Incomplete Eclipse
Režie:
Jaromil JirešScénář:
Daniela FischerováKamera:
Emil SirotekHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Lucie Pátíková, Jana Březinová, Simona Stašová, Blanka Bohdanová, Oldřich Navrátil, Ludmila Vostrčilová, Jitka Zelenohorská, Ondřej Havelka, Otto Lackovič (více)Obsahy(1)
Marta Rezková (Lucie Pátíková) je čtrnáctiletá dívka, které se znenadání začal zhoršovat zrak a stává se téměř slepou. Její stav nezlepší ani operace a poté, co vyslechne rozhovor mezi doktorem a její matkou, zjistí, že její nemoc má s největší pravděpodobností trvalé následky. Ona je pak poslána do speciální internátní základní školy pro děti s poruchami zraku, kde se učí díky rozvíjení ostatních smyslů být alespoň částečně samostatná a fungovat ve společnosti. Dívka však kromě zraku ztratila i naději na lepší budoucnost a upadá do čím dál větší letargie a deprese a připadá si víc a víc osamělá. Nijak jí nepomáhá ani místní zdravotní sestra (Blanka Bohdanová), která je značně necitlivá a hrubá a nesnaží se pochopit její pocity. Dojde to až tak daleko, že Marta začne uvažovat i o sebevraždě. Do školy však přichází svérázný doktor psychologie Moš (Oldřich Navrátil), který v ní spatří cosi výjimečného… (Česká televize)
(více)Recenze (42)
Občas se ta deprese z filmu úplně sype. Zejména, když se Blanka Bohdanová snaží trumfnout sestru z Přeletu nad kukaččím hnízdem. Jinak velmi poeticky natočené pocity - smutek, beznaděj, radost, odhodlání... Jsem rád, že žijeme v jiné době a dělám si iluze, že dneska jsou na tom takovéto děti lépe. Mimochodem, asi nejzápornější role Ondřeje Havelky ever. :-) ()
Nejvetsi devizou tohoto filmu je to, ze je "o necem" (narozdil od temer kompletni soucasne tvorby). Lucie Pátíková v hlavni roli moc dobra (dnes by ji nahradila pravdepodobne Marie D.), vybornej Navratil a hodne civilni Blanka B. Nadprumerny komorni film se silnym tematem. 4+ ()
Ne zrovna pěkný pohled na život slepé holčičky a na její svět ve tmě. Působivě natočeno, z minima bylo dosaženo maximum. ()
Post Pop Depression. ()
Psychologické filmy mám rád, i když tenhle přišel pro mne ve chvíli, kdy bych psychologa sám potřeboval... Vytkl bych mu jen dvě drobnosti. Zpočátku to bylo střídání časových rovin, které posléze vymizelo; kdo příběh neznal (námět byl dle skutečné události pádu děvčete ze řetízáku), tak určitou dobu tápal. Posedlost psychologa Navrátila mi chvílemi připadala vůči naší hrdince trochu pedofilní, no, ale ve čtrnácti letech... Výborný byl moment, kdy člověk začal během semináře v Brně tápat, zda osud hrdinky nebyl pro našeho vědátora jen záminkou k jeho vlastnímu úspěchu. Ale kdo ví, možná, že ano... Celým filmem se prolínalo hledání vlastního ega, nedůvěřuji však příliš působení psychologů na lidskou osobnost, a tak nevím, zda je možné, že dívka, která je na psychickém dně a touží skočit z balkónu, během filmu sebere tolik seběvědomí. Nechtěl bych na sobě a na svých bližních něco takového, jako je ztráta zraku, zažít. ()
Smutne, ale pekne, film utkveje. Najhorsie boli tie sestricky a ucitelka, by som ich "cez okno vyhadzal a vo vzduchu este do riti kopal".. 4* ()
"Co je hrůza?... Když člověk nemá rád sám sebe!" Nadstandardní psychologické drama o velké životní změně a jak se s smířit. ()
Tento film je strašidelný, až gotický, a to ani nepotrebuje nadprirodzené prvky.....Atmosféru utvára nielen viacerými ťažkými témami spojenými do depresívneho snímku, ale aj smutným konštatovaním, že väčšina deja je realistická a bohužiaľ, zlé zaobchádzanie a týranie chorých/hendikepovaných (vlastne aj zdravých!) detí (naposledy kauza Čistý deň v SR) je ešte stále normálne. ()
Film se rozbíhal dost těžkopádně a nezáživně, postupně to ale začalo dostávat zajímavější tvář. Své poslání ale asi splnil, aby si člověk uvědomil, čím musí procházet lidé (nejen děti), když ztratí zrak. I když i tak to asi záleží především na empatii každého, přičemž vůbec nejde jen o obyčejný soucit. Ovšem zápletka s psychologem mi přišla až příliš uměle vykonstruovaná a chtěná, stejně jako téměř zázračně znovunalezené sebevědomí hlavní hrdinky. Ale i tak jde o vcelku sympatický a potřebný počin. ()
Lucie Pátíková rulezz. škoda, že to byla jediná role... ()
Klišoidní paskvil. Jako v každém filmu bez děje, založeno na tom, co bylo kdysi. Tedy spousta retrospektiv. Do toho hlasité myšlení (stále se mi nedaří zjistit název této techniky) hlavní hrdinky. Tady už chyběly jen barevné filtry. Blbina až na půdu, depresivní, až nechutná. ()
Neveselý film s velmi silným námětem, z kterého by se dalo (i v tehdejší době) "vyždímat" o mnoho víc. Bohužel jsem si dělal plané naděje. Film je plný nesmyslných nelogičností a myslím, že měl potenciál být dramatičtější a jít víc pod kůži. Při takhle krátké stopáži na to však není čas a snímek je přespříliš zkratkovitý a v podstatě "neúplný". Na druhou stranu tím, že není příliš dramatický a emocionální, tak vlastně nebaví a jen díky krátké stopáži se nevkrade nuda. Od úplného průšvihu Neúplné zatmění zachraňuje jen Oldřich Navrátil. A v menší míře i Blanka Bohdanová. A to v součtu vydá sotva na dvě hvězdy. Bohužel. Dávám tedy dvě, ale jedním dechem říkám, že je zde film dost nadhodnocen. ()
Ponure vypraveni o temer slepem devceti, ktere se nedokaze smirit s timto nove nabytym hendikepem. Uz se dnes netoci filmy, ktery s vami zamavaj a po letech staci videt dve minuty, a presne vite, o jaky film jde. A to je presne ten. Je prospikovany celistvou atmosferou, bez jakehokoliv uvolneni (mozna az na konci). Zasadni roli tady sehrali: Blanka Bohdanova, ktera snad nehrala nikdy nikoho prijemneho :) vs. Oldrich Navratil, ktery vylozene spatnou atmosferu odsava z deje. Parada. ()
Docela dobře prokreslený film, který má určitý nádech a cítění. Hodnocení: 75 % ()
Podíval jsem se jen proto, že režíroval Jireš. Není to můj šálek kávy, nemám rád smutné filmy. Musím ocenit dobrý herecký výkon hlavní postavy, také Navrátila a samozřejmě vrchní sestry. Celé zobrazení je dost hluboké a věrohodné, ale prostě příliš psychologické a smutné... ()
Snímek ne nepodobný Svobodovu filmu Dívka s mušlí. Obě slečny se musí popasovat s novou zkušeností, ta v recenzovaném filmu se získanou slepotou po, sestrou zaviněném, pádu z kolotoče. Lucie Pátíková je hezká holka a roli osleplé hraje naprosto bravůrně, asi i proto že byla pro roli vybavena oslepujícími čočkami. Slepou vychovatelkou je nucena skákat ze švédské bedny, chodit po chodbách jen za odrazu zvuku louskání prsty, nejvíc ale sledujeme pohled do vlastního nitra a vzpomínání na chvíle kdy bylo všechno v pořádku. V době kdy snímek vznikal byla vlna mládežnických filmů velmi silná a tento je jeden z nejlepších a i dnes má divákovi mnohé co říct! Zasloužený plný počet! ()
Na takové filmy se dívám jen kvůli režisérovi a většinou to stojí za to. Tento snímek nepatří sice mezi žádné špičky, ale rozhodně je dobrý. Bohužel je to dost smutný příběh. 75%. 19.11.10. ()
Film jsem viděla jako dítě a do dospělých let jsem si ho pamatovala - hodně na mě zapůsobil. Nedávno jsem se na něj podívala znovu a ujistila jsem se, že je opravdu dobrý, i když ještě depresivnější, než jsem si myslela. Asi nejstrašnější je pro mě odtažitý přístup matky k osleplé dceři. ()
Tyhle věci moc nemusím, ale Navrátil exceloval. Poprvé viděno po návratu z vojny a to byly jiné starosti. Třeba bude repete. ()
Tenhle film jsem viděl, když mi bylo asi patnáct, a pamatuji si, že na mě tenkrát hrozně zapůsobil. Dokonce jsem si nějakou dobu představoval, jaké by to asi bylo, být slepý. Teď jsem na něj narazil a řekl jsem si, no co, podívám se znova, s odstupem budu mít možná střízlivější pohled. Na konci jsem zjistil, že se mi koulejí slzy po tváři. To mě překvapilo. Nestává se mi to. ()