Semestr

Semestr je rozhodně zajímavý počin, který člověka svým zpracováním zaujme. Bohužel forma není všechno. Je to zajímavá sonda to dnešní mladé generace, do které také spadám. Musím tedy přiznat, že jestli tohle jsou typičtí zástupci mojí generace, jsem rád, že jsem "divný", protože právě postavy mi nejsou ani trochu sympatické, díky čemuž jsem seriál už dojížděl na sílu. Damián je tak trochu zmetek, ale jeho jsem alespoň v něčem pochopil (ale debil to je prvotřídní). Co se týče Amálie, tak s tou bych asi nevydržel ani mluvit. Velkým problémem je pro mě poslední díl. Když už je konec točen klasicky, tak jsem myslel, že to povede k nějaké pointě. Nestalo se, nebo jsem jí aspoň nepochopil. 60 % (30.01.2017)

Hodně svérázný a zajímavý český projekt, který mě docela chytil. Téměř celý příběh Amálie a Damiána se odehrává pouze na obrazovkách počítačů mezi okny jednotlivých aplikací. Svérázná generační výpověď ve které se podle mého většina lidí této generace bez problému najde. Spojení děje s pop-kulturními odkazy a lákavou hudební stránkou funguje skvěle. Jen je škoda, že největší katarzi měl seriál v předposledním díle a poslední díl tak není úplně tou pomyslnou třešínkou na dortu. (13.12.2016)

„V Čechách není nikdo, kdo by se uživil tím, že píše o filmech, aniž by neprodával korále.“ Semestr důsledně naplňuje slavnou poučku Marshalla McLuhana „medium is the message“. Moderní komunikační prostředky (de)formují nejen vztahy mezi postavami, ale také jejich vztahování se ke světu „tam venku“. Jde o první český internetový seriál, který dokázal nízký rozpočet a malý štáb proměnit v jednu ze svých hlavních kvalit. Nepůsobí jako výsledek rychlého guerillového natáčení (jako Kancelář Blaník), v rámci vymezeného (virtuálního) prostoru je naopak vyladěný do nejmenšího detailu. Má ujasněnou cílovou diváckou skupinu, které podřizuje obsah, styl i vyprávění, jež jsou na jednu stranu ojediněle sladěné, ale současně mezi nimi vzniká inspirativní pnutí. Zároveň dokáže díky dodržení určitých sitkomových konvencí ve výstavbě dílů, v motivické semknutosti jednotlivých epizod (spojených většinou jedním pojmem z filmové teorie) i epizod mezi sebou (rozpad vztahu, řešení budoucnosti) a v charakterizaci postav udržet i pozornost diváků, kteří se v hrdinech „nenajdou“ (byť zřejmě každý občas zatoužil žít jinde, dělat něco jiného, být někým jiným), v jejich světě se nebudou cítit jako doma a v záplavě popkulturních odkazů občas ztratí orientaci. K nevyzrálejším tuzemským seriálovým počinům Semestr patří pro svou odvahu zradit koncept (a tudíž i diváka), učinit protagonisty z postav, které se často chovají hloupě, sobecky, pokrytecky či přímo odpudivě, pracovat s náznaky tak nenápadnými, že vám napoprvé mnoho z nich unikne (svůj dalekosáhlejší význam má přitom celá řada odboček, sloužících navenek pouze k autentizaci fikčního světa). Z výše nastíněných důvodů se nedomnívám, že je Semestr jednou ze seriálových událostí roku jenom proto, že věrně reflektuje životní situaci určité skupiny lidí. Jednak tuto reflexi provádí s nebývalou invencí, jednak pro něj samotné „nastavení zrcadla“ nepředstavuje cíl. Mnohem podrobněji zde. (15.12.2016)

Progresivní, moderní, originální, chytlavé a znamenité. Na takový originální počin potřebuje režisér herce, kteří to utáhnou a vsadil na talentované mladé herce. Josefíková a Cina mě osobně potěší vždy v čemkoli a ani tentokrát nezklamali. Eva Josefíková nemohla být ve ztvárnění hloupé Pavlíny přesnější a věrohodnější. (15.02.2021)

Překvapivě mě tenhle formát celkem baví. Sjel sem celej seriál naráz což doporučuju každýmu kdo se do toho hodlá pustit. Dva lidi jeden vztah na dálku a hromada pop culture odkazů moderní doby hodnocená pohledem jedný hipsterky a tak trošku namyšlenýho frajera, kteří hledají svůj smysl života a znázorňují pohled mnoha mladých lidí, kteří dumají nad tím jestli jejich zvolená cesta v životě je ta správná. Rozhodně to není dokonalé a dějově celkem strohé, všechno to ale dohání svojí originalitou a promyšleností všech dějových zvratů a posunů v příběhu. Režijně kvalitně odvedená práce, která je nejvíc vidět skrze přehlednost všeho co se odehrává na monitorech a člověk se tak orientuje i v situacích kde by se dalo velice lehce ztratit. To znamená, že jde lehce poznat na čí obrazovku se zrovna v tu danou chvíli díváme kdo co zrovna dělá a proč to dělá atd. Rozhodně jsem nečekal že by mě zrovna tahle věc mohla tak nadchnout. Za mě překvapení roku z českých vod. 80% (02.01.2017)