Hledání Aljašky

Looking for Alaska se od první chvíle jeví jako takový klasický seriál o zamilovaných puberťácích, u kterého každý tuší, jak to skončí. Nakonec to ale bylo trochu jinak. Divák od začátku ví, že se něco stane, ale tím, co přesně to bude, si do poslední chvíle není úplně jistý, a to mě na tom bavilo. Líbilo se mi i to filosofování nad smyslem života, na které má Green zjevně talent. Herecké výkony byly uvěřitelné a snad všechny postavy mi nějak přirostly k srdci, dokonce i Lara a Eagle. Mrzí mě jen jedna věc - nezjistila jsem, co napsala Aljaška ve své eseji. Je to aspoň v knize? Přečtu si ji a budu doufat, že se tam dozvím vše, co potřebuji. :) (30.10.2019)

Čistě teenagerovské seriály už se téměř netočí. Aby v žánru něco vzniklo, je potřeba přidat buď detektivní zápletku nebo zásadní sociální problematiku dneška. Hledání Aljašky tohle nepotřebuje. Palčivé otázky v sobě schovává, ale nevzniklo kvůli nim. Vzniklo kvůli tomu samému důvodu, proč vznikly předchozí adaptace Greenovek - protože je to parádní námět a parádní kniha o zranitelnosti dospívání. Adaptace nemění vyznění, nemění charakter postav, nezapomíná na nejzásadnější citáty, z nichž jeden mě opakovaně trefuje přímo na komoru a zamlží se z něj před očima ("If people were rain, I was drizzle and she was a hurricane"). Předlohu dokonce překonává ve chvíli, kdy část Potom redukuje na nezbytné minimum, protože kniha se v pozdějším ději točila v neustálých kruzích, ze kterých vzhledem k povaze situace neexistovala cesta ven. Tady je přerod kluka v chlapa ještě čitelnější, nostalgičtější a v romantickém slova smyslu i beznadějnější. Titulní hrdinka je totiž zlato a oči na ni může nechat každý, ať už je jeho vysněný typ holky právě takový nebo přesně opačný. Kristine Froseth má v sobě její nečitelnost, paličatost a téměř nesnesitelnost a divák jí v Milesově kůži chce odpustit takřka cokoli. Moc pěkně jsem se v téhle "cizí" vzpomínce utopil, tím spíš, že soundtrack přesně odpovídá extra silné hudební stránce nultých let, ve kterých se děj odehrává. A přestože já v Creeku svoje Velké možná nenašel (a vždycky jsem se povahově víc přikláněl k hrdinům z Papírových měst), cítil jsem se přesně tak, jako bych si dobré i zlé prožil právě v něm a lámalo se moje srdce. (22.04.2020)

Viem si predstaviť, že kniha bude napísaná ešte citlivejším, filozofickejším spôsobom. Ani toto filmové spracovanie nezaostáva, hoci celkový koniec ma neuspokojil, skôr sa mi to zdalo odfláknuté a nie celkom vyriešené. Celkovo je to také milé, študentské, zaujímavé, ale trocha aj priehľadné. Už v tretej časti vám možno po krátkom rozmýšľaní dôjde, o čo ide v tom odpočítavaní na konci každého dielu. Máme tu aj typickú hlúpu školskú šikanu, z ktorej mi občas vrela krv v žilách. A chlapec v hlavnej postave sa mi zdal trochu hlupák, niekedy ma sral viac než kedysi Ryan v O.C. California, a to je už čo povedať, to bol iný magor. (29.11.2019)

Začalo to spíš jako výstřel od boku, v záplavě jiných seriálů, co mám v seznamu, ale skončilo to asi jako největší překvapení roku 2019. Nádherná, ke konci strašně smutná věc o tom, jak se Vám v jedné chvíli může změnit úplně celý život. Ano a já taky, miluju Aljašku Yongovou. Hluboce, celým svým srdcem...… (21.11.2019)

Na úvod musím říct, že jeden z hlavních motivů a to "kouřící mládež" mě jako zarytého antikuřáka pěkně štval a přišel mi trapný, ale nebudu tu příliš moralizovat. Problém s Greenovkami je ten, že jsou všechny tak trochu na jedno brdo. Jsou to teenage adult romanťárny, které sice většinou mají zajímavou pointu, ale celé je to dost zjednodušené a zbytečně explicitní, aby tomu porozumělo mladší publikum. Zákonitě je pak adaptace ještě jednodušší. Celý děj je skrz naskrz prošpikovaný okoukanými klišé, které neurazí, ale jejich frekvence je závratná. Postavy jsou sympatické až na hlavního Milese, ten měl po celých 7 hodin jeden přitroublý výraz, který mě po celou dobu vyloženě iritoval. V poslední třetině tvůrci strašně tlačí na pilu a chvílemi jdou kvůli snaze dojmout až do vyloženě trapných situacích. Je to škoda, protože jako celkem to je velmi příjemná podívaná, která v závěru nabídne poměrně silnou pointu. Každopádně kdyby se takhle zadaptovali všechny knihy Johna Greena, tak bych byl spokojený. (29.07.2020)