Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Recenze (587)
Jeden z mých nejoblíbenějších českých filmů. Geniální režie a výborné herecké výkony všech herců bez rozdílu, nad kterými vyčnívá Radek Brzobohatý. Film o době, kdy závist a zloba udělala z kamarádů udavače a spoluviníky politických vražd. ()
Pro mě tedy nejlepší český film všech dob. Netřeba nic dodávat. Třeba vidět a vychutnat. ()
Jen málo našich filmů má tak skvělé herecké obsazení. Co role to perla! Vylíčení dějin obyvatel jedné vesnice v průběhu bouřlivých a dramatických let našich poválečných dějin. Charakter jednotlivých postav snad nemohl být lépe vystižen. Změny chování lidí během změn režimů jsou popsány skvěle. Pokud bych si měl vybrat 10 nejlepších českých filmů, tak tento by rozhodně byl na seznamu. Obdivuji na filmu především souhru dramatických a komediálních scén. ()
Legendární čeští herci v nudném filmu ze strašné doby!!! ()
Čím je vlastne ten film taký geniálny? Pojednáva o zaujímavej dobe, ale veľmi nudným a rozťahaným spôsobom. Videl som už podstatne lepšie české filmy. ()
Trochu jiný pohled na těžká poválečná léta a první dvě pětiletky komunistického režimu. Viděno postavami lidovými, k nimž nedoléhají hrůzy války ani následných rudých represí přímo, ideologicky, spíše jsou problémy ve vesnici generovány skrze obyčejné lidské vlastnosti a komunistická praxe (zatčení faráře, neposlušného zemědělce, boj o funkce) je jen zneužita "obyčejnými" lidmi. Střídající se roční období a ukázky lidových zvyků sugerují klidný ráz osudů vesnických obyvatel na pozadí zlé doby. Mě nejvíce zaujala pasáž s Radkem Brzobohatým, téměř lidovým hrdinou. Scéna, kdy si pro něj na pole přijedou tajní, je brilantní. Dále hodně dobré role Ilji Prachaře a také Vlastimila Brodského. ()
Jsem rád za existenci relikvie našeho tak nechvalně proslulého historického zlomu. Osobně mi ale nesedí ten pomalý, poetický styl natočení, kdy je věnována hromada času tvoření jakože atmosféry a pak je potřeba zbytečná výpomoc vypravěče. ()
Brečím, jen si na ten film vzpomenu. Strašně nerad se na něj dívám, protože je o nás a nenamlouvejme si, že jsme se za těch 48 let někam posunuli. To je jen do prvního opravdového problému. Teď je pohoda, ale běda jak by došlo na podobné lámání chleba. Skvělej, strašnej, krásnej film. 100% ()
Skvěle obsazený film Vojtěcha Jasného dává jasný obraz o době, na kterou by možná někteří rádi zapomněli, ale nám ostatním dává zprávu o tom, jak dokážou být lidé zkažení a lehce ovlivnitelní. Jak hodně podobné tomu, co zažíváme kolem sebe dnes. A při pohledu na tento typ filmu se s hrůzou v očích ptám, proč jen jsou lidé tak nepoučitelní? Lidské charaktery se časem asi nemění, a tak tento snímek zůstane navždy nejen výpovědí doby, ale i mezilidských vztahů. Zvláštní dík za roli pana Vladimíra Menšíka, který mi tímto filmem jen znovu dokazuje, jaký pan herec to byl. ()
To, že nedáváme plný počet není chybou filmu, ten je dokonalý. To je chyba nás, hlupáků, kteří tento film nedokázali docenit, ale ten čas jednou (doufáme) přijde, protože už při závěrečné promluvě Brodského jsme pocítili pětihvězdičkový pocit! 80% ()
Ve filmu jsou věci, které nenávidím nejvíc. Bezmocnost, zidealizovanost. A je to tak nádherný film. ()
Parádní film a jak jsem již psal u Kladiva na čarodějnice, stydím se, že jsem to viděl teprve až teď při výročí Sametové revoluce. Nemám žádné výtky, taky jeden z filmů, který by se měl povinně pouštět na výuce dějepisu. 5*. ()
Všichni, kteří půjdou příště k volbám, ať se na tento unikátní trezorový film podívají. Buďte tak laskaví, prosím ! Skvělé dialogy, scénář, režie, herecké výkony. Prostě snímek, na který by člověk rozhodně neměl zapomenout. ()
Poválečná kronika združstevňování české vesnice scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného. 100 % (Jaroslav Sedláček, Ci 01/2008) ()
Možná až příliš nadhodnocuji tento film, ale jakožto nezaujatý divák mohu jednotlivé kvality potvrdit a to zejména za výborné ústřední herce a fantastický střih, doprovázený nádhernými záběry. Ani minutu jsem se nenudil, což o takovéto epopeji je vzácnost říct. Jen bych byl osobně zvědavý na původní verzi, těch šest původních hodin bych sice protrpěl, ale tu 3 hodinovou bych si klidně dal, určitě bylo co vyprávět. ()
Poprvé shlédnuto během probíhající ruské invaze na Ukrajinu (jaro 2022), takže prožitek byl tím hlubší. To, co se ve filmu odehrává je velmi smutné a je nutné si pořád říkat, že toto je naše historie. Měl jsem i to štěstí, že jsem předtím navštívil výstavu zasvěcenou dílu filmové kostymérky Ester Krumbachové. Obohacen o částečné pochopení pozadí její umělecké tvorby jsem v Rodácích nadšeně hltal každičký promyšlený detail a záběr. ()
Snímek je koncentrovaný lidský život. Po dobu několika desítek let sledujeme osudy pár přátel. Bohužel, doba je dynamická a přátelství do konce života nepřála - tedy, aspoň pro někoho. Stejně jako naše společnost se vydala ve své historii množstvím cest, každý z přátel hledal zase ty své. Snímek je romantický a citlivý, nechybí v něm nadsázka ale není v něm sarkasmus ani jedovatá ironie. Je plný hezkých a poetických momentů, které dříve nebo později potkají každého z nás - jen stačí si daný okamžik uvědomit. Je smutný a každý veselý moment pouze předpovídá hořký ocásek, který se na dně sklenice skrývá. Pakliže bych se nemohla obejít bez politiky a společenského dění dané doby. Zaujalo mě několik prvků. Celý náš příběh začíná na jaře roku 1945, což je datum konce druhé světové války (ač zlý jazykové tvrdí, že u nás skončila v říjnu), na obrazovce běží záběr, kdy jako první obraz z celého filmu spatřujeme krásné, zelené a rozkvetlé panorama vesnice na jaře roku 1945. Stejně tak nám běží několik dalších obrazů, které po celý film určují společenské milníky, které nás v historii potkaly. Jakoby chtěl autor zdůraznit, jak málo se celkového chodu všeho dotýká naše proměnlivá lidskost. Nic co je rozkvetlé a zelené není kulisou filmu, prostě to je a v tom je koncentrace veškerého života. Jednoduchost, kterou mi děláme složitou. Zajímavých je pár romantických příběhů, které se nám představují v průběhu celých 115 minut. Tyto příběhy pouze vypovídají o pomíjivosti lidských citů. Úsměv střídá pláč a ten zase úsměv. Život, stejně jako tento film je hořkosladký a krátký. A s ohledem na myšlenku: „Co já bych všechno dokázal, kdybych žil jinde.“ Mi přijde film geniální! ()
Podle mě nejsilnější českej film, zobrazení soudržnosti vesnice, která s kolektivizací postupně úplně mizí je neuvěřitelně dobře zobrazena na osudech jednotlivých postav. ()
Jeden ze skvostů světové kinematografie. ()
Bylo mi smutno za všechny ty lidičky, který to v 50. letech odskákali za svůj přirozený postoj k životu. Krávy byly v tý době asi nejhodnější... ()
Reklama