Černobílá spravedlnost

Trochu moc aktivistický, ale jinak hodně silný film. Jako u všech děl natočených a napsaných ,,na základě skutečné události" je vysoce problematická míra rekonstrukce reality a vždy jde jen o interpretaci tvůrce/ů, jak k obrazu svému složili střípky důkazů, očitých svědectví, vzpomínek nebo jenom vyprávění z druhé ruky, tak se jeví i postup scénáristy Marka Boala jako příliš ,,tvůrčí" a průhledně aktivistický, naštěstí je ovšem Kathryn Bigelow opravdu skvělá režisérka a hlavně celý příběh poukazuje na hlubší a obecnější fenomén - selhávání policie, používání nepřiměřených donucovacích prostředků a obecně policejního násilí, což se netýká jen policie v USA, ale globálně policie vůbec, a mechanismy tohoto fenoménu jsou ve filmu zobrazeny více než věrohodně... (03.01.2018)

Víte co tohle je ? Tohle je historie, historii nemusíte mít rádi, ale nemůžete ji vymazat, nemůžete ji změnit, nemůžete ji popřít, můžete se s ní jenom smířit a postavit se jí čelem a čelit ji, né hrdě, ale s úctou a s respektem. I přestože někteří plantážníci, takovouhle historii neradi a nejraději by ji pozměnili, tak se zní člověk může poučit a být lepším. Smutné na tom je že do dneška se to nezměnilo, po světě a hlavně v USA sou tyhle problémy furt, stále tam přetrvávají, jen se mění lidé a zbraně, ale nemění se názory. Film je zpracován neutrálně a ani jedné straně nenadržuje, na jedné straně je police která zatýká a buzeruje černochy, kvůli každé prkotině, na straně druhé sou černoši kteří toho už mají dost a tak jednají pod vlivem emocí. Emočně výborně zahrané, naturalistické a nikterak nadsazené, Poulter se svoji partičkou je šílený a nevyzpytatelný, Boyega konečně projeví svůj herecký talent a Martin Luther King Jr. na obzoru. Mám sen........... (14.03.2018)

Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 (17.12.2017)

U filmů Kathryn Bigelow si pokaždé řeknu, že nevědět jméno režiséra předem, tak mě nikdy nenapadne, že to točila žena. Její filmy jsou vždy řemeslně vypiplané a syrové, ale zároveň bývají chladné a často mi chyběly větší emoce tam, kde bylo třeba. Detroit však ždímaní emocí z diváka vůbec nepotřeboval, její schopnost budovat atmosféru a přesné vedení jednotlivých scén a postav, diváka dostane přesně tam, kde ho chce mít. Detroit má hned několik 5* pasáží při kterých mi příjemně nebylo. Škoda například těch závěrečných 15 minut, které už dle mého byly navíc, ale Kathryn natočila vážně dobrý film, který je aktuálnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Silné 4* (10.12.2017)

Nečekal jsem to, ale Detroit mě překvapivě strhnul. Začátek byl velký a vcelku nepřehledný chaos, ale v okamžiku, kdy se děj přesunul do motelu Algiers, tak to nabralo grády. Navíc mě překvapilo kolik známých tváří se ve filmu objevilo. O skutečné události jsem neměl ponětí, ale nepřekvapuje mě, že se odehrála. Podle mě stojí za podívání. (11.06.2019)