Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh o lásce a nelásce, o snech a naději. Mladý muž a bílá velryba patří mezi to nejlepší, co spisovatel Vladimír Páral napsal. I divadelní dramatizace této knihy zaznamenala svého času velký úspěch. Nebylo proto divu, že tento nepříliš rozsáhlý, ale myšlenkově bohatý román přilákal filmaře. Byl to režisér a scenárista Jaromil Jireš, který ve spolupráci s Márií Dufkovou-Rudlovčákovou v roce 1978 napsal scénář, ve kterém geniálně podtrhl páralovský rozpor mezi dvěma životními koncepcemi. Jeden hrdina je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“ (Viktor v podání Eduarda Cupáka), druhý je „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“ (Břéťa v podání Ivana Vyskočila). A mezi tyto muže vstoupí žena, která jde tvrdě za svou kariérou (Edita v podání výborné Jany Brejchové). Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co Páralova předloha poskytovala. Navíc režisér dopřál více místa jaksi symbolické, ale přitom naprosto realistické postavě převozníka Gausse (Zdeněk Blažek) a tím ještě více zesílil výsledný dojem. Smysl filmu vyslovil režisér těmito slovy: „Někdy lovíte bílou velrybu a ulovíte běličku. Ale důležité je nevzdat se, nepodlehnout malověrnosti. Ta dokáže zničit nejen vás i všechny sebekrásnější záměry. Bez víry a naděje to nejde. A také ne bez trošky humoru…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (89)

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Pošetilý souboj materialistických hodnot (kterékoliv) doby s city a snahou hledat štěstí se první hodinu trochu vleče, aby se pak nabral trochu šťávu s překvapivým zvratem a dojel do poměrně šokujícího konce. Kvalitně obsazený film a herecké výkony ústřední čtveřice a tím pádem uvěřitelnost postav film táhnou i přes slabší chvíle a scény s nevinně rozvernou Zlatou Adamovskou v plavkách nechávají vzpomenout na časy, kdy erotika byla ještě sexy. Tu pitomou paruku, co Brejchová nosí, ale fakt nechápu. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Film mám rád a stále mluví k mému srdci...Bílou velrybu nesmíš chytit tu musíš jen chytat...Hudba má ve filmu velký význam a Štaidlovi se fakt povedla... Pro Vika Pance (Eduard Cupák) je jóga jedinou vášní, kniha z které cituje a kterou ve filmu čte byla ve své době jediná která se tematice jógy věnovala. Jedná s o knihu vydanou v roce 1969  od Karla Wernera  - Hathajóga. Autor předlohy filmu Vladimír Páral sám měl k východní tématice a józe celý život blízko. ()

Reklama

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Už ten název je takový zvláštní a ještě zvláštnější je ten milostný trojúhelník či čtyřúhelník z prostředí chemičky. Podle mě se tam jen kecá a vůbec nic se tam neděje. Je to strašná nuda, na které mě nejvíc prudila ta příšerná paruka Jany Brejchové. Proč naší Bardotce dali na hlavu takovou hrůzu? [1370. hodnocení, 75. komentář, 68%] ()

PavelR 

všechny recenze uživatele

Film i knížka překypují pozitivní atmosférou. V chemičce, za hluboké totality... no proč ne. Stárnoucí chemik Vik odešel z náročné práce v Praze do Ústí, aby tam našel ztracenou rovnováhu a začal zase žít. Přijíždí za ním ex-přítelkyně Edita, která potřebuje pomoct s výzkumem, aby měla šanci dostat se nahoru. Je odhodlána Vika využít za každou cenu, jako to už udělala několikrát. Skvěle zahraná role Vika (Eduard Cupák). ()

karlee 

všechny recenze uživatele

Páral není můj šálek čaje, tady ten příběh mi nic neříká, to už se mi víc líbil Katapult. Až moc chce vyjádřit kontrast mezi cynickým a vypočítavým světem starších a nadšením ze života mladších. Ke konci to začíná být zajímavé, když si Vyskočil nabrkne Brejchovou, ale samotný konec tento slibně se rozvíjející motiv utne, Páral jako obvykle nechá zvítězit stereotyp, asi aby to mělo patřičnou hloubku. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (6)

  • Točeno převážně v Ústí nad Labem a v továrně Spolchemie tamtéž. (sator)
  • Pro Vika Pance (Eduard Cupák) je jóga jedinou vášní. Kniha, ze které cituje a kterou ve filmu čte, byla ve své době jediná, která se tematice jógy věnovala. Jedná s o knihu vydanou v roce 1969 od Karla Wernera – „Hathajóga“. Autor předlohy filmu Vladimír Párlal sám měl k východní tématice a józe celý život blízko. (sator)

Reklama

Reklama