Ucho

To, co můžeme u Londona nebo Komárka či Mňačka číst, to můžeme v tomto filmu vidět i cítit. Vlčí smečka nejprve likvidovala "přednostně" demokraty, pak začala požírat sebe samu. Osud Slánského posledních hodin před zatčením je jedním z mnoha možných výkladů a zároveň obsahů tohoto Kachyňova díla. Ponurá atmosféra jako kdyby nás uváděla do ještě o poznání zdémonizovanějších Poeových výtvorů. A do doby a poměrů možná v mnohém ještě strašnějších. Do chvil, v nichž nikdo, ani ti Nejvyšší, nevěděli, co bude. Do tísně, zoufalství, malosti. Do dna žumpy, kterou také v sobě nosíme. Jsme ještě lidé, ptá se jedna z hlavních postav v závěru UCHA. A neptá se marně: podstata systému, tak okázale lidového navenek, tak trapného mezi sebou na dýcháncích, večírcích, žranicích, pijatikách, a tak neúprosného v té karikatuře, kterou byl i vůči sobě samému, je strašlivá. Ludvo, já se bojím, říká žena v závěru. Bát bychom se měli i dnes. (25.08.2007)

Tento film neoslní kamerou, nebo stylem natočení, ale velice reálným lidským příběhem, který je čím dál více, díky novým technologiím zase blíže k realitě i v dnešní době. Ucho jest základní kámen úrazu, před ním se nesmí mluvit, před ním se může mluvit pouze v kuchyni, na „hajzlu“ nebo v „děcáku“ ale co když…;-) Výtečné napsané drama, rovněž výtečné odehrané, obzvlášť Jiřina Bohdalová zahrála skvěle. Strach, napětí, nevědomost, útěcha - strach -- vyvrcholení. Jsem rád, že mě tato doba výrazně minula. (18.12.2008)

Pôsobivá psychologická dráma zo samotného dna trezoru československej kinematografie. Ukážkový príklad šírenia strachu a bezmocnosti medzi vysokopostavenými hodnostármi s využitím všetkých možností manipulácie, sledovania a odpočúvania (ucho). Súkromie sa tak pre niektorých stalo len ilúziou a zbožným želaním. Filmu kraľujú hlavne úžasne dynamické dialógy oboch manželov, ktorí striedavo po sebe kričia, potom šepkajú, hádajú alebo sa zrazu objímajú.... No skrátka, obaja herci sa mi ich týmto dokonale sugestívnym výkonom dokázali vryť až niekam do podvedomia. Ich repliky a manželské trenice na pozadí niečoho veľkého čo stále visí nad nimi a ohrozuje bola slasť počúvať, pričom tu nechýba ani humorné odľahčenie a niekoľko zaujímavých hlášok. Tomuto snímku skrátka nie je čo vytknúť. Jeden z najlepších československých filmov aký bol kedy natočený. (16.12.2015)

Tfuj tajxl. To byla doba... Stačilo aby pod oknem zastavil tatraplán a srdeční tep začal prudce stoupat. Co na tom, že dotyčný si přijel jen zachlastat... Tohle byla asi nejvážnější role Bohdalky, skvělého Brzobohatého nevyjímaje.. Koho tahle doba zajímá (období procesu s Rudolfem Slánským tedy období kdy komunistická obluda začala požírat své lidi) doporučuji k přečtení autobiografickou knihu Hedy Margolivé-Kovályové s názvem Na vlastní kůži. ---- S. Bellow (spisovatel a nositel Nobelovy ceny) řekl: ,, Fašismus je otevřeně gangsterská ideologie, kterou každý člověk snadno prohlédne. Komunismus je mnohem záludnější. Apeluje na nejlepší úmysly člověka a využívá jich k jeho vlastnímu zotročení a zkáze. --- Opravdu nechápu jak můžeme tuhle svoloč mít ofiko ve vládě. Že jsou jiní a jinde? Že ta padesátá léta byla úlet teď je jiná doba? Pozor! po válce taky vypadala ta strana v pohodě a hodně slušných lidí ji volilo. Padesátá léta ukázala co je peklo a doba temna. Doba horší o to, že nejlepší Čechy a vlastence nelikvidovali okupanti Germáni, ale Češi!!! Pokud jste UCHO neviděli, tak jej vidět prostě musíte. Tenhle film bych nařídil pouštět ve školách v hodinách dějepisu. Pět hvězd bez debat. * * * * * (11.01.2013)

Vynikající psychologický thriller, který nám ukazuje dobu komunistických 50. let, dobu pronásledování, odposlouchávání, strachu. Karel Kachyňa určitě zaslouží obdiv, že natočil tenhle snímek v takové době. Jan Procházka s tímto scénářem podepsal profesní konec. Radoslav Brzobrhatý a Jiřina Bohdalová předvádějí jedny ze svých nejlepších výkonů. Celým filmem se táhne neskutečně depresivní, místy až klaustrofobická atmosféra, která filmu dodáva neopakovatelný pocit....... (16.12.2007)