Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh o lásce a nelásce, o snech a naději. Mladý muž a bílá velryba patří mezi to nejlepší, co spisovatel Vladimír Páral napsal. I divadelní dramatizace této knihy zaznamenala svého času velký úspěch. Nebylo proto divu, že tento nepříliš rozsáhlý, ale myšlenkově bohatý román přilákal filmaře. Byl to režisér a scenárista Jaromil Jireš, který ve spolupráci s Márií Dufkovou-Rudlovčákovou v roce 1978 napsal scénář, ve kterém geniálně podtrhl páralovský rozpor mezi dvěma životními koncepcemi. Jeden hrdina je dokonalým typem pasivity „žije tak, jako by měl vše již za sebou“ (Viktor v podání Eduarda Cupáka), druhý je „nabitá sluneční baterie, která do sebe čerpá stále novou energii“ (Břéťa v podání Ivana Vyskočila). A mezi tyto muže vstoupí žena, která jde tvrdě za svou kariérou (Edita v podání výborné Jany Brejchové). Jaromilu Jirešovi se podařilo na plátno přenést všechno nejlepší, co Páralova předloha poskytovala. Navíc režisér dopřál více místa jaksi symbolické, ale přitom naprosto realistické postavě převozníka Gausse (Zdeněk Blažek) a tím ještě více zesílil výsledný dojem. Smysl filmu vyslovil režisér těmito slovy: „Někdy lovíte bílou velrybu a ulovíte běličku. Ale důležité je nevzdat se, nepodlehnout malověrnosti. Ta dokáže zničit nejen vás i všechny sebekrásnější záměry. Bez víry a naděje to nejde. A také ne bez trošky humoru…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (89)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

No nevím. Psychologické normalizační drama z prostředí chemičky... to chce pořádné holínky a bílý plášť! Páralovu předlohu jsem sice nečetl, ale nevěřím, že by mne toto dílo nějak výrazněji zasáhlo. Ústřední trio hraje dobře a je třeba připočíst i mlaďounkou Zlatu, ale celé to tak nějak šlo mimo mne i když chápu co se nám Páral a posléze svými ústy Jireš snažili říct. Jedno jsem si uvědomil zcela jistě - V tomhle brutálním pracovním prostředí fabriky se šestnáctkama (chápej směny :-) k tomu, bych asi fakt dlouho nepřežil. Ostatní vysoce hodnotící asi při sledování jeli na chlornanových výparech, jinak si nedokážu vysvětlit to červené číslo v procentech. Za mne to je jen na dva knedlíky a to ještě bez cholesterolu. * * ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Adaptace knih Vladimíra Párala jsou samy o sobě téměř všechny neúspěšné. Není divu. Já sám jsem od něj nic nečetl, ale pokud se jakýkoli film alespoň trochu drží knihy, nemám ani zájem od něj nic číst. Tenhle snímek asi správně patří do kategorie psychologických a zhlédl jsem jej, protože kniha je docela známá a stejně tak film, takže jsem to chtěl alespoň jednou vidět. A u jednou nejspíš zůstanu. Prostředí chemičky je samo o sobě již dost náročné prostředí. Postavy ale divákovi nakládají další velkou porci v podobě nekonečně nudných chemických dialogů, kterým rozumí maximálně vysokoškolský chemik. Když k tomu přičtu nesmyslné bláboly E. Cupáka a Ivana Vyskočila, které jsou jako považovány za strašně chytré moudra, pak jdeme s hodnocením ještě níž. Ono říkat chytré myšlenky lze i jednoduše. Není umění říkat životní pravdy tak, aby jim rozuměl málokdo a tedy to vypadalo strašně chytře, ale říkat to tak, aby tomu právě rozuměl každý a každý si mohl z těch mouder hodně vzít. Ale ty dialogy jsou skutečně velmi náročné a člověk má co dělat, aby se v nich orientoval. A abych nekritizoval, našel jsem jednu věc, která se mi na snímku líbila. A to tak, že hodně. Byla to hudba. Mistrovství Ladislava Štaidla se zase ukázalo. Hudba byla vskutku vynikající. Samotná však na lepší hodnocení nestačí. A to ani jako vždy skvělé výkony výborných herců Cupáka, Vyskočila, Konvalinkové či Konvalinkové. ()

Reklama

subic 

všechny recenze uživatele

Mladinká Zlata v plavkách... a jinak vlastně ani nevím, o čem to je. O pomatení mysli, je lepší chodit a mladou hloupoučkou husičkou nebo se starší zkušenou raketou? Vyřešit to na pracovišti je taky docela zvláštní. Páral mě nikdy neurazil, ale taky nenadchnul. Ovšem nejtragičtější je opět Jana Brejchová, opět mě ničím nepřesvědčila. ()

gonga 

všechny recenze uživatele

Skvělý výkon Ivana Vyskočila, meta, kterou již nikdy nepřekročil a nepřekročí. Nádherné prostředí ústecké chemičky, jehož krásu může ocenit jen milovník industriální architektury či ústečák jako já, který si ve sledování svého města ve filmu libuje, skvělý Cupák a další. Film jehož duši, stejně jako genius loci Ústí nad Labem, ocení jen někdo. ()

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Už ten název je takový zvláštní a ještě zvláštnější je ten milostný trojúhelník či čtyřúhelník z prostředí chemičky. Podle mě se tam jen kecá a vůbec nic se tam neděje. Je to strašná nuda, na které mě nejvíc prudila ta příšerná paruka Jany Brejchové. Proč naší Bardotce dali na hlavu takovou hrůzu? [1370. hodnocení, 75. komentář, 68%] ()

Galerie (12)

Zajímavosti (6)

  • Točeno převážně v Ústí nad Labem a v továrně Spolchemie tamtéž. (sator)

Reklama

Reklama