Mladý muž a bílá velryba

Mladý muž a biela veľryba je podľa mňa nie príliš šťastná adaptácia. To pretože je z nej jasné, že asi bude adaptáciou. Akoby niekedy ani nemala scenár, proste sa točilo poľa toho, čo je v knihe a cítiť to najmä pri občasných neprirodzených dialógoch. No a za druhé tá hlavná metafora o bielej veľrybe, Mobydickovi a mladom mužovi v podaní Ivana Vyskočila asi v knihe fingovala lepšie, pretože tu mi jej zmysel tak trochu uniká. Vyskočila tu milujú všetky ženy a nie je mi úplne jasné prečo, snáď len tá jeho mladícka energia a vzdorovitosť. Film považujem viac za experiment, ako ucelený filmový tvar. (16.07.2015)

Podľa mňa najlepší román Vladimíra Párala, ktorý veľmi dobre scenáristicky a režijne spracoval Jaromil Jireš. Taktiež výborná kamera skúseného mazáka Emila Sirotka. Musím oceniť aj veľmi dobré herecké výkony Brejchovej, Vyskočila, Cupáka a pôvabnej Zlatky Adamovskej. Čiže zaujímavý, napínavý a niekedy aj zábavný film, napriek tomu, že smutne skončí. Je to proste film, pri ktorom sa vám bude chcieť smiať, milovať sa i plakať. (24.12.2008)

Snímek má skvělou atmosféru a vtáhl mě do děje. Umožnil mi ztotožnit se hlavním hrdinou a vše prožívat s ním. Takové snímky mám rád. I když knižní předloha má taky něco do sebe, tady přispěchala filmu na pomoc i nádherná scenérie (jak ta průmyslová část, tak i samotné Labe a domek Břéťových rodičů) a v neposlední řadě překrásná hudba. (26.10.2011)

„Pohleď, Achabe, hřbet má, jak hora sněhu… Dech má jak uragán… A tělo jako býk. Přichází z temnoty, jak předporodní křik. Pěna už v závějích se přes palubu řine. Velryba Moby Dick. / Nikoho jsem víc v životě víc nemilovala, jenže jsem si tě prohrála už dávno předtím, než jsem tě poznala…“ Bílá velryba – symbol touhy, tajemství, životní cíl. Každý má mít ve svém životě takového Moby Dicka, aby jeho život měl smysl. V okamžiku, kdy jej opustíme, ztrácíme kus vlastního já. Je lhostejno, kolik je nám let, zda jsme staří nebo mladí. Rezignace na život nás může zastihnout kdykoliv. Stejně tak touha nám může zůstat do věku značně pokročilého. Ovšem chytit svou bílou velrybu, to ve skutečnosti znamená jistý konec… Herecký koncert, u kterého jsem však až do samého konce váhala s hodnocením. Prostředí chemičky a odlučování cholesterolu, či čemu přesně se hlavní hrdinové věnovali, s tím jsem se nějak ztotožnit nedokázala ani v podání vynikajícího kvarteta Brejchová – Adamovská – Cupák – Vyskočil (mimochodem, v jeho případě, řekla bych, snad nejlepší výkon, který jsem kdy zaznamenala). Ale několik emotivně nesmírně silných minut v samém závěru filmu mě definitivně přesvědčilo. Pár záběrů, stupňujících napětí, kdy tušíme nevyhnutelné a doufáme v opak, závěrečný záběr na dokonale šťastnou tvář mladého muže, který ulovil svou bílou velrybu… Jedna hvězda navíc. Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. (22.06.2015)

Mladinká Zlata v plavkách... a jinak vlastně ani nevím, o čem to je. O pomatení mysli, je lepší chodit a mladou hloupoučkou husičkou nebo se starší zkušenou raketou? Vyřešit to na pracovišti je taky docela zvláštní. Páral mě nikdy neurazil, ale taky nenadchnul. Ovšem nejtragičtější je opět Jana Brejchová, opět mě ničím nepřesvědčila. (05.08.2015)