poster

Tři billboardy kousek za Ebbingem

  • Velká Británie

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

  • USA

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

  • Slovensko

    Tri billboardy kúsok za Ebbingom

  • Nový Zéland

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

  • Austrálie

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

  • Irsko

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

  • Kanada

    Three Billboards Outside Ebbing, Missouri

Drama / Krimi

Velká Británie / USA, 2017, 115 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • JitkaCardova
    *****

    Fascinující. McDonagh, ten sršící živel, proti svým předešlým filmům totálně změní rytmus a zpomalí tempo vyprávění tak, že za stejnou dobu, co jindy zrychleně odvypráví třeba padesátku bláznivých a překvapujících příběhů, které jsou ale v závěru tak dokonale provázané a do jednoho tak krystalicky srozumitelné a průzračné, že by se z nich dal napsat třetí díl Bible, vám tentokrát nabídne příběh jenom jeden, v ději málem ospale rozvláčný a nikam nepostupující, a ještě takový, že se v něm pořádného konce a zadostiučinění nedočkáte ani u jediné z postav (fakt, ani ten vnitřně napravený polda, co se má stát detektivem, nedostane v rámci požadované katarze po dobu děje placku nazpátek, a kdoví, co se stane pak). A i když tohle udělá, stejně celý film utáhne s absolutní jistotou ohledně toho, co má na srdci a na mušce - a skoro zázračně přitom neztratí vůbec nic ze své živelné kadence, s níž sází své sarkastické a ironické zvraty a pointy, které tnou vždycky do živého, ať už se u nich smějete nebo trnete. Ani půlminuta vás nemůže nechat lhostejné a nezpytující, a přitom všem má film svou neochvějně nonšalantní a velice klidnou gradaci (zde je to ovšem anti-gradace, pro zdárný vývoj v nitru postav, které mají dojít většího pochopení, vzájemného porozumění a klidu, dává čím dál hlubší smysl, že navenek vlastně pro nikoho nic nedopadne uspokojivě). ***** Téma je pro McDonagha stále stejné, jak vyplývá už z mých komentářů k Šestiraňáku, Bruggám i Sedmi psychopatům. Zajímá ho téměř laboratorně, jak se dá všelijak otáčet a proměňovat morálka a kdy případně nastupuje skutečný dušezpyt: s charismatickým důvtipem rozpitvává šedou zónu nejrůznějších provinění a trestů, řetězení příčin a následků, od těch nejbanálnějších drobnůstek, jaké si lidé provádějí z nejrůznějších důvodů, až po ty nejzrůdnější zločiny, ale zajímá ho na tom především rožnění pokrytecké morálky, jakou se do různých ožehavých situací vyzbrojují různé typy postav, a jak dlouho s ní vydrží, než se spálí na uhel (buď ona, nebo oni). Zajímá ho to propalování morálky a co zbude, jde-li to skrz. A samozřejmě nepochybuju, že ho to samé co u postav zajímá i u živých lidí a diváků. Nastavuje důmyslnou soustavu všelijak pokřivených, detaily zveličujících zrcadel, ale není pochyb, že v nich pořád vidíme v extrémech předvedené aspekty našeho vlastního chování a vzájemného jednání a pokřivování a narovnávání duší, které to zahrnuje. ***** Představuji si, že kdyby jednou Bible měla mít třetí díl, už by to asi nebyla kniha, tady je kanonický materiál vyčerpán a sdělovací kanál pokryt maximálně. Ale představuji si, že by se takovým třetím dílem Bible mohla jednou stát samovolně tlakem věků slisovaná filmová kytice z děl Tarantina a McDonagha a že by se z nich lidem selektivně a s komentáři promítaly výňatky při nedělních kázáních. Protože oni oba vlastně fakt točí samé překvapivě důmyslné, střelené, urychlené a ulítlé paraboly, podobenství, alegorie, apokryfní příběhy, bajky a anekdoty, které poskytují pestrý materiál k dumání o zdrojích dobra a zla, o jejich boji v duši člověka a o možnostech (a limitech) očisty, ať už formou vzájemné pomoci i vlastní nápravy. ***** Chápu, že hodně lidí McDonagha považuje za sympatického magora, který srší vtipem a umí báječně bavit i na ožehavá témata, a já jsem se při všech jeho filmech taky zatraceně nasmála, ale to nic nemění na tom, že smysl jeho děl je mnohem hlubší a vážnější než se sluší na nezávazné ulítlé komedie. Dá se říct, že pokud ji pochopili, McDonaghova tvorba (stejně jako Tarantinova) diváky zavazuje. *~(17.1.2018)

  • Aky
    *****

    Poutavé, zajímavé drama o tom, že zákony, právo a spravedlnost se často ubírají zcela rozdílnými cestami. Příběh je vyprávěný se spoustou dějově i psychologicky překvapivých zvratů, které se ve výsledku nečekaně ukážou jako zcela věrohodné. Výtečné Frances McDormand sekunduje vyladěný herecký tým ostatních herců.(24.6.2018)

  • Morien
    ***

    Olala, don't funk with my billboardy. Musím o tom ještě přemýšlet a čekala jsem něco trochu jiného, což není chyba samotného filmu. Možná se mi časem rozloží, o čem to bylo. Vývoj postav nepochopitelný v daném časovém rámci. S některou doprovodnou hudbou jsem měla mírné problémy, zejména s těmi písničkami, kousky napsané Carterem Burwellem jsou the top. A ještě mi tam neseděla spousta podivných detailů, jakože třeba v rámci poslední scény v autě je z jednoho úhlu vidět ve tváři Frances spoustu nervozity, pohybuje pusou a sahá si rukou na tvář a hned v dalším navazujícím záběru z jiného úhlu je její obličej kamenný, nehybný, ruku má někde jinde... Nevím, no. Ve filmu o niterním prožitku mi takovéhle věci přijdou přinejmenším velmi rušivé. Nebo třeba celá ta scéna, kde všichni jako jedna šťastná klaka vylepují na shořelé billboardy duplikáty plakátů je náladou a vším úplně mimo kontext všeho, co se zatím stalo, a ze zpětného pohledu i co se ještě stane. Takové skoky a výkyvy mi dost maří snahu se na film napojit, respektive celý projekt ve mně vytváří velmi nedefinovatelný dojem. Ještě před měsícem bych nemyslela, že něco takového řeknu, ale já teď držím pěsti tomu Dunkerku, ať vyhraje, co se dá. (Lucas Hedges zase skvělý, ten mi udělal velkou radost.)(5.3.2018)

  • pepo
    *****

    Nebudem prvy ani posledny, kto to napise. Pretoze sa to proste pyta. Bilboardy su najlepsia coenovka za velmi dlhu dobu. McDonagh vsak aj tak ostava svoj a serviruje skvely film plny prekvapeni, humoru, napatia a najma neuveritelnych hereckych vykonov. Myslim, ze pripadne oscarove vyhry tu nemaju koho urazit. 9/10(24.1.2018)

  • DaViD´82
    ****

    McDonagh (chtělo by se napsat konečně!) i na stříbrná plátna přináší svou svébytnou směsici satiry, černočerněčerného nekorektního humoru, antické tragédie a... A neskutečně dobře napsaných ambivalentních postav i dialogů, které umí tnout do živého, až z nich mrazí a přesto u nich brečíte smíchy. Funguje mu to tedy jako echt nekorektní komedie, ve které se říkají nahlas věci, které se nahlas neříkají, stejně tak jako nenásilná ovšem trefná satira západní společnosti, tragédie (ne)jedné ztráty či neowestern. Doposud si nechával čistě pro prkna znamenající svět. Prokázal si tím však medvědí službu; sice je to jeho nejlepší film (speciálně první polovina je čiré scenáristické zlato), ale ve srovnání především s Panem Polštářem či Osiřelým západem je to přeci jen o třídu horší. Především kvůli finální třetině, kdy tomu neočekávaně dojde dech, příliš to negraduje a na veškeré postavy krom dua Mildred/Dixon se tak trochu zapomene. Tak trochu hodně a trestuhodně. Ovšem i tak mu první poslední zachraňuje obsazení i to, že jako režisér přesně ví, kdy použít údernou hlášku a kdy naopak nechat naplno "znít" ticho skrze zavilé pohledy.(17.1.2018)

  • - Dixonova matka (Sandy Martin) sleduje film Teraz sa nepozeraj (1973). (Astonko)

  • - Režisér Martin McDonagh napísal hlavnú postavu špecificky pre Frances McDormand. Tá si za vzor pre jej stvárnenie zvolila herca Johna Waynea. (dwdb)

  • - Frances McDormand váhala, jestli roli přijmout, ale nakonec ji přesvědčil její manžel Joel Coen. „V době, kdy mi byla role nabídnuta, mi bylo 58 let ... byla jsem znepokojena, protože ženy z těchto socioekonomických vrstev nečekaly na první dítě až jim bude 38 let.“ Nějakou dobu jsme o tom debatovali a nakonec mi můj manžel řekl: „Prostě zmlkni a udělej to.“ (willy1)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace