra s cynickým podtextem a nikdo se jim nestaví na odpor. Případ Paradineová nakukuje za odvrácenou stranu lidské duše, podlehnutí pudovým instinktům vhání své oběti do slepé uličky bezradnosti a rozkladu. Krutost k ženám osciluje na ostří nože, muži slabošsky bloudí a utíkají. Případ Paradineová má úchvatné chvilky duševního vypětí, ale ani tyto okamžiky nevylepší podstatu komerční podbízivosti. Hlavní postavou těžké romance je Anthony Keane (zajímavý Gregory Peck), slavný a velmi úspěšný právní obhájce z londýnských soudních síní. Fascinace osudovou ženou ho vrhá do zmatků duše. Nevyrovnanost začíná mít vedlejší účinky širší destrukce vnější i vnitřní. A obhajoba se stává soupeřením o pozornost zraňující kráse. Pravda se sama sobě nechce přiznat za žádnou cenu a pád nabírá na rychlosti. Hlavní ženskou postavou je Maddalena Anna Paradine (příjemná Alida Valli), obviněná atraktivní vdova. Své tajemství a city v sobě skrývá s ledovou neústupností. Pohybem hlavy umlkají otázky ve fascinaci chtíče. Osudovost lze vykládat na různé způsoby. Důležitou postavou je Gay Keane (šarmantní Ann Todd), Anthonyho manželka. Šlechetná duše vidí i věci se studem zakrývané, bezradnost se schovává za úsměv. Netrpělivě, s vypětím všech vnitřních sil a s jiskřičkou naděje se čeká na konec procesu. Úchvatnou postavou je lord Thomas Horfield (vynikající Charles Laughton), jízlivě přesný soudce. Jeho komentáře si s krutým uspokojením pohrávají se stavem duše konfrontované osoby. Bolest sarkasmu neušetří ani své blízké. Výraznou postavou je André Latour (pozoruhodný Louis Jourdan), Paradineův osobní sluha. Smrt svého pána bere jako své pochybení, tajemství se na veřejnosti nevyslovují. Proud vášní, pocit provinění a nadohled není žádné východisko. Duše je ztracena v úplném zatmění. Z dalších rolí: Anthonyho kamarád a právní spolupracovník s odstupem k celku Sir Simon Flaquer (Charles Coburn), jeho inteligentní dcera a Gayina vnímává kamarádka Judy Flaquer (Joan Tetzel), soudcova psychicky utrápená manželka Sophie Horfield (Ethel Barrymore), či svědomitý žalobce Sir Joseph (Leo G. Carroll). Případ Paradineová nevyužil naplno svůj psychologický potenciál a spokojil se s komerční spotřebou. Hitchcock byl umným filmařem pro viditelný úspěch a mě postupem času uspokojuje méně a méně. (20.07.2018)

Nielen skvelé obsadenie robí z tejto krimi drámy zaujímavé dielko. Ale aj atmosféra, ktorá je na súdnom pojednávaní poriadne hutná, mimo súdu zasa jemne mysteriózna. Príbeh sa pomaličky odkrýva, prípadne robí polobraty, čo poznáme bežne z nových filmov, ale Hitchock to v pohode zvládal už pred vyše polstoročím. Alida Valli bola v tej dobe krásna a rola mysterióznej panskej vdovy jej veľmi sedí, ale ja by som vypichol hlavne Charlesa Laugtona, ktorý sic vo vedľajšej roli a malom priestore dokáže dokonale strhnúť pozornosť na seba. A prvýkrát som na obraze zachytil aj samotného režiséra. (27.12.2016)

Viac vzťahová než právnická resp. kriminálna dráma. Film pôsobí pomaly a staticky. A pritom dvojica Alfred Hitchcock a Gregory Peck by mala byť záruka tutovo dobrého filmu. Peck hrá to, čo mu scenár naordinoval, nie je to jeho vina, ale celý prípad a jeho zamilovanosť vyznieva dosť plocho. Technicky ale zvládnuté veľmi dobre, čomu prispievajú typicky dlhé Hitchcockovské zábery. (20.05.2017)