Reklama

Reklama

Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)

(více)

Videa (5)

Trailer 3

Recenze (172)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Trochu moc aktivistický, ale jinak hodně silný film. Jako u všech děl natočených a napsaných ,,na základě skutečné události" je vysoce problematická míra rekonstrukce reality a vždy jde jen o interpretaci tvůrce/ů, jak k obrazu svému složili střípky důkazů, očitých svědectví, vzpomínek nebo jenom vyprávění z druhé ruky, tak se jeví i postup scénáristy Marka Boala jako příliš ,,tvůrčí" a průhledně aktivistický, naštěstí je ovšem Kathryn Bigelow opravdu skvělá režisérka a hlavně celý příběh poukazuje na hlubší a obecnější fenomén - selhávání policie, používání nepřiměřených donucovacích prostředků a obecně policejního násilí, což se netýká jen policie v USA, ale globálně policie vůbec, a mechanismy tohoto fenoménu jsou ve filmu zobrazeny více než věrohodně... ()

Yoshitsune 

všechny recenze uživatele

Víte co tohle je ? Tohle je historie, historii nemusíte mít rádi, ale nemůžete ji vymazat, nemůžete ji změnit, nemůžete ji popřít, můžete se s ní jenom smířit a postavit se jí čelem a čelit ji, né hrdě, ale s úctou a s respektem. I přestože někteří plantážníci, takovouhle historii neradi a nejraději by ji pozměnili, tak se zní člověk může poučit a být lepším. Smutné na tom je že do dneška se to nezměnilo, po světě a hlavně v USA sou tyhle problémy furt, stále tam přetrvávají, jen se mění lidé a zbraně, ale nemění se názory. Film je zpracován neutrálně a ani jedné straně nenadržuje, na jedné straně je police která zatýká a buzeruje černochy, kvůli každé prkotině, na straně druhé sou černoši kteří toho už mají dost a tak jednají pod vlivem emocí. Emočně výborně zahrané, naturalistické a nikterak nadsazené, Poulter se svoji partičkou je šílený a nevyzpytatelný, Boyega konečně projeví svůj herecký talent a Martin Luther King Jr. na obzoru. Mám sen........... ()

Reklama

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Přešitá transka fušuje do řemesla chlapům už nějaký ten filmový pátek. Má Kateřina Bíglová nějaký záživný film?! Shrňme si její filmografii: Modrá ocel - fraška o policistce, špatné akční scény, Bod zlomu - nuda prokládaná špatnými akčními scénami, Stroj na smrt - trapas století, strašné, Zvláštní dny - zabitý potenciál, Smrt čeká všude - tato vojenská fraška, akční prd, porazila technicky náročného Avatara. Já padám, paní s šulínem mezi nohama. Nemáš Camerone píglovat tranďáky. A co Detroit? Propadák, první hodinu jsem málem uklidil, nakoupil a upekl cukroví nad svíčkou, druhou hodinu jsem málem počal masturbovat nad fotkou Marie Rosůlkové, zbývajících dvacet minut jsem objednal let do Detroitu. Mám tam nějakou práci. Udělat z Kateřiny zase holčičku. Vzal jsem si na to příborový nůž. Ty krávo, už nerežíruj! Na to by do kina nedostali ani důchodce v posmrtném stavu. Tyto typy filmů mě zabíjí. Když už je to (neprávem) v červených číslech, tak by to snad mohlo nabídnout něco zajímavého, úchvatného a tak nějak. Film se pitvá úmorných 140 minut(!) s něčím, co by se dalo smrsknout do standardní stopáže o 90 minutách, aby to mělo pohyb a gradaci. Ne, mělo to nejhorší z nejhorších, úděsné černochy v reáliích horších než české seriály. 0/10 ()

Hild 

všechny recenze uživatele

U filmů Kathryn Bigelow si pokaždé řeknu, že nevědět jméno režiséra předem, tak mě nikdy nenapadne, že to točila žena. Její filmy jsou vždy řemeslně vypiplané a syrové, ale zároveň bývají chladné a často mi chyběly větší emoce tam, kde bylo třeba. Detroit však ždímaní emocí z diváka vůbec nepotřeboval, její schopnost budovat atmosféru a přesné vedení jednotlivých scén a postav, diváka dostane přesně tam, kde ho chce mít. Detroit má hned několik 5* pasáží při kterých mi příjemně nebylo. Škoda například těch závěrečných 15 minut, které už dle mého byly navíc, ale Kathryn natočila vážně dobrý film, který je aktuálnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Silné 4* ()

Pajky3 

všechny recenze uživatele

Nečekal jsem to, ale Detroit mě překvapivě strhnul. Začátek byl velký a vcelku nepřehledný chaos, ale v okamžiku, kdy se děj přesunul do motelu Algiers, tak to nabralo grády. Navíc mě překvapilo kolik známých tváří se ve filmu objevilo. O skutečné události jsem neměl ponětí, ale nepřekvapuje mě, že se odehrála. Podle mě stojí za podívání. ()

Galerie (23)

Zajímavosti (3)

  • Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)
  • Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

03.04.2022

Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (více)

Nový film Aarona Sorkina narazil

Nový film Aarona Sorkina narazil

15.12.2018

Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)

Reklama

Reklama