Režie:
Vojtěch JasnýScénář:
Vojtěch JasnýKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Vlastimil Brodský, Radoslav Brzobohatý, Vladimír Menšík, Waldemar Matuška, Drahomíra Hofmanová, Pavel Pavlovský, Václav Babka, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Životní osudy sedmi přátel z jihomoravské vesnice v poválečném období. Mimořádný film scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného, oceněný mj. na MFF v Cannes. Dnes už legendární film režiséra Vojtěcha Jasného začíná v jedné malebné moravské vesnici v květnu 1945. Sedlák František, varhaník Očenáš, „kradák" Pyřk a další kumpáni tady prožívají nejkrásnější dny svého života. Večer se scházejí v hospodě U Vola při vínku a muzice, kde má prim bezstarostný muzikant a piják Zášinek. Přichází však únor 1948. Vesnice se rozděluje na dva nesmiřitelné tábory a poklidné časy kamarádských rodáků končí... Režisér Vojtěch Jasný sbíral materiál pro Rodáky od roku 1946. Spolu s Kachyňovou a Procházkovou Nocí nevěsty přinesl pravdivé svědectví o poválečných osudech vesnice, především o dramatickém přelomu padesátých let. Je to jeden z nejkrásnějších a nejhlubších filmů v celé historii naší kinematografie. Mnoho let byl pečlivě ukryt v trezoru, ale přesto mezi lidmi koloval na stovkách videokazet. Není to pouhé popisné vyprávění, ale básnické převyprávění dramatických lidských osudů, které se dostaly do konfliktu s mocí, násilím a krutostí. Vojtěch Jasný ve filmu, který mu mimo jiné přinesl cenu za režii z MFF v Cannes 1968, poskytl mimořádnou příležitost plejádě našich hereckých osobností a nabídl životní roli především Radoslavu Brzobohatému. (Česká televize)
(více)Zajímavosti (32)
- Původní více než tříhodinová verze filmu se nedochovala, protože ji filmoví normalizátoři nechali zničit. (raininface)
- Vlastimilu Brodskému, Václavovi Babkovi a Vladimíru Menšíkovi byly role psány přímo na tělo. (Duoscop)
- Film končí monologem: „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej. A co jsme si upekli, to si také snězme. Ale co jsme si vlastně my sami upekli? Co jsme mohli a co jsme nemohli? Sbohem, všichni moji dobří rodáci. Sbohem, a kdybychom se už neviděli, vyplň se, osude.“ Citát „Tady je tvůj Rhodos a tady skákej“ je z Ezopových bajek a je jím myšlena odpověď chvástalovi, který říká: „Co já bych všechno dokázal, kdybych žil jinde.“ (sator)
- Výroba masopustních masek - akademické malířky Štěpánka Bernášková a Věra Kamarádová. (ČSFD)
- Role veselé vdovy (Drahomíra Hofmanová) byla původně nabídnuta Ivě Janžurové. Ta v té době natáčela seriál Fantom operety (od r. 1970) a produkční filmu nebyl schopen sladit termíny tak, aby zvládla práci na filmu i seriálu. (Adosek)
- Budovy radnice a kostela v Bystré, jakož i cestu mezi nimi a přilehlé okolí si režisér Vojtěch Jasný zvolil i pro volné pokračování filmu s názvem Návrat ztraceného ráje (1999). (Cucina_Rc)
- Ačkoliv film pojednává o obci Kelč, ležící na pomezí Valašska a Hané, převážná část byla natočena v obci (dnes už městě) Bystré v okrese Svitavy, včetně budov radnice, kostela, cesty mezi nimi, lomu a bývalé vápenky, kde měl být zastřelen Očenáš (Vlastimil Brodský). Další práce probíhaly v Sulkovci. (Cucina_Rc)
- Původně měl roli Franty Lampy hrát Vlastimil Brodský, ale nakonec si roli vyměnil s Václavem Babkou. (Terva)
- Film byl zdigitalizován a v nové podobě poprvé promítán na MFF v Karlových Varech roku 2013. (M.B)
- Aby byla reakce psa, jenž vítá Františka (Radoslav Brzobohatý) při návratu domů co nejvěrohodnější, chodil s ním herec každodenně více než týden na dlouhé procházky. Oba se pak setkali až po měsíci při natáčení dané scény, což dopomohlo k přirozenému chováni zvířete bez nutnosti jakékoli drezúry. (mchnk)
- Kameraman Jaroslav Kučera si pro natáčení koupil tzv. PT Kameru 35mm, za níž zaplatil 20 amerických dolarů. Na ni pak natočil veškeré scény umírajících postav. Režisér Vojtěch Jasný totiž chtěl v tomto případě dosáhnout efektu "slow motion". (mchnk)
- Helena Růžičková pomáhala režiséru Vojtěchu Jasnému vybírat konkrétní herce podle data jejich narození a horoskopů. (mchnk)
- Poštovní doručovatel Bertin (Pavel Pavlovský), ve filmu "střelen jako srnec", má předlohu ve skutečném poštovním doručovateli z Kelče. Jako údajný informátor StB, spoluzodpovědný mimo jiné za zatčení oblíbeného kelčského faráře pátera Františka Mikulky, byl v létě 1949 pod záminkou odměny za předávání informací vylákán na odlehlé místo a při konfrontaci zastřelen. Jeho komplic, filmový varhaník Očenáš (Vlastimil Brodský), lest prohlédl a na schůzku se nedostavil. (M-arta)
- Radoslav Brzobohatý a Jiřina Bohdalová tvořili v době natáčení pár. Ačkoliv herečka ve filmu roli nedostala, do Bystrého u Poličky jezdila s Radoslavem; dvojice se během natáčení velmi spřátelila s místními lidmi. Později, už jako manželé, byli často do Bystrého zváni na zabíjačky a další společenské události, jichž se několikrát skutečně zúčastnili. (Adam_Bartos)
- Scénář filmu vycházel ze vzpomínek matky režiséra Vojtěcha Jasného; jeho první verze byla napsána už roku 1946. Dalších dvacet let pak Jasný sbíral další podklady, aby v roce 1967 mohlo natáčení začít. Je zřejmé, že příběh je v drtivé části postaven na reálných základech. (Hwaelos)
- Vladimír Menšík měl s režisérem dohodu, že během natáčení vůbec nebude pít alkohol. (cariada)
- Ze šestihodinového materiálu byla sestříhána více než tříhodinová verze, ale kvůli rozpočtu byl režisér Vojtěch Jasný nucen film ještě o polovinu zkrátit. (cariada)
- Režisér Vojtěch Jasný seznámil Radoslava Brzobohatého s Františkem Slimáčkem, předobrazem postavy, kterou měl herec ztvárnit. Radoslava fascinovalo, že tento životem těžce zkoušený muž měl zvláštní filozofii, obsaženou ve větě "Jenom debil může žít s nenávistí." Ta se také stala Brzobohatého krédem a oba muži se později spřátelili. Režisér Radoslava za Slimáčkem poslal z toho důvodu, aby herce přetvořil na autentického sedláka. Slimáček se dožil pádu komunistického režimu a zemřel ve velmi vysokém věku, značně rozčarován polistopadovým vývojem. (Rodriguez)
- Po rokoch režisér Vojtěch Jasný zdôraznil, že film spolu so snímkami Touha (1958) a Až příjde kocour (1963) považuje za voľný triptych a zároveň vrchol svojej českej tvorby. (Raccoon.city)
- Na farebné ladenie sa hľadelo dôkladne a pri natáčaní jednoduchého záberu v obchode kameraman Jaroslav Kučera znovu a znovu preskupovali nakupujúce babičky podľa ich farebných šatiek. V príbytku Vojtěcha Jasného visel Breughelov obraz s opitými chlapcami pod stromom. Stal sa vedomou inšpiráciou pre jednu z najpôsobivejších scén filmu. Za ranného úsvitu sa začnú rozchádzať prebudení kumpáni do svojich domovov a sami sebe sa vzďaľovať. Vojtěch Jasný potvrdil, že scénu svitania točili pri západe slnka, pretože trvá dlhšie a je krajšie. Do filmu umiestnili zábery obrátene. (Raccoon.city)