První muži na Měsíci

Od Mélièsovy Cesty na měsíc se mnoho nezměnilo, snad technické možnosti a vizuální realizace. Stejně tak žánrová směs scifi a komedie patří tak nějak k sobě. Katastroficko-depresivní filmy ji přebili teprve nedávno. Juranův film má šťávu i kule, pořád se něco děje. Co by na to řekl Jules Wells sotva říct; oba na něm mají také svůj díl. Po šedesáti letech od  Mélièse po Jurana a dalších šedesáti do dneška je otázka Měsíce stále předmětem fikce. A jak zpívá Joe Cocker: The moon's a harsh mistress / She's hard to call your own... (26.06.2022)

Dneska už zastaralé a místy úsměvné, ale na tu dobu je to nádherná fantazie. První půlka mě lehce nudila, protože se pořádně nic nedělo. Druhá mi to vynahradila svým originálním prostředím a ceklem napínavou atmosférou. Na čtyři mi to ale vytáhl hlavně překvapivý konec. -"Poor Cavor! He did have such a terrible cold." (14.09.2009)

Ne zrovna mile mě překvapil fakt, že celým film je jenom vyprávění něčeho, co už se stalo a ze současnosti tam byl jenom úvod a poslední tři minuty. I přes to se mi ten film pak líbil, už jenom kvůli tomu, jak strašně příjemný byl. Byl dokonce i vtipný, což mě taky překvapilo (tentokrát příjemně), já čekal něco vážnějšího. Osobně mi vadí, že dost dlouho trvá, než se nám posádka z roku 1899 na Měsíc vydá, do té doby to je trochu utahané, ale dobrodružná část na Měsíci to pak zachrání. Ale jinak - jak už jsem psal - ten film je strašně příjemný, líbil se mi a klidně bych se na něj podíval znovu. 4* (25.01.2020)

MY CONCERN IS WITH THE MEN OF VIOLENCE, THE MEN WHO KILL. SOON OTHERS WILL BE COMING FROM EARTH!! OUR GALLERIES WILL BE STREWN WITH DEAD!! Hned na začátku astronauti naleznou na povrchu měsíce anglickou vlaječku se vzkazem.. léta páně 1899! Naprosto parádní úvod a příběh zahalený tajemnem. Když Bedford začal vyprávět svůj příběh chvílemi až mrazilo. Například když visel nad hlubokou propastí a nebo jej naháněl obří měsíční červ!! To jsem něco lapal po dechu. Cavor byl správně šílený vědec a jeho rozhovor s vůdcem měsíce mi naháněl husí kůži. Bedford jej však přišel v závěrečné akční scéně vysekat z problému, se svojí starou dobrou dvouhlavňovou ručnicí. Mno abych nepřeháněl. Měsíčňani ztráceli na vážnosti, protože mi připomínali psirény z červeného trpaslíka a stavba vesmírné "lodi" s husí ostrahou taky nebyla moc seriózní, ale přes to zajímavý snímek. (08.08.2017)

Wells to jako taškařici nenapsal... (01.07.2022)

Originální, seriózní, výpravné a napínavé. Tahle adaptace romáhu H. G. Wellse mne velice bavila. (06.05.2007)

První muži na Měsíci dávají vzpomenout na příběhy přibližující nadšení průkopníků v různých vědních disciplínách a klukovská verneovská dobrodružství (případně zemanovská, použijeme-li ekvivalentního filmového příměru). Navíc přinášejí jedinečný pohled na kus kamene, inspirovaný nikoliv vědeckými poznatky, ale autorskou fantazií H. G. Wellse. První polovina vyprávění silně inklinuje ke komediálnímu ladění díky roztržitému vědátorovi Cavorovi (a českého diváka jistě pobaví i pár replik Něvského na začátku), poté však přichází ke slovu Ray Harryhausen a jeho hmyzáčtí Měsíčňané a přesto, že některé vědecké základy vůbec nestojí na pevných pilířích, film má své kouzlo. Jen kdyby konec nebyl tak trestuhodně useknutý a neshazoval všechna důrazná varování předtím učiněná. (01.09.2013)

Kosmonauté přistávají na Měsíci a překvapivě zjišťují, že nejsou prvními návštěvníky ze Země. Děj se pak ve vzpomínkách jednoho z účastníků vrací do roku 1899, kdy se poněkud potrhlému vynálezci podařilo vyrobit antigravitační nátěr, pomocí jehož se tři lidé dostanou na Měsíc. Velmi vtipně natočený film s potvůrkami Raye Harryhousena. (09.08.2009)

Juranovi se konečně podařilo natočit celkem povedený sci-fi film, ale zas takový zázrak to není. Skvělé efekty (měsíc a přistání, obří housenka, interiéry) i solidní humor, který obstarává šílený profesor Cavor. Ale přesto mi tu něco chybělo - možná napětí, možná lepší příběh, možná trochu míň naivity a logických blbostí. Nicméně koukat se na to dalo. (06.04.2014)

Snímek je filmovou adaptací vědeckofantastického románu věhlasného autora sci-fi H. G. Wellse z roku 1901, avšak myšlenka děje a prostředí, včetně vizuální podoby, jakoby pocházela ze světa Julese Verna. Fantazie všeho možného i nemožného tu byla rozvinuta do patřičné velikosti, takže vlastně z toho vznikla docela příznačně jednoduchá sci-fi fantasy pohádka z viktoriánské doby. Slovo 'logika' se doporučuje vyškrtnout ze slovníku. Dějově tu máme další potrhlého vynálezce, který dokáže neskutečné věci. Mimo jiné se dostat na Měsíc, kde učiní nečekaný objev, a to pomocí v peci vytvořené tekuté látky, která suchá po nátěru ruší gravitační sílu. Ano, a tak si sestrojí vesmírný batyskaf, na který onu látku použije. Jak batyskaf řídí je opravdu lepší se neptat. No, a určitě nepřekvapí, že jako oblek na chůzi po Měsíci si připraví skafandr vypadající stejně jako ten potápěčský. Jedná se sice o povrchní, ale velice zábavný film, který lze bez problémů označit za rodinný, neb s přehledem dokáže konkurovat třeba českým snímkům na motivy právě výše zmíněného Julese Verna od režiséra Karla Zemana. Právě po technické stránce se jedná o naprostou vizuální parádu, byť se ve své podstatě nejedná o nijak složité kulisy. Dokonce je použita i animace výborně zasazená do hraných scén. Pastelové barvy už jenom onu podobu zvýrazňují. Příběh jako takový také není nijak složitý, takže i dítě může pochopit kde co a jak. Dnešní běžný divák odkojený sci-fi snímky s CGI efekty plných akčních scén nad touto klasikou ohrne nos, ale filmový fanoušek si může přijít na své. Když si vezmeme, že ve snímku, ještě z dob němé éry, 'Cesta na Měsíc' (1902), který byl natočen rok po vydání románu H. G. Wellse, byli lidé na Měsíc vystřeleni z ohromného kanónu, není zase tolik o co stát. A taková menší zajímavost na konec. Na začátku po čtvrté minutě zazní i čeština. (25.03.2021)