Valerie and Her Week of Wonders
Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jaroslava Schallerová, Helena Anýžová, Petr Kopřiva, Jiří Prýmek, Martin Wielgus, Jan Klusák, Alena Stojáková, Karel Engel, Libuše Komancová, Eva Olmerová (více)Obsahy(1)
Stejnojmenný básnivý román Vítězslava Nezvala posloužil režiséru Jaromilu Jirešovi k vytvoření jakési surrealistické koláže, v níž se mísí romantické ladění s hrůzostrašnými prvky. Hrdinkou je třináctiletá dívka Valerie (J. Schallerová), která se do svých zhmotnělých představ natolik zaplétá, až přestává rozlišovat mezi skutečnem a halucinacemi. Pitoreskní i děsivé události kolem Valerie se posouvají do roviny sice hrůzostrašného, ale přece jen slastného snění. Postavy se vyznačují silně symbolickým zabarvením, ani jednotlivé dějové motivy nejsou vázány striktní logikou. Sám Nezval kdysi k příběhu uvedl, že jej utkal „z lásky k tajemství starých vyprávěnek, pověr a romantických knih, psaných švabachem, jež se kdysi mihly před mýma očima“. Valerie a týden divů uzavírá experimentující linii v naší kinematografii 60. let. (Česká televize)
(více)Recenze (258)
Až s takým pochopením neprijímam toto dielo.Jaromil Jireš z obsahu predlohy Vítězslava Nezvala urobil jeden z mála surrealistických filmov v tomto období a na tomto území vôbec.Pripadá mi,ale že pán režisér si tento ,,div,, natočil pre seba s podporou LSD.Chápem, je to umenie,avšak pre drvivú väčšinu publika takmer nestráviteľné. ()
Vážení přátelé...je zvláštní se časem názor na některé filmy mění...Valerii jsem poprve viděl někdy před 12ti lety a pamatuju si z toho minimum - hlavně to, že se mi to nesmírně líbilo - jasných pět hvězd. Nyní po 12ti letech se mi podařilo film náhodou sehnat a s natěšením jsem k němu usedl. Ajaj - a jaksi zjišťuji, že si pamatuju snad úplně jiný film...vůbec ho nepoznávám...jako bych ho ani nikdy neviděl, nepoznávám jedinou scénu...a přesto to tehdy byl stejný film. Hlavně tentokrát mě to už zdaleka tak nebere...Začátek je ještě dobrý - maska Netvora - upíra je fakt solidně hnusně odpudivá - na české poměry velmi zdařilá, Helena Anýžová - kultovní tvář Spalovače mrtvol jako stará-mladá babička okouzlující, hudba smyslná a podmanivě za duši tahající. Jenže časem se film stává nudnějším a nudnějším až místy skoro blbým - nakonec sklouzne až k jakési pohádkově dětské nechtěné parodii na Draculu !?! (tohle si vůbec nepamatuju). Postava Orlíka je vážně na facku zázrak jaksi přestává fungovat - a já jsem zklamanější a zklamanější...z pěti hvězd snižuji na tři, ale spíš bych dal jen dvě. Nedám je pouze z úcty a z obdivu k té odvaze něco tak odvážně experimentálního za komoušů natočit, za herce Prýmka a Anýžovou a těch pár jemně erotických lesboscén, na naše poměry a tehdejší dobu nevídaných... A hlavně za tu nádhernou hudbu Luboše Fišera, která mi zůstává v hlavě po skončení filmu jako nejvýraznější, co mi z něj utkvělo... ()
Poézii nechápem, ale fandím. A Valériu som si skrátka chcela pozrieť. Bez očakávaní, bez zisťovania a odporúčaní, len preto, lebo ma nejakým spôsobom lákala. Áno, poetike som nepochopila. No tých 77 minút bolo naozaj plných divov a vydržala by som aj týždeň. Prečo? Lebo každá pasáž, každá scéna, každý záber boli nádherné. Toľko krásy pokope, že som ani na sekundu nepozerala inam. Nedalo sa. Otázka znie: zmestilo by sa jej toľko aj do filmu s riadnym dejom? ()
Toho hnusnýho tchoře vidím dodnes. Ten se fakt povedl.Stejně jako celá vizuální stránka filmu. ()
Na naše poměry (i na poměry naší nové vlny) velice netradiční film. S nádhernou hudbou a zvláštní, snově-hororovou atmosférou. Jireš se nebál riskovat posměch a surrealistické dílko Nezvala natočil opravdu dobře. Valerie je filmem jen pro malý okruh diváků, jenž budou akceptovat pravidla surrealismu ve filmové podobě. Je to film pro opravdové fanšmejkry a milovníky lolitek, Jaroslava Schallerová je zde dokonalá:-) ()
LFŠ 2008...když se to tak vezme, tak to v podstatě bylo snad to nejdivnější, co jsem v hradišti viděla. Podle mě dost zvláštní a dost těžko uchopitelný film, který nemuseli vydržet všichni. Pravda i já jsem chvílema koukala s otevřenou pusou a nechápavým výrazem, s odstupem času mám ale pocit, že jsem se docela i bavila. NIcméně znovz bych to vidět nemusela teda. ()
Divné pedofilné dielo, štýlom pripomínajúce The Wicker man. Už ten názov znie ako lacné porno. (45%) ()
Surrealistické , nedějové , pokroucené, ale výtvarně skvělé. ()
Podle mě jde o velmi špatný pokus o surrealismus ve filmu. To v našich končinách umí nejspíš jen Jan Švankmajer. V tomhle je hororu jako železa ve špenátu... Ale líbí se mi rozpolcenost místních komentářů od extrémně špatných hodnocení k naprostému úžasu nad Jirešovou genialitou. Už to je důvod tenhle film vidět, aby si na to každý udělal názor sám. ()
Šinja Cukamoto říká, že film je vizuální umění. Tak teda jo. ()
Věřím, že pro mnohé "vierd" film, ale pro mě fantastický filmový zážitek. ()
Panenství. ()
Od Jireše jsem doposud viděl jen Talíře nad Velkým Malíkovem - film tak špatný, debilní a nerozklíčovatelný, až je svým způsobem geniální. Valerie a týden divů má vlastně s Talířy leccos společného, ale debilita ani špatnost to rozhodně není (nerozklíčovatelnost ano) - Tohle je úžasná surrealistická noční můra mladé dívky stávající se ženou, plná nádherných i znepokojujících výjevů, zvráceného sexuálního napětí a podivných dialogů. Začínám si uvědomovat, že česká kinematografie toho asi nabízí mnohem víc, než jsem si dříve myslel. 9/10 ()
Bizarní záležitost plná nezapomenutelných hlášek. ()
Chvílemi jsem se neorientovala kdo teda upír je a kdo neni. ()
Jakoby Tim Burton potkal Davida Lynche. Poetický gotický horor má prvotřídní surrealistické ztvárnění a vizuálně se vyrovná zmíněnému Burtonovi a surrealistickým příběhem dětské fantazie se nemusí hanbit ani před Lynchem. Výtvárná stránka Ester Krumbachové je prvotřídní. Děj příběhu není moc rozvinut, ale mlaďounká Schallerová jako lolita to zachraňuje. Navíc zajímavá soft nahota. Pro mě příjemný nečekaný překvapení. ()
Nudíte se? Pusťte si Valerii. Alenkovštější než Alenka, Švankmajer naživo, původní bratři Grimmové... najdete si v tom vše, co vám kdy přišlo divné a úchylné. O to divnější a úchylnější, uvědomíte-li si věk hlavní aktérky. Chtěl bych si ho dát mezi topku svých filmů - nemůžu. Kdybych měl topku nejdivnějších filmů, byla by alespoň v první trojce. EDIT: I po 10 letech silně surreálné a poeticky naivní, vnímal jsem zase jiné věci, ale s hodnocením mi to nehne. ()
Nějak mi to všechno nešlo dohromady. Lyrika, surrealismus, drákulovský horor... A zcela nepochopitelný děj. Básnicky, tedyumělecky, to jistě bylo dílo zdařilé, jenže kdo se ve složitosti příběhu měl vznat, když nevěděl, zda ho brát jako "skutečnou" pohádku nebo sen dospívající dívky. Myslím, že jsem vcelku tento film shlédl poprvé, ale podruhé už by mě nelákal. Orlík se ukazoval v těch nejneskutečnějších a nejnepravděpodobnějších okamžicích i místech, zázračná semínka z áušnic dokázala Valerii vyrvat ohni (ale jak?), pak ten Tchoř,jemu jsem neporozuměl vůbec - a všichni ti upíři se mi navzájem pletli. Včetně té babky. Takže za tu kameru a výpravu dvě hvězdičky. A ovšem i za rozkošnou, tehdy čtrnáctiletou Jarušku Schallerovou... ()
Jaromil Jireš je jedným z najväčších a najtalentovanejších členov československej novej vlny, a zároveň možno najzabudnutejší. Natočil niekoľko fenomenálnych filmov, na ktorých je najzarážujúcejšie to, že každý z nich je žánrovo úplne iný - od sarkastického Žartu, cez magickú Valériu, po civilného Králika. A ďalšie. A všetky sú rovnako blízko ľudského srdca. ()
Související novinky
Zemřela herečka Nina Divíšková
Ve věku 84 let dnes odešla česká filmová, televizní a divadelní herečka Nina Divíšková, již si velké množství diváků vybaví například jako babičku Bětu z populárního rodinného seriálu České televize… (více)
Zemřela herečka Jana Andresíková
Včera odpoledne opustila svět českého filmu herečka a dabérka Jana Andresíková. Bylo jí 79 let. Zprávu o úmrtí sdělil médiím její manažer René Kekely spolu s informací, že herečka, zotavující se po… (více)
Festival Finále v Plzni zahájí Český mír
Festival českých filmů Finále 2010 se letos uskuteční od 18. do 24. dubna. Zahajovacím filmem bude v předpremiéře uvedený dokument Český mír režisérů Víta Klusáka a Filipa Remundy. Festival v… (více)
Snímek Valerie a týden divů patří bezesporu mezi jeden z nejzásadnějších filmů československé nové vlny. Jako předloha k filmu posloužil stejnojmenný „černý román“ Vítězslava Nezvala z roku 1935. I přes veškerou poetiku a mystiku, kterou je román prostoupen, film značně převyšuje kvality románu a to zejména díky brilantnímu surrealistickému ztvárnění. Vysoká hodnota celého snímku je bezpochyby zapříčiněna i skvěle odvedenou prací Ester Krumbachové, která se pod snímek nepodepsala „pouze“ jako výtvarnice, ale podílela se i na tvorbě scénáře. Hlavní hrdinkou filmu je dospívající dívka Valerie, která stejně jako ostatní filmové postavy zaujímá různé role podle toho, kudy se ubírá děj filmu. Jednotlivé postavy totiž reprezentují určité archetypy. Orlík může být Tchořův asistent, Valeriin milenec, ale stejně tak i Valeriin bratr – nese tedy atributy jakési ochranné složky. Tchoř vystupuje pro změnu v roli konstábla, biskupa, upíra, ale i jako Valeriin otec. Jeho postava má ryze mužský autoritativní charakter. Babička je zpodobněna jako upírka, oběť Tchoře, jako sestřenice Elsa nebo jako Valeriina matka. I ona nese jakýsi autoritativní charakter – ovšem ženské polarity. Patrné je i soupeření o otcovu náklonnost mezi Valerií a babičkou/matkou. Podíváme-li se na snímek komplexněji, nemůže nám uniknout to, jako měrou je ve snímku kritizována katalická církev. Za příklad může posloužit babička – na jedné straně se jeví jako přísná, spořádaná a ortodoxní křesťanka a na straně druhé jako zvrhlá a po sexu prahnoucí žena. Tchoř vystupuje jako biskup kázající v kostele pannám, ale zároveň jako ztělesnění upíra. Vše pak završuje až groteskně podaná chlípnost otce Graciána. Film přímo překypuje poetickými, snovými a symbolickými obrazy, které by působily silným dojmem i kdyby byly ponechány jen jako pouhý sled obrazů. Pokud budeme i nadále srovnávat knižní předlohu s filmem, musíme vyzdvihnout i fakt, že si snímek zachoval jistou autenticitu obzvlášť díky tomu, že jsou dialogy vedeny v zastaralém jazyce, i přesto, že mohou místy působit až naivně. Snímek je rozvrstven do několika rovin, z čehož nejvíce vyčnívá rovina sexuální (erotická), snová a mysteriózní – nejméně pak rovina realistická. Ve chvílích, kdy příběh vygraduje a divák získává pocit, že vše pochopil, veškeré jistoty se náhle zboří jako hrad z písku a přichází další vlna mnohoznačností. Možná právě proto má divák neustále pocit, že se mu vše jen zdá – že sní. Jednotlivé charaktery postav nejsou přesně definovány a v průběhu děje filmu se jejich charaktery navíc neustále mění, což v divákovi o to více vyvolává pocit, že je vše jenom pouhé zdání-sen. Tajemnou atmosféru snímku podtrhují „kouzelné perly“, které umožňují Valerii únik ze svízelných situací díky tomu, že je spolkne – právě ve scénách, kde Valerie polyká perly, je film zcela podřízen iracionální snové struktuře – děj je ukončen a přenesen jinam. Nad celým filmem se navíc vznáší tajemství náušnic, které zůstane nezodpovězené stejně tak jako Tchořovo tajemství. Celým film je podkreslen podmanivou skladbou v mnoha hudebních variacích se stále dokola se opakujícím textem, kterým v podstatě Nezvalův román téměř končí: „Dobrou noc má plavovlásko, dobrou noc a sladce spi, až se probudíš má lásko, nevyzraď své tajemství.“ Po zhlédnutí něčeho tak geniálního pak jen člověk tiše sedí v kině a v duchu se sám sebe ptá, proč je na tom současná česká kinematografie tak bídně, když měla tak skvělý základ... () (méně) (více)