Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.

Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter? (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (58)

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Přiznám se, že kdysi mi ten film připadal zcela podprůměrný, nové shlédnutí mi vyjevilo jedno memento, které zřejmě měl autor namysli - pozor na zneužití vědy; nejenom navíc kvůli snaze na vědeckém objevu především vydělávat. Motiv tohoto filmu byl využit později v komedii "Pane, vy jste vdova!". Změna tváře nezmění chování člověka... Člověk sám se mění změnou tváře. Nebo ne? To nakonec z toho filmu vůbec nebylo jasné - a co bylo jasné nejméně, to byl závěr toho filmu. Takže film hodnotím průměrně. Navíc se ještě přiznám k tomu, že po čtení Verneovek mi v klukovském věku následně Josef Nesvadba žánr sci-fi znechutil. Nijak jsem jeho sci-fi povídky nestrávil. A ještě jeden trapas, zpočátku jsem zaměnil Filipovského za Macháčka, pak jsem v tom faráři Filipovského pouze tušil. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

Film vpravdě démonický. Já se nestačím divit, co všechno se ještě mezi (pro mě neznámými) filmy z 60. let skrývá. Tento jsem nikdy neviděl a možná díky tomu jsem dospěl bez nočních můr. Famózní je tu jak Brodský tak Růžek, ale výborné postavy mají i Filipovský či Marvan. A konec konců, dobře zapadá i tvář Freda Delmara. Příběh je chytře vymyšlený a skvěle se na to dívá i díky zajímavým prvkům (reakce postav na vypravěče, hororové vize). Rozhodně důstojný předchůdce perel typu "Pane, vy jste vdova". ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

„Čím budou ty vaše ručičky zlatější, tím líp pro mne, hahaha.“ Páter Hopsasa, profesor MUDr. Kirchenbruch atd. Když Kráječ říká „jsem děsnej fanda na knížky, jednou jsem dokonce vyloupil půjčovnu“, míní tím pravděpodobně, že je milovníkem literatury a že vyloupil knihovnu. Režisér prakticky neznámého jména Hobl mě ani napotřetí nezklamal. Opět krásná podívaná, opět přesný delikátní humor v lehce stravitelném, nicméně výživném filmu, opět pečlivost v každé drobnosti, důraz na každé marginální postavě. Opět trefné postižení jisté stránky „ducha doby“ (s Marvanem také parodie na Hříšné lidi města pražského – tři roky před jejich vznikem). Opět geniálně jednoduché hrátky s filmem (tentokrát vložky s vědeckou prezentací, ilustrační výjevy v kostele, wtf odnikud se vynořující staré postavy, jistě najdete další prvky, viz též Radek99). Opět podobenství (nebudu moralizovat, zmíním jen nepodstatný detail: Kráječ a dr. kráječ). Nezanedbatelným kladem je, že Hobl dokáže ve své komedii i z Filipovského vykouzlit zajímavou figuru (viz jedinou páterovu scénu, potom ovšem Kráječ), oprostiv ho od jeho typické polohy (prostě „ztracená tvář“). (Dále SPOILERY) Úvod: Brodský představuje svou epochální vědecko-lékařsko-spasitelskou metodu, načež začínají titulky u ležící gangsterské pistole. Atd., atp. Jeho doktor Bartoš začíná jako karikatura doktora Galéna (také on je lékařem chudých), během okamžiku se změní v dandyho, jemuž svět leží u nohou (milenka věda se změnila v prostoduchou slečinku s tenisovou raketou), nazítří je psancem a končí s tváří gangstera jako parodie vynálezce krakatitu. Brodského židovsko-goebbelsovského ksichtu bylo sice škoda, tato ztráta je však více než nahrazena příběhem prototypických tváří, jejich metamorfózami, odlučováním a setkáváním. „Až dosud jsem byl, jak dobře víte, přesvědčen, že člověka určuje za prvé prostředí, za druhé chování, za třetí motivace.“ Pointa mě, po okamžiku finální šokantně aktuální apokalyptiky, pravda poněkud zaskočila svým „vše se v dobré obrátilo“, ale jak se ukazuje, ono je to s tou vlastní tváří také všelijaké. Ostatně, „nehne se ani myš, střílíme bez výstrahy!“ ()

Lupes 

všechny recenze uživatele

Ono je to takové moc šestákové, naivním ztvárněním podsvětí i společenských vrstev to připomíná Osvobozené divadlo a filmy V+W. Herecky ovšem vedeno spíš jako němá groteska, herectví bez přehrávání si udržel jen Brodský. Ocenění si zaslouží nápad a především odvaha jej realizovat. A kdo viděl Face/Off, jen si cimrmanovsky potvrdí, že "zlaté české hlavičky opět pomohly k úspěchu filmařům jiných zemí..." :) ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Čo už išlo českým filmárom v sedemdesiatych rokoch od ruky, bolo v predchádzajúcej dekáde ešte mierne rozpačité. Samozrejme mám na mysli úroveň crazy sci-fi komédií, pretože Ztracená tvář skrátka nedosahuje svoj vysoký potenciál. ústrednú myšlienku počujeme viackrát, čo ale obzvlášť neprekáža, len sa s ňou mohlo v scenári pracovať trochu sústredenejšie. Počuť hovoriť Františka Filipovského iným ako jeho dokonalým hlasom nech je mementom, že to skrátka ešte v polovici šesťdesiatok nebolo na poli crazy komédie ono, žilo sa vtedy novou vlnou. "Tvář není jenom ksicht". ()

Galerie (2)

Zajímavosti (1)

  • Filmový námět vycházející ze stejnojmenné povídky z roku 1960 je dílem spisovatele Josefa Nesvadby. Scénář napsal společně s režisérem filmu Pavlem Hoblem. (NinadeL)

Reklama

Reklama