poster

Zámek (festivalový název)

  • Západní Německo

    Das Schloß

  • USA

    The Castle

Drama / Mysteriózní

Západní Německo, 1968, 88 min

  • Radko
    *****

    Užívateľ Crocuta sa z tunajších komentátorov najbližšie priblížil tomu, ako vnímam nielen román Franza Kafku, ale aj atmosféru a vyznenie rovnomenného filmu. Ide o to, že ako u Kafku bol podľa mňa vždy na prvom mieste humor. Nevadilo, že sa odohrával v atmosfére depresívnej bezútešnosti a vynárajúcich sa pocitoch zúfalstva z nemožnosti čokoľvek dosiahnuť v hierarchizovanej spoločnosti odosobnených inštitúcií. Podobne i film - humorom predchnuté podobenstvo totálne paralyzovanej a paralyzujúcej moci, uzavretej v nikdy nekončiacej slučke prísľubov, povolení, žiadostí, výpovedí bez akéhokoľvek trvalejšieho záveru, bez možnosti uzavrieť zmysluplnú dohodu s niekým naozaj kompetentným a zodpovedným za chod vecí. Unavení a nevyspatí úradníci, ktorí vďaka neustálemu zhora pôsobiacemu stresu nemajú na nič čas, nevrlí poskytovatelia ubytovacích a stravovacích služieb, pomocníci, ktorí namiesto podpory spôsobujú ešte väčší zmätok, vzťahy založené na telesnom spojení bez emócií, inštrukciami ovládaní predstavitelia mesta i učitelia, schopní len vŕšiť úradné spisy do stále zmätenejších formácií. Retrooranžová farebnosť filmu umocňuje atmosféru hrdzavejúceho zriadenia, uchovávavného vďaka pretrvávajúcej ľudskej zlobe, závisti, slepej podriadenosti vrchnostenským doporučeniam a uspokojeniu sa, že takto si tu už roky žijeme, tak čo už. Komicky pôsobiace spoločenstvo hlúpo zaslepených drúkov, kde sa ako jediné zmysluplné riešenie ponúka fyzická demolácia prehnitých ubytovacích, školských a vrchnostenských zariadení.(24.7.2012)

  • Hunter2222
    ****

    kto nečítal knihu, tak asi v tomto filme veľa neobjaví. Ide hlavne o tú atmosféru, ktorá sa nedá popísať. Niečo medzi bezmocnosťou a samotou, ale najlepšie to vystihne slovo "čudná" atmosféra. Herecké obsadenie sa mi zo začiatku veľmi nepozdávalo, ale neskôr sa mi celkom zapáčilo. Film veľmi od knihy neodbočuje a najviac sa mi páčila scéna u starostu s kopou papierov, to bolo geniálne! Koniec ma trochu dostal, ale aj tak sa to oplatilo pozerať...(6.7.2010)

  • Kaferano
    **

    Nejpochmurnější a nejbezvýchodnější zpracování, které jsem viděla. Nejprve mi vyhovovalo, že scény nejsou doslovné, ovšem s nedůležitými podrobnostmi se vytratily i ty významné. Absurdita, kterou jsem vnímala při četbě měla jiný charakter. Byla mnohem emotivnější a svým způsobem i vtipná. Zde byl K příliš depresivní a odevzdaný a Frida naprosto bez emocí. Charaktery postav byly velmi zjednodušené, citově vyždímané a vyzdvižena byla jen nesmyslnost plnění příkazů a byrokracie. Prvek, který přispěl k těžké atmosféře, byla volba velmi starých lidí jako obyvatel vesnice a neutěšená, omšelá zatuchlost stavení ve vsi. Byl to nejspíš umělecký záměr, který respektuju. Pro mne ale bylo nejpovedenější zpracování ruské, od Alexeje Balabanova z roku 94....(30.9.2012)

  • TheRaven
    *****

    Kafka každým coulem. Velmi působivý snímek, s dokonalou atmosférou i hereckým obsazením. Ve srovnání s novější adaptací (http://www.csfd.cz/film/33750-schlo-das/), nepoměřitělně lepší, ač závěr byl v tomto filmu uzavřen a nezůstal tak jako v knize, což si myslím, není zas tak na škodu. jeden z vrcholů v Písku. (FNR Písek 2009)(9.8.2009)

  • pursulus
    ***

    Dál a hloub.¬         Na předvedení Kafkova Zámku v podání R. Noeltkeho a M. Schella bych vyzdvihl zvláště zapracovaný konec, který nedokončená kniha neobsahuje a tak je vlastně spekulací — jednou z možností — na základě nepřímého svědectví (dopisy, sdělení přátelům). Bez zakončení "příběhu" lze čísti knihy — jako je Zámek — a míti z nich takměř týž přínos, jako z příběhu ukončeného; totéž však už tak docela neplatí o filmovém převedení takových knih; proto zde zakončení příběhu vnímám jako nutnou podmínku k završenosti uměleckého filmového počinu — přepisu knihy.¬                 Ostatek — Schellův scénář, Noeltkeho režii, kameru, doprovodnou hudbu — vnímám jako pokus uchopiti Kafkův román, ne jako jeho uchopení. Jako člověk znalý Kafkova literárního odkazu a zabývající se jeho dílem říkám, že cestou běžné filmové tvorby — která byla Schellem a Noeltkem zvolena — se není možné přiblížiti Kafkovu světu víc než pouze velmi vzdáleně — jinými a snad přesnějšími slovy velmi povrchně.¬                 Někdy je metoda, způsob, rozhodující; ostatní kvality jdou do pozadí. Kafkův Zámek — ostatně jako řada jiných klasických děl moderní doby — patří mezi taková díla. Ve svém celku, celkovém vyjádření, je toto zpracování rozhodně nad průměrem. Ale zároveň také rozhodně pod pomyslnou hranicí oddělující nadprůměr od skvělého, výjimečného snímku. Myslím, že ti, kdož chtějí viděti Zámek, neudělají chybu, když tento snímek shlédnou. Moje doporučení je, ovšem, přečísti si po tom také knihu samu. A při čtení knihy se nenechati odradit jejím zvláštním slohem; je dobré nechat se jím prostě unášet do oblasti pocitů, které teprv pozvolna v čtenáři budou klíčit a zrát.¬                 Na závěr mi zbývá porovnati toto předvedení Zámku s předvedením M. Hanekeho. Tedy, Hanekeho režijní práce včetně hereckých výkonů a včetně práce kamery a použité hudby je viditelně lepší než předvedení dvojice Noeltke–Schell; vše ale sráží jak časté "nefilmové" vložky — citace z knihy —, tak i useknutý konec. Že film není vyprávění vypravěčovo, ale je to "dívání", Hanekemu do hlavy jasně nevešlo; proto, byť režijně zřejmě lepší, je v celku vzato Hanekeho počin v posledku zhruba na téže úrovni s počinem Noeltkeho. Je to škoda; neboť Haneke byl přec jen blíže tomu, proniknouti "dál" a "hloub".¬¬¬                 Malý přehled pokusů o převedení (klasické) literatury do filmu.¬         Obtížnost, nikoli neumětelství, je hlavní příčinou, že výsledek nebývá uspokojivý. Uvedené příklady to potvrzují, režii a scénář dělaly opravdové, významné osobnosti. Při tom, na uvedeném níže necíleném výběru je viděti, že skutečně odpovídající a kvalitní provedení jsou v menšině. Odhaduji, že to je také souhra náhod ( časová konstelace tvůrce), co nakonec rozhodne o kvalitě v případech tak náročných jako jsou literární přepisy do filmové podoby. — Za mým ohodnocením jsou procentuální hodnocení na ČSFD a IMDB.¬                 Cizinec. Předloha: Cizinec (A. Camus; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: dobré, ale neodpovídající. ** (76, 74)¬                 Paní Bovaryová. Předloha: Paní Bovaryová (G. Flaubert; román). Režie, scénář: C. Chabrol (Francie). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (61, 67)¬                 Bílá velryba. Předloha: Bílá velryba (H. Melville; román). Režie, scénář: J. Huston (USA). Provedení: méně dobré, méně odpovídající. ** (80, 74)¬                 Anna Kareninová. Předloha: Anna Kareninová (L. Tolstoj; román). Režie, scénář: B. Rose (GB; USA). Provedení: dobré, méně odpovídající. ** (67, 64)¬                 Lord Jim. Předloha: Lord Jim (J. Conrad; román). Režie, scénář: R. Brooks (USA). Provedení: dobré, ne neodpovídající. *** (69, 68)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: M. Haneke (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (69, 67)¬                 Zámek. Předloha: Zámek (F. Kafka; román). Režie, scénář: R. Noelte (Německo). Provedení: velmi dobré, ne neodpovídající. *** (74, 69)¬                 Proces. Předloha: Proces (F. Kafka; román). Režie, scénář: O. Welles (USA). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (77, 78)¬                 Smrt v Benátkách. Předloha: Smrt v Benátkách (T. Mann; novela). Režie, scénář: L. Visconti (Itálie). Provedení: výborné, dosti odpovídající. **** (76, 75)¬                 Karamazovi. Předloha: Bratři Karamazovovi (F. Dostojevskij; román). Režie, scénář: P. Zelenka (Česko). Provedení: výborné, značně odpovídající. ***** (82, 77)(18.7.2016)

  • - V roce 1968 se měl Zámek účastnit soutěže na MFF v Cannes, ale festival byl zrušen kvůli událostem ve Francii v květnu téhož roku. (hippyman)

  • - Film byl vybrán jako západoněmecký zástupce do bojů o Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film, nicméně do užší nominace nepostoupil. (hippyman)

  • - Ve filmu měl hrát i Jan Werich. Deník Večerní Praha 20.11.1965 uvedla: "Jak oznámila vídeňská Volksstimme, zahájí 3. ledna příštího roku jeden z předních západoněmeckých herců Maximilian Schell poprvé jako producent natáčení filmu podle Kafkova románu Zámek. Film bude natočen režisérem Rudolfem Noeltem v německé řeči zčásti v západním Německu a zčásti v Československu. Hlavní roli zeměměřiče K. bude hrát sám Schell, v dalších rolích pak budou účinkovat přední němečtí herci (...) a náš Jan Werich. Film má být velmi brzy dokončen a poprvé předveden na některém z filmových festivalů v příštím roce."  (Přemek)