Režie:
Pavel HoblKamera:
Jiří VojtaHudba:
Luboš FišerHrají:
Vlastimil Brodský, Fred Delmare, František Filipovský, Marie Vášová, Martin Růžek, Nina Popelíková, Jana Brejchová, Jaroslav Marvan, Jiří Vala (více)Obsahy(1)
Hrdinou vědeckofantastického příběhu je lékař chudých a zároveň také nadaný vědec dr. Bartoš (Vlastimil Brodský), který objeví novou metodu dokonalé transplantace lidské tváře. Sám podstoupí operaci v okamžiku, kdy je pod nátlakem donucen změnit obličej gangsterovi Urbanovi Kráječi, který je podezřelý z loupeže a vraždy. Bartoš na sebe bere podobu zločince, ve kterého se poté sám postupně proměňuje. Nejprve ztrácí svou tvář fyzickou a později i mravní. Děj příběhu, který vznikl podle námětu a scénáře Josefa Nesvadby, se odehrává v pražském podsvětí 30. let minulého století, v temném prostředí plném honiček s přestřelkami, hrůzných chirurgických zákroků i komických milostných scén.
Režisér Pavel Hobl vynalézavě a s napětím buduje překvapivé dějové zvraty, stejně dobře pracuje s herci, u kterých respektuje jejich dispozice. Janu Brejchovou zobrazuje jako hvězdu, zajímavé typy vytvářejí vedle Vlastimila Brodského také Martin Růžek či německý herec Fred Delmare. Svůj film obdařil také nezbytným hororovým napětím, sadisticky si počíná zejména v okamžicích, kdy s notnou dávkou naturalismu zobrazuje lékařské pokusy dr. Bartoše. Hlavní důraz však klade především na morální poslání příběhu, ve kterém hledá odpovědi na základní otázky: Co určuje člověka? Jeho tvář, nebo prostředí, ve kterém žije? Je naše povaha neměnná, nebo jsme schopni korigovat své jednání a spoluvytvářet charakter? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (58)
Čo už išlo českým filmárom v sedemdesiatych rokoch od ruky, bolo v predchádzajúcej dekáde ešte mierne rozpačité. Samozrejme mám na mysli úroveň crazy sci-fi komédií, pretože Ztracená tvář skrátka nedosahuje svoj vysoký potenciál. ústrednú myšlienku počujeme viackrát, čo ale obzvlášť neprekáža, len sa s ňou mohlo v scenári pracovať trochu sústredenejšie. Počuť hovoriť Františka Filipovského iným ako jeho dokonalým hlasom nech je mementom, že to skrátka ešte v polovici šesťdesiatok nebolo na poli crazy komédie ono, žilo sa vtedy novou vlnou. "Tvář není jenom ksicht". ()
Asi takhle - nápad to má dobrý, i ten příběh je dobře vedený a myšlenku to má zajímavou, jenže celkově jsem z toho filmu měl pocit, že jde jenom o krátkou historku zbytečně nataženou na celovečerák. Humorem mě to taky zrovna dvakrát nechytlo, ale zase na druhou stranu to má zvláštní atmosféru a scéna v kostele mi, i když vzdáleně, připomněla scénu z Cabiriiných nocí. Tak jako tak, není to špatný film, ale mě moc neoslovil. 3* ()
Film vpravdě démonický. Já se nestačím divit, co všechno se ještě mezi (pro mě neznámými) filmy z 60. let skrývá. Tento jsem nikdy neviděl a možná díky tomu jsem dospěl bez nočních můr. Famózní je tu jak Brodský tak Růžek, ale výborné postavy mají i Filipovský či Marvan. A konec konců, dobře zapadá i tvář Freda Delmara. Příběh je chytře vymyšlený a skvěle se na to dívá i díky zajímavým prvkům (reakce postav na vypravěče, hororové vize). Rozhodně důstojný předchůdce perel typu "Pane, vy jste vdova". ()
Typická nesvadbovina, tedy napínavá, nápaditá, černohumorně vtipná a hlavně nadčasová věc. Film je navíc velice dobře natočený, ohudebněný a skvěle odehraný - když se ze scény vytratí "frankensteinovský" Vlastimil Brodský, přebere otěže skvělý Martin Růžek, navíc tady máme i Františka Filipovského (který vypadá trochu jako Lenin), krásnou Janu Brejchovou, Jaroslava Marvana na straně zákona a Ninu Popelíkovou či Karla Effu na té druhé. Zkrátka dost, dost dobré pokoukání. Vůbec bych se nedivil, kdyby o 30 let mladší akčňák Tváří v tvář opravdu opsal hlavní myšlenku právě odtud. ()
,,Nemáš chuť se třít, vokoune?" Jediný moment, kdy jsem se opravdu zasmál. Jinak jako komedie mi tenhle snímek nepřijde, špatný ale není. Kdysi se mi líbil více, připadal mi strašidelný. Nyní oceňuji herecké výkony - vynikající V.Brodský, F.Filipovský i M.Vášová. M.Růžek může hrát postavu jakou chce, ale jeho démonický obličej z něj nakonec vždy udělá padoucha ( na což si častokrát stěžoval...) Černobílá kamera a slumy na okraji města, stejně jako interiér kostela ( s osazenstvem úděsných mrzáků) či nevěstince, vytvářejí temnou atmosféru. Lékařské experimenty pak zavání strachem z neznámého. Závěr hodně metaforický, ale celkově jde o film, na který se dá stále dívat. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (1)
- Filmový námět vycházející ze stejnojmenné povídky z roku 1960 je dílem spisovatele Josefa Nesvadby. Scénář napsal společně s režisérem filmu Pavlem Hoblem. (NinadeL)
Reklama