Jesus Christ Superstar

"Jesus Christ Superstar, vážně jsi tím, koho vzývají...." Tento kultovní muzikál s řadou super songů mám rád, ale srovnávat tuhle filmovou verzi s těmi na jevišti, co jsem mohl za ta léta vidět, se dá dost těžko. Na jednu stranu je v téhle filmové verzi fajn prostředí, ve kterém se to celé odehrává (viz záběry na pustou krajinu či antické ruiny - vůbec mi nevadilo ani to lešení dotvářející prostory chrámu), ale na druhou stranu nechápu všechny ty modernistické prvky (proč se v jedné scéně najednou musí objevit tanky a proč musí vojáci vedle obligátních kopí nosit i samopaly?). Taky mi neseděl černošský Jidáš a "teplej" Herodes. Nevím, zda v Americe onen kult extrémní korektnosti přišel tam brzo (na začátku 70 let), ale v tomto mi to přišlo, jako by to vzniklo teprve nedávno. (08.04.2023)

Podotýkám, že kdybych hodnotil samotný muzikál, tedy hudbu a libreto, nekoukal bych napravo nalevo a dal bych mu 5*, jen by to hvízdlo. Ale ta adaptace už se mi líbí míň. Většina protagonistů není silná ve zpěvu a to, že byl film natočen právě s nimi a zůstane to tak navěky, mě pěkně... hněte. Za úplný omyl považuju obsazení titulní role. Bez ohledu na víru či nevíru se asi shodneme, že Ježíš by měl být mimořádně charismatická osobnost. Člověk, který svým příchodem na večírek způsobí, že všichni utichnou v napjatém očekávání. Takže nechápu, proč ho Norman Jewison obsadil pidlookým permoníkem s hlasovým rozsahem Sagvana Tofiho a charismatem vycpaného hranostaje. 70% (30.11.2006)

Na muzikály bych sice rád chodil, ale na filmovém plátně je nemusím. Viděl jsem jich pramálo a asi jich ani hodně neuvidím. Když se ve filmu celou dobu zpívá, leze mi to na mozek a obtěžuje mě to. Zde jsem se ale setkal s vyjímkou. Jesus Christ Superstar je takový úlet, že nad tím zůstavá až rozum stát. Přirodní ukáz, ale velmi zajímavý experiment. Trošku mě to šokoval, jak je možná na těchto slovech znát. Ale zároveň se mi to i velmi líbilo. Ukázka toho kam je schopna dojít tvůrčí fantazie. Písničky jsou vážně fantastické, zní ze všech stran a rozhodně je škoda, že někteří zpěváci spíše kvičí. Pouze kazí ten náboj. Toto se týká především představitele Ježíše, kterému chybí charisma a především hudební talent. Vříská jak hysterická ženská a úplně haní výborně napsanou hudbu. Jinak třeba Jidáš, zpíval dobře a jeho pěvecké vystupy patří k těm nejlepším. Absolutním favoritem je ale číslo Herodese v brýlich. To je skutečně velmi dobře napsáno i podáno. Ale neberte to tak vážně. Pokud nějaký herec neumí zpívat, ruší to díky jinak výborné hudbě jen polovičně. Jinak ten nápad, že si hipíci hrajou umučení Krista by mohl zpočátku vyvolat nedůvěryhodné pocity. Ale pak zjistíte, že je to famózní úmělecký nápad. Všechno to je prostě servírováno s nadhledem. V Jeruzalémě prodávají pračky, Herodes má sluneční brýle, na Jidáše útočí tanky, na nebi lítají vrtulníky a tak dále. Tyto na první pohled bizarní věci, které spíš děsí ve výsledku dotvářejí úžasné úmělecké dílo. Mňam! (12.04.2017)

Jeden ze dvou muzikálů, které mě snad jako jediné dokázaly oslovit. Tím druhým je Formanovo zpracování muzikálu Hair. Co mají společného, není těžké odhalit. V obou případech se nějakým způsobem vztahují k hnutí Hippies. Přesto jsou v jistém smyslu odlišné. Film Hair je natočen jako vnější pohled představující jeden příběh odehrávající se za krásných hipísáckých časů, Jesus Christ Superstar je však ryzí hipísácké dílo. Více je tak tento muzikál podobný filmu Easy Rider. Hipísácký umělecký styl doplňuje hudbu, kterou bych asi samotnou nikdy neposlouchal, na velmi příjemný a chytrý umělecký zážitek. A řekl bych, že není náhoda, že takový hipísácký styl k tomuto tématu tak bezchybně sedí... vždyť obě "ideologie" mají vlastně společné snad všechny podstatné myšlenky... svoboda, láska, antimaterialismus, duchovní život, bezstarostný život, boj proti autoritářství... (16.09.2011)

Ok, jestli je nějaký žánr, který rozhodně nevyhledávám, je to muzikál (a čistý muzikál jako tohle už vůbec ne) a čím víc bizarní je, tím hůř se mi hodnotí. Jesus Christ Superstar je jeden z těch příkladů, protože už jenom nápad zpracovat pašije jako rockovou operu je hodně šílený nápad. A k tomu připočtěme černošského Jidáše (a vůbec je zde nějak hodně černochů, na to, že se to má odehrávat v Jeruzalému roku 33), stráže s růžovými tílky, stíhačky, tanky a hromad dalších bizarností, co tenhle muzikál nabízí. Asi prvních 5 minut jsem si myslel, že se dívám na něco typu Jablka, protože scéna příjezdu herců v autobuse (který na sobě bůhvíproč měl vlajku Íránu), jejich následné vystoupení a zpívání, při kterém jednoho z herců oblíkli jako Ježíše, mi připadala dost WTF. Každopádně pak už jsem si na to nějak zvykl, i když účel výše uvedených bizarností jsem nepobral a některým se i zasmál (no jo, doba hippies, co se vlastně divím). Písně ale nejsou špatné, některé si určitě budu pamatovat, některé se mi líbily, jiné míň, ale za špatnou nebo spíš otravnou bych neoznačil žádnou. Po filmařské stránce nemám co vyčítat, kamera je naprosto mistrná, vedené je to taky dost dobře, po herecké stránce, no... dejme tomu, zpívat uměli všichni, ale co je ze všeho nejzvláštnější, ten film mě ani minutu nenudil. I přes to, že jsem v druhé polovině cítil, že by se to rozhodně dalo zkrátit, stejně jsem se nenudil. To je stejně takový zvláštní prvek, měl jsem ho u všech tří dost bizarních muzikálů, co jsem zatím viděl (ty dva další jsou Rocky Horror Picture Show a samozřejmě již zmíněné Jablko), ani jeden mě nenudil. U Jablka to bylo způsobené tím, že je to smršť bizardity, která překračuje diváckou trpělivost a snesou ji jen magoři jako já, co z toho budou mít permanentní výtlem, nebo se aspoň budou dobře bavit. U Rocky Horror Picture Show to bylo zase způsobené tím, že... vlastně nevím, prostě to bylo dobře natočené. Co se nějakého hodnocení týče, řídil bych se takhle - Rocky Horror Picture Show ode mě dostalo 3*, protože mě to sice nenudilo, ale nic víc mi to nedalo, písně si z něj si už skoro nepamatuji a děj to nemělo. Jesus Christ Superstar mě taky nenudilo, jenže mělo děj a některé písně si budu pamatovat určitě, takže dám 4*.Tak jako tak stejně nechápu (stejně jako u Rocky Horror Picture Show), jak z tohohle muzikálu mohl vzniknou kult a proč je i dodnes tak strašně oblíbený, když prostě vypadá tak, jak vypadá. Strašně by mě zajímalo, jak na něj reaguje nějaký fanatický katolík, protože ten to buď musí milovat nebo to nedokáže překousnout a všechny existující zmínky a záznamy o tomhle muzikálu by vymazal ze světa. Ale jinak jo, líbilo se mi to. 4* (12.07.2020)