Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh o lásce a nelásce, o snech a naději. Mladý muž a bílá velryba patří mezi to nejlepší, co spisovatel Vladimír Páral napsal. I divadelní dramatizace této knihy zaznamenala svého času velký úspěch. Nebylo proto divu, že tento nepříliš rozsáhlý, ale myšlenkově bohatý román přilákal filmaře. Byl to režisér a scenárista Jaromil Jireš, který ve spolupráci s Márií Dufkovou-Rudlovčákovou v roce 1978 napsal scénář, ve kterém geniálně podtrhl páralovský rozpor mezi dvěma životními koncepcemi. Jeden hrdina je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“ (Viktor v podání Eduarda Cupáka), druhý je „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“ (Břéťa v podání Ivana Vyskočila). A mezi tyto muže vstoupí žena, která jde tvrdě za svou kariérou (Edita v podání výborné Jany Brejchové). Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co Páralova předloha poskytovala. Navíc režisér dopřál více místa jaksi symbolické, ale přitom naprosto realistické postavě převozníka Gausse (Zdeněk Blažek) a tím ještě více zesílil výsledný dojem. Smysl filmu vyslovil režisér těmito slovy: „Někdy lovíte bílou velrybu a ulovíte běličku. Ale důležité je nevzdat se, nepodlehnout malověrnosti. Ta dokáže zničit nejen vás i všechny sebekrásnější záměry. Bez víry a naděje to nejde. A také ne bez trošky humoru…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (89)

sud 

všechny recenze uživatele

Pohleď, Achabe, hřbet má jak hora sněhu / dech má jak uragán a tělo jako býk / tři čárky od kotvy na stěně závětrné / velryba Moby Dick. / Slyšíš, Achabe, dva dílky na kompasu / přichází z temnoty jak předporodní křik / pěna už v závějích se přes palubu řine / velryba Moby Dick. / Cítíš, Achabe, už proklatě je blízko / vzpíná se k lanoví ten živý otazník / slepý a beznohý se srdcem na harpuně / má touha - Moby Dick. Obrovsky silný příběh o střetnutí třech rozdílných pohledů na svět mě úplně rozdupal. To, co zde předvádí Eduard Cupák, Ivan Vyskočil a Jana Brejchová není herectví - to je dokonalé splynutí s postavami. 95%. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Tenhle způsob natáčení jsem moc nepobral, ačkoliv filmy Jaromila Jireše mám z velké většiny rád. Vadily mě rychlé prostřihy a celková zmatenost. Do příběhu jsem se nemohl dostat a brzy mě sledování počalo nudit. Myšlenka nebyla špatná, ale zpracovaní se nezdařilo. Ani herecké obsazení mě nějak nenadchlo včetně mé milované Jany Brejchové (ta její paruka byla příšerná), natož pak hudba Ladislava Štaidla. Páralovu poetiku vkusně přenést na plátno se rozhodně nepovedlo. Mnohem větší průser přece jen byli Milenci a vrazi. ()

Reklama

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Adaptace knih Vladimíra Párala jsou samy o sobě téměř všechny neúspěšné. Není divu. Já sám jsem od něj nic nečetl, ale pokud se jakýkoli film alespoň trochu drží knihy, nemám ani zájem od něj nic číst. Tenhle snímek asi správně patří do kategorie psychologických a zhlédl jsem jej, protože kniha je docela známá a stejně tak film, takže jsem to chtěl alespoň jednou vidět. A u jednou nejspíš zůstanu. Prostředí chemičky je samo o sobě již dost náročné prostředí. Postavy ale divákovi nakládají další velkou porci v podobě nekonečně nudných chemických dialogů, kterým rozumí maximálně vysokoškolský chemik. Když k tomu přičtu nesmyslné bláboly E. Cupáka a Ivana Vyskočila, které jsou jako považovány za strašně chytré moudra, pak jdeme s hodnocením ještě níž. Ono říkat chytré myšlenky lze i jednoduše. Není umění říkat životní pravdy tak, aby jim rozuměl málokdo a tedy to vypadalo strašně chytře, ale říkat to tak, aby tomu právě rozuměl každý a každý si mohl z těch mouder hodně vzít. Ale ty dialogy jsou skutečně velmi náročné a člověk má co dělat, aby se v nich orientoval. A abych nekritizoval, našel jsem jednu věc, která se mi na snímku líbila. A to tak, že hodně. Byla to hudba. Mistrovství Ladislava Štaidla se zase ukázalo. Hudba byla vskutku vynikající. Samotná však na lepší hodnocení nestačí. A to ani jako vždy skvělé výkony výborných herců Cupáka, Vyskočila, Konvalinkové či Konvalinkové. ()

gonga 

všechny recenze uživatele

Skvělý výkon Ivana Vyskočila, meta, kterou již nikdy nepřekročil a nepřekročí. Nádherné prostředí ústecké chemičky, jehož krásu může ocenit jen milovník industriální architektury či ústečák jako já, který si ve sledování svého města ve filmu libuje, skvělý Cupák a další. Film jehož duši, stejně jako genius loci Ústí nad Labem, ocení jen někdo. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Film mám rád a stále mluví k mému srdci...Bílou velrybu nesmíš chytit tu musíš jen chytat...Hudba má ve filmu velký význam a Štaidlovi se fakt povedla... Pro Vika Pance (Eduard Cupák) je jóga jedinou vášní, kniha z které cituje a kterou ve filmu čte byla ve své době jediná která se tematice jógy věnovala. Jedná s o knihu vydanou v roce 1969  od Karla Wernera  - Hathajóga. Autor předlohy filmu Vladimír Páral sám měl k východní tématice a józe celý život blízko. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (6)

  • Točeno převážně v Ústí nad Labem a v továrně Spolchemie tamtéž. (sator)

Reklama

Reklama