Causa Králík

Klasická Dietlovina o malých velkých problémech obyčejných lidí, tentokrát v celovečerním formátu. Jako první věc na filmu mě upoutala především úvodní melodie Vadima Petrova s působivou melodií hranou smyčcovým orchestrem, v kombinací s titulky protkávanými černobílým (sépiovým) sestřihem různých momentů ze života pražského advokáta. Samotný příběh o drobných soudních sporech na venkově je zajímavý, lidský, s příjemným obsazením (Adamovská, Kopecký, Satoranský), dobrým scénářem a vykřeslením charakterů mnoha postav, ale trochu takový bez výraznější atmosféry či větších humorních odlehčení (jako komedii bych Causu Králik snad ani neoznačoval). Líbil se mi, ale moc důvodů k opětovnému zhlédnutí jsem zatím nenašel. Ovšem tíseň z prožití chvil v komorní soudní síni podpořena kvapkáním vody z navlhčeného stropu, to se mi líbilo. Určitě bych nechtěl figurovat na žádné straně či pozici v podobných soudních řízeních a s prohlášením dr. Lukáška, že ,,neexistuje žádná menší nebo velká nespravedlivost" a ,,všechny nespravedlivosti jsou stejné" bych osobně asi taky úplně nesouhlasil. 65% (Filmová výzva 2019: Idée_fixe) (01.01.2019)

Ten hlavní případ o půjčenejch penězích mě zase až tak moc nezaujal. Taky jsem nějak alergickej na xicht Satoranskýho, kterej v tom hlavnim případu figuroval. Ostatní případy mi přišly teda zábavnější. Hlavně Pavel Zedníček jako zloděj, kterej dokázal vyloupit za den 19 chat. Jinak Miloš Kopecký prakticky ukrad celej film pro sebe. 70% (07.01.2012)

Miloš Kopecký v roli která lu padne jak ulitá - staršího vzdělaného muže. Ačkoliv tento film neni ničím vyjímečný, tak sem si ho velmi oblíbil. Bojovník za spravedlnost v případu staré babičky proti vychcánkovi kterých i dnes běhá po světě tisíce. Pro všechny lidi plyne ponaučení o spravedlnosti a správném přístupu k mezilidským vztahům. Dá se na tento film dívat i jako odpočinkovou zábavu, herecký výkon Kopeckého je opět skvělý. 82% (28.07.2007)

Pěkný lidský film o jednom sporu co je velký pro člověka a malý pro celé lidstvo. Vzor, jaký by měl být právník. Rozhodně to není komedie, alespoň ne čistokrevná, možná tragikomedie (BTW kecy některých ignorantů o "normalizační komedii" neberte vážně, není to ani normalizační, ani komedie, když tak tragikomedie). Zlata Adamovská byla kus (a ona je docela doteď) a Satoranský netypicky obsazený do role prospěchářského hajzlíka (jimž se dnes trefně říká "zmrd"), jakého zná ve svém okolí asi každý z nás, je tak slizký, že by mu ji vážně natáhl i kliďas jako já, ehm. "Neexistuje žádná malá nebo velká nespravedlnost." (13.07.2009)

První věc, která mě zaujala, byla hudba. Jaké zklamání však následovalo, když jsem zjistil, že hudba není původní a že Vadim Petrov vykradl Beethovenův Smyčcový kvartet č. 15. Jinak příjemný film, který si dle mého neklade přílišné nároky a "na nic si nehraje" , a proto plní nad míru očekávání diváků. Skvělá paní Jana Andresíková - jako vždy a samozřejmě pan Kopecký. (16.07.2010)