Musíme si pomáhat

Vynikající český film Jana Hřebejka. Tímhle filmem opět potvrdil, že je jedním z nejlepších českých tvůrců současnosti. Jeho film je vážnější a smutnější, přestože jde válečné drama, i v něm se najde místo pro úsměv, ale spíše mrazivý. Bolek Polívka i Jaroslav Dušek dokazují, že jsou nejen skvělými komiky, ale skutečně výbornými charakterními herci. Odvedli skvělé herecké výkony. (10.05.2015)

Na to jak Polívkou skoro pohrdám, Musíme si pomáhat mě přimrazil ke křeslu. A kdo si četl můj profil, pozná, že 5* je téměř srdeční záležitost. (31.10.2007)

Vidieť oslavovaný český film po 14 rokoch od jeho zrealizovania s tým, že jeden z jeho hercov Jaroslav Dušek je veľmi pozitívny človek a videť ho v úlohe zápornej postavy, tak to je prinajmenšom zaujímavé. Mám však pokrk stáleho dávkovania filmov o holokauste, o židoch, o druhej svetovej vojne s tým, ževraj aké zlé vlastnosti majú tunajší ľudia a diváci tu potom vytvárajú stereotypy, tak to veru nie. Navyše odvážiť sa na film, ktorý by nebol v postavách úplne čiernobiely, to by asi nebolo veľmi politicky korektné, no práve niečo také tu chýba, lebo tá nenávisť a všetko, čo sa dialo muselo mať aspoň nejaký základ, hoci aj mylný, no vnímanie, správanie všetkých kolaborantov, či vojakov nebolo len čisto zlé, aj keď takej veci slúžilo. Hřebejk je prefíkaný, natočiť kritiku komunistov, následne židovská tematika a 2. svetová vojna a potom hor sa na obyčajné komédie hlavného prúdu, no a máme tu prototyp kapitalistického režiséra, akurát keby nebolo tých Pelíšok, tak neviem, no bola to profesionálna práca, čo mu musím uznať. Tieto doťahovačky mešťanov, pritom omnoho problematickejšie boli skrývania ľudí v centre bojov, schovávania partizánov, to mi prišlo prehnané. Dej bol podľa mňa prakticky slabý, príbeh bláznivý, veď koho už by len napadla taká bláznivosť, že urobí akési mnohomužstvo, priberie si do rodiny žida tým, že mu nakáže urobiť jeho žene dieťa, smilniť s ňou. Dosť ma zaujala scénka akoby vysporiadavania sa s kolaborantmi, napríklad až takmer strelenie do chrbta hlavnej postavy. Celé to bolo opäť také satirické, čierny humor, no dosť suchý, dosť rozpačité. Nechcem radšej komentovať nominácie, či ocenenia alebo vkus väčšiny na takéto filmy, no sú lepšie. Ja som si pripadal ako pri filme, ktorý sa usilovne snaží znemožniť jednu českú rodinku, ktorá navyše pomohla hľadanému. Z tematiky sme sa veľa nedozvedeli, tiež neviem, čo by som si z toho mal zobrať a prechvaľovať niekoho len preto, že je Čech, to tiež nie je moja obľuba. Na mňa príliš komorné, na to že sa to neodohrávalo len v nejakých dvoch miestnostiach, síce nie tak príliš, ale mohli zvoliť iný prístup, po čase mi už ani Šišková do toho nesedela. (19.02.2014)

Velké překvapení a jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů, jež pro mě potvrdil, že Jan Hřebejk je v současnosti na absolutní špičce české kinematografie. Propracovaný a napínavý děj ještě zvýrazňuje výtečná hudba a perfektní kamera, ony propírané dramatické záběry se "zpomalenou" kamerou byly citlivě vybrané a nemyslím si, že by jich bylo moc, jak zde někteří píší. Většina herců podává své životní výkony, v čele s Bolkem Polívkou, který snad musel před natáčením podstoupit protialkoholní léčení, protože když ho vidím v televizi na některých vyhlášeních, tak se mi nechce věřit, že někdo - s prominutím - s tak vychlastanou hlavou může podat tak famózní výkon na filmovém plátně. A co se týče toho Tesaříka na závěr, nevím co všichni kvůli němu tak naděláte, byl tam asi 2 minuty, takže mi dojem z filmu zkazit snad ani nemohl stihnout. (09.07.2005)

Taký typický český pohľad na hrôzy druhej svetovej, korenené čiernym humorom, odľahčujúci scény, ktoré by v inom filme iného režiséra ( rozumej väčšinou zahraničnej produkcie ) vyzerali celkom ináč. (01.04.2014)

3plus. Nemohu si pomoci. (14.05.2009)

Obrovský silný film, jeden z těch nejsilnějších co v naší zemi kdy vůbec vznikl. Ač na mě většinou válečné filmy s židovskou tématikou nefungují, tohle je primárně o náš, o češích, o našich povahách. Vynikající Polívka a Dušek. Jsme pěkně zvědaví na toho vašeho žida (17.03.2011)

Tomuhle filmu by slušela nálepka "Podle skutečné události"... (09.08.2006)

Perfektní!!! (02.03.2007)

Tak tohle je podle mě společně s pelíškama nejlepší hřebejkův film... moc se mi líbí (15.11.2008)

Češi ve filmu vyobrazeni jen jako zbabělci, kolaboranti, zrádci. Žid, kterého s nasazením života dva roky ukrývali, nakonec vychází jako jejich zachránce, oni jako lůza. Ne to, že dva roky riskovali život svůj, celé rodiny, ba i celé ulice. Vymyšlený příběh jen proto, aby si autoři (známé firmy) zase mohli kopnout do Čechů. Jedna hvězda je za Annu Šiškovou, která jediná měla ve filmu slušnou roli. (24.05.2020)

Neuvěřitelně silné v maličkostech, a to jako dobových, tak i režijních, typově úplně skvěle obsazené, protože všichni vypadají doopravdy jako ze 40. let (špatné castingy do dobových filmů jsou v ČR naprostý základ), královsky napsané a hlavně odehrané. Duška jsem nikdy moc nemusel a dneska už k němu mám celkem silnou averzi, ale tady podává životní výkon. Kouzelně se tu mísí žánry, když se doopravdy během půl minut přeskakuje z komedie do dramatu a obráceně, ale přesto to celé působí neuvěřitelně konzistentně. O tom, že se jedná o jeden z mála českých filmů, kde se osvobození nepopisuje jen jako "rozdávání šeříků", nemluvě. Pro mě osobně nejlepší popřevratový český film. Wir müssen zussamenhalten... 100% (24.09.2015)

Ve filmu mi chyběl větší psychický tlak a strach lidí. Přišlo mi to celkově odlehčené a moc jsem se s postavami nedokázal ztotožnit. Jinak nadprůměrný snímek nynějšího českého filmu. Ale na oskara to bohužel nemělo. (27.03.2011)

Nestydím se, že jsem dala plný počet bodů. Nebylo prakticky nic co bych tomu vytkla...snad jen ty německý sv*ně ale chápu, že je to část naší historie..BRILANTNĚ ukázaný příjezd rudé armády spolu s jejich praktikami a všemi těmi věcmi jako věšení sochy Hitlera, odpárání svastiky z červeného praporu, střílení Němců a jejich posluhovačů a udavačů...Také ta situace s těhotenstvím a skrýváním žida Davida byla suprově natočená. Obzvláště jsem se pobavila u scény kdy Bolek Polívka s Annou Šiškovou řešili situaci co budou dělat s celým prasetem a David si vedle v místnosti myslel, že mluví o něm. A závěrečná scéna kdy Bolek vozí malého po zpustošeném městě nemá chybu. (28.09.2012)

Zcela odlišný film než Pelíšky, pečlivě vykreslující atmosféru protektorátu a nemanipulující s ní pro konstrukci scénáře (který je však v Pelíškách brilantní). Zajímavé jsou hlavně expresivní kamerové postupy, které na mě zprvu působily trochu rušivě, ale v závěrném mumraji po osvobození tato inovace působí nesmírně působivě a když k tomu hraje řízná hudba jde o neopakovatelné okamžiky. Kladem je i umírněnost herců, kterou výtečně narušuje pelíškovsky naladění Dušek a závěrečné vyznění filmu, které si vůbec nebere servítky co se týče obrazu našeho národa. (30.04.2006)

Musíme si pomáhat je nejen název filmu, zprvu sarkasticky vyzníkající hláška v podaní okupanta Wursta, ale nakonec i a myšlenka, která se táhne celým příběhem. Navzdory zprvu jednoduchému dobovému námětu o skrývaní Žida v domu manželu Čížkovych, kterým komplikuje život bývalý kamarád, nyní kolaborant Procházka se film postupně rozvijí zajímavě v mnoha směrech, kdy žádná z postav není třeba zdaleka tak černobílá. Všichni se nemůžou vždycky zachovat podle toho, co je správné, ale podle toho, co si žádá doba. Ale stejně si pak všichni i přes různou nepřízeň osudu a křívdy musíme pomáhat. To vynikne v především opravdu nádherně napsané i zahrané nejednozačně (někdy i hodně vtipné)  postavě Wurstva v podání Jaroslava Duška, který sice (Pozor Spoiler) je kolaborant, rodinnu často otravuje, ale v nejkrizovějších momentech je vždy zachrání a ukáže se v sobě skrytého dobráka, což se mu při otočení situace vrátí (Konec Spoileru). Jaroslav Dušek se sice v posledních letech prezentuje fantatickým ezoterickým stylem, který mi moc nesedí, ale často v minulosti předvedl, že je skvělým filmovým hercem a v této roli snad podal svůj nejlepší herecký výkon, kterým mi i tak trochu vyrazil dech. To samé se dá říct o Boleslavu Polívkovi, taky se v současné době prezentuje všelijak, ale zde je taky velmi slušný. Jávorský je zase schopen se v současné době podepsat pod takovou kravinu jako je Bourák a tady napsal taky tak výtečný, dojímavý, lidský tragikomický scénář. Opravdu takhle vkusně a laskavě odlehčit a občas až poetický zobrazit tak těžkou dobu je mistrovské.  Jan Hřebejk to sice občas s tou roztřesenou kamerou trochu přehnal, ale jinak udělal film taktéž formálně naprosto vynikajcím a v závěrečnou sekvencí s mimnkem mě i málem dojal. Pro mě šlo prostě o výbornou lidskou záležitost, která ve mě ještě teď s úsměvem doznívá. (11.04.2021)

Nevím, proč komedie. Tak to přesně bylo... a veřte, že nikomu tehdy za okupace do smíchu nebylo. Aby si lidé zachránili krk a rodiny, byli hotoví podniknout neuvěřitelně odvážné věci. Je to SUPERČESKÝFILM. (15.01.2008)

Bolek Polívka, Jaroslav Dušek a Anna Šišková byli naprosto dokonalí. Zapomněla jsem ještě zmínit herce Jiřího Pechu, i když hrál vedlejší postavu, tak jeho role nakonec měla velký význam. Humorné scény, které se tu vyskytují, celý příběh poměrně dost odlehčují a je to tak dobře. Je tu plno nečekaných zvratů. Velmi inteligentní film, který nedělá z lidí blby. Trošku mi vadily scény, které byly trhavé a takové třepotavé, ale to zřejmě bylo soušástí navození té správné atmosféry. (11.01.2012)

Jeden z těch českých filmů, který se vrací ke druhé světové válce a dělá to způsobem, který vás dovede dostat. Jako kdyby Hřebejk to nejlepší stihl ještě před koncem milénia. Film hlavně vede Bolek Polívka, který zde herecky exceluje, ale jsou to i další, kteří dělají tenhle příběh lidským a krásným. (13.10.2017)

Musíme si pomáhat je česká scenáristická špička. Ne, že ne. Bohužel to samé se nedá říct o řemeslné stránce. Film na mě působil strašně amatérsky, střih naprosto kreténský a postsynchron strašně znatelně. Jarchovský si u mě dobývá místo nahoru v žebříčku scenáristiky. Jan Hřebejk mi však nemá co říct. Asi jeho režii tak úplně nerozumím. (02.12.2017)