Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V baladickém filmu Jaromila Jireše Opera ve vinici, jak již název napovídá, se nám představí svět vína a písní, nádherný svět Slovácka. Josef Kemr si zde zahrál svéráznou postavu Fanoše Mikuleckého, který je původcem mnoha známých písniček z Podluží, obecně považovaných za lidové. Vedle Fanoše Mikuleckého je druhým hlavním protagonistou příběhu Honza, hudebník a nedostudovaný posluchač žurnalistiky. Při jedné z cest se setkává se svým bývalým profesorem. Ten mu navrhne, aby spolu navštívili jednoho z těch, kteří skládají lidové písně, ale k jejich autorství se nehlásí, Fanoše Mikuleckého. Honza u něj pochopí smysl umělecké tvorby i naplnění lidského života… Baladický příběh o osudu lidového hudebníka Fanoše Hřebačky-Mikuleckého natočil v roce 1981 režisér Jaromil Jireš podle námětu Vladimíra Merty. Snímek rozhodně není životopisem, ale originální sondou do života jihomoravské vesnice. Fiktivní příběh se odvíjí v několika rovinách. Hlavní z nich vytváří dokumentaristické zachycení tradičních zvyků a obyčejů, vrcholících inscenací velkolepě pojaté Fanošovy lidové opery „Prechovský buřič“, na níž se podílejí amatéři – lidé z Podluží. Působivost snímku podtrhla vynikající kamera Emila Sirotka a obsazení hlavních rolí Josefem Kemrem, Radovanem Lukavským a Janem Hartlem. (Česká televize)

(více)

Recenze (34)

raroh 

všechny recenze uživatele

Poznámky Merty (hraného fakticky Hartlem, i když i Mišík pro jeho roli dost znamenal) čtenáři jeho "folklorizujících" esejů identifikují poměrně snadno. Jireš scénář posunul k výpovědi nejen o hodnotách života, ale i reflexi dobového folklorismu, který ovšem dostává i zesměšňující (ale ne brutálně, jen laskavě) dimenzi (tak je tomu i u Paradžanova, téměř). Farářův konec, Žert, Smuteční slavnost - a konečně Opera ve vinici. A trochu té felliniovské poezie k tomu. Myslím, že film dozrál jako to víno, které ve filmu taky teče. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

První scénář Vladimíra Merty, který mnohem víc působí jako koncert lidové hudby nebo dokument s lidovou hudbou a o místních zvycích. Hudby a krojů je ve filmu tolik, že už zbývá jen málo prostoru na skutečný děj. Ten popisuje, kterak se Honza snaží získat tantiémy pro Fanoše Mikuleckého. A to přestože není jasné, jakým důkazem by měl komisi přesvědčit o autorství. Sám Fanoš to jen tvrdí a po celou dobu je nám to tak i předkládáno, ale to je vše. Ovšem kvalitní herci film alespoň částečně zachrání. Josef Kemr, Jan Hartl a Radovan Lukavský jsou jen jedni z herecké kvality. Jenže ten příběh je opravdu slabý a jako by si to tvůrci sami mysleli, tak mu přikládají menší váhu než čemukoli folklornímu ve filmu. ()

Reklama

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Tahle rádoby oslava moravského folklóru se moc nepovedla. Všechno působí strojeně, nuceně a chaoticky, zkrátka falešně. I když i pár zajímavých momentů by se občas našlo, je jich ovšem jen pomálu. Poetika je častěji přebita kýčem a všelijakými divácky podbízivými klišé, i ta ale často sklouzávají až do nechtěné parodie. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Tady už dávno není nic pravý….." Nevím jak v době samotného vzniku tohoto Jirešova filmu, ale na  dnešního člověka musí svět slováckého folkloru, plný písní, vína a lidových krojů působit již vskutku  jako takový bizarní skanzen. Kvůli poměrně slabému a nepřehlednému scénáři, kdy všechny ty lidové písničky výrazně převyšují skutečný děj, jsem se místy dost nudil. Po vizuální stránce ale film v  sobě nezapře Jirešovu nostalgickou atmosféru a poetiku. Největší devizou snímku je pak bezpochyby (jako vždy výborný) Josef Kemr (coby lidový všeuměl a skladatel lidových písní), který ale ne vždy má o čem hrát. V samotném závěru, kdy záběr na slováckou přírodní scenérii vystřídá záběr na dálnici jsem si pak říkal, že kdyby film s tímto ekologickým motivem v průběhu filmu nějak víc pracoval, mohlo být jeho poselství přeci jen aspoň v něčem trošku nadčasové. Takto je to fakt jen takový „líbivý skanzen“ pro milovníky moravského folkloru, popřípadě herectví Josefa Kemra. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra.  ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Ono prostředí Moravy a vinic né vždy zaručí dobrou zábavu. Ač je herecké obsazení velice dobré Skopal a Navrátil jsou přesný, ale takový Kemr mě do role moraváka prostě nepasuje a člověk mu to prostě nevěří. příběh o mísním folkloru je dost zvláštní a nepřehledná. Mě se osobně moc nelíbí a celkově je příběh dost nezáživný ()

Galerie (9)

Zajímavosti (3)

  • Filmovanie prebiehalo v Petrove, Lužici, Brne, Prahe a na Hodonínsku. (dyfur)
  • Původní název filmu zněl Smrtka na bílém koni. (Xell)
  • Fanoš Mikulecký (Josef Kemr), vlastním jménem František Hřebačka (1912–1970), byl moravský skladatel zlidovělých písní z rodného kraje. Profesí dekoratér a jevištní malíř. Pracoval jako malíř pokojů. Působil jako vedoucí redaktor v časopise Malovaný kraj. Svoje písně skládal anonymně. (sator)

Reklama

Reklama