Roma
Roma
Roma
Roma
Roma
Režie:
Alfonso CuarónScénář:
Alfonso CuarónKamera:
Alfonso CuarónHrají:
Yalitza Aparicio, Marina de Tavira, Diego Cortina Autrey, Carlos Peralta, Marco Graf, Daniela Demesa, Nancy García García, Verónica García, Andy Cortés (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Zatím nejosobnější projekt oscarového režiséra a scenáristy Alfonsa Cuaróna (Gravitace, Potomci lidí, Mexická jízda), film Roma, sleduje dívku Cleo (Yalitza Aparicio), která pracuje v domácnosti středostavovské rodiny ve čtvrti Roma v Mexico City. Jako v propracovaném psaníčku ženám, které ho vychovaly, vzpomíná Cuarón na vlastní dětství a vytváří živý a procítěný portrét domácích konfliktů a společenské hierarchie v politickém chaosu 70. let. (Netflix)
(více)Recenze (371)
Keď som si ku koncu roka povedal, že u mňa už nič neprekoná tohtoročný M:I Fallout, celkom som zabudol, že sa Cuarón rozhodol, že natočí ďalší kus umenia, ktorý prehustí majestátnymi veľkými celkami, mizanscénou z iného vesmíru, zaujímavou prácou s priestorovým zvukom a k tomu krásne ľudským príbehom. Najčírejší filmový zážitok roku. ()
Postrádajúc hutnejšiu dejovú kostru je Roma (rovnako ako Gravitácia) predovšetkým o sprostredkovaní zážitku. A v tom je Cuarón stále nedostihnuteľný - každá sekunda filmu, každý jeden záber je exhibíciou filmárskej tvorivosti vo vrcholnej forme. Napriek tomu ma táto hlboko osobná autorská pocta všetkým ženám emocionálne minula a na ploche dvoch hodín nechala zúfalo túžiť po silnejšom príbehu. Ide však o natoľko jedinečný film, že by bolo chybou ho ignorovať. Scéna v nemocnici patrí k najsilenším momentom, aké som kedy videl. ()
Kamera skvělá, jakože vážně. A taky jediný důvod proč jsem to zvládl sledovat a nevypnul to. Je to umělecký film, takže scénář byl vedlejší. Pořád necháu tu nominaci na nejlepší scénář, natožpak nejlepší film. A už vůbec ty vysoké šance, které se vítězství přisuzují a nominují tento film za jednoho z favoritů. Prosím prosím Oscarové bohy, dejte Cuarónovi sošku za kameru, ale nic víc si tento film podle mě prostě nezaslouží. 3* ()
Jasně, že je to dobře natočené, režíroval to přece Cuarón. Jenomže jakkoli dobře zfilmujete nudu, pořád to bude nuda. A to je ten problém. Hodná a tichá služka Cleo si žije svůj stereotypní a všední život, kolem ní se tak trochu něco děje, pro neznalce Mexických dějin je ale záhadou, co (protesty, lidé s bubínky a v uniformách na ulici?) a snímek vás dokonce nemotivuje ani natolik, abyste si později rozklikli Google a zjistili to. Sama zažívá osobní problémy, diváka se zrovna moc netknou (jedinou výjimkou je scéna s porodem), zbytek je po-ma-lá unylost se švenkující kamerou všude kolem, v nejvíce případech po místnostech domu. Sice je Roma na hony vzdálená Hollywoodu, ale je tak strašlivě bezdějová, odosobněná a nezábavná, a to už na první podívání, že si skoro máte chuť po jejím skončení pustit nějaké bezduché akční Béčko od Michaela Baye. :D ()
Líbí se mi filmy Alfonso Cuaróna. A taky se mi dost líbilo jakým směrem se po Gravitaci vydal. Místo toho, aby točil nějaký obří blockbuster, tak se rozhodl si natočit osobní film. A natočit ho bez kompromisu, a takový jaký on chce. A my jsem díky tomu dostali tento film. Roma není film pro každého, není to divácky vděčný film, a musí se na něj mít nálada, protože se jinak může stát to, že se nedokážete dostat do příběhu a vyprávění. Roma je neobyčejný film o obyčejných věcech, které jsou nám prezentovány s elegencí a velmi realistickým přístupem. Cuarón si vyhrál jak s režií, se scénářem, tak i s fantastickou kamerou, která nám prodává úžasné záběry a skvělé scény, které se vrývají pod kůži(scéna v moři, demonstrace, porod, parkování v garáži). Cuarón nikam nespěchá a proto je první hodinka pomalejší, ale ve výsledku je to dáno tempem vyprávěním a následnou gradací, která je díky tomu o to silnější. Roma je krásná výpověď o jedné době a ke všemu je to nádherná filmařina. ()
Čistokrvná akademická nuda. Nesympatický, chladný a pseudo umelecký film, ktorý nemá dej a ani žiaden dramatický oblúk. Vlastne sledujeme Svet v obrazoch zo života malej mexikánky a to je všetko. Mexikánka varí čaj..upratuje..chodí po dome..ide do kina..žehlí..a do toho miestami neznesiteľne nudné dlhé prázdne zábery na podlahu, cestu, ulice. A Cuarón u mňa klesol za hyenistickú scénu z nemocnice - hodinu 45 sa nič nedeje, tak na zavér vytiahne toto, aby aspoň nejaké emócie vytiahol od diváka? Ti serem na takú filmárčinu. Nezaslúžený Oscar - na toto o pár rokov ani spretý mexický pes nebrechne. ()
Dnešek jsem se rozhodl zpestřit černobílými oceňovanými snímky. Jako první nastoupil Mank. I přes mojí zalíbenost k tvorbě Davida Finchera, mé zbožnosti k Občanu Kaneovi a dlouholetému platonickému zamilování do Lily Collins nepostačilo dát mi sílu film zvládnout a po půl hodině jsem to totálně vzdal. Druhým nasazeným černobílým koněm byla Roma. Co mě udeřilo na první signální byl ZVUK. Po monofonním dutém zvuku Manka mé slechy dostaly nečekanou porci sluchových orgií. Celý film je totiž o tom jak dostat k divákovi pocit, že je přímo pozorovatel na místě v oné době a v příběhu, který je "mexicky obyčejný" a tudíž povýšit pro diváky bližší semknutí a to díky prostorovému, detailnímu zvuku a plující, sledující kameře. Film tak působí, že příběhem prolétává nějaký neviditelný pozorující dron a ukazuje nám běžný život jedné rodiny a služky Cleo a je to pozvolna magicky působivé. Je známo, že ty nejpropracovanější zvukové mixy a hrátky s prostorovým rozdělením zvuku mají úplně reálné dějové příběhy, než jen klasicky zaduněný sci-fi řev Tyrannosaura. Roma disponuje technologií Dolby Atmos, což v ideálním případě má za následek 3D zvuk, který by měl plynout v podobě koule okolo vás, tedy i shora. Zvukový zážitek je zde fenomenální a pro milovníky domácího kina (stačí i staré dobré Dolby Digital 5.1) referenční snímek. (Netflix má v nabídce v top rozlišení Romu v Dolby Atmos & Dolby Vision). Suma sumárum - geniální kamera, režie, co vyždímala ze všech (ne)herců maximum a velmi cinefilní film, povinná četba pro studující filmaře. Pro bližší souznění s filmem a možná ještě větší popuštění emocí doporučuji zhlédnout dokument z natáčení: Road to Roma. ()
Fascinující, nakolik dokáže vtáhnout více než 2hodinové, niterné, okázale nedramatické pozorování práce a života obyčejné mexické služky. Může za to samozřejmě mistrovská realizace Alfonsa Cuaróna, plynule (z boku v předlouhých "kolejnicových" jízdách) zachycující jak její vnitřní strasti (těhotenství), tak rozvrat manželství jejích zaměstnavatelů i revoluční společenské události (tady mi trochu vadilo, že kvůli nulové angažovanosti protagonistů nebyly pro neznalého byť jen minimálně zasazené do kontextu). Ovšem podobně jako v Potomcích lidí mi chvílemi přišla perfekcionisticky vycizelovaná filmařská řeč až zcizujícně manýristická (viz "stoicky" tragický porod). ()
~Videno na SCAD Film Festival~ Na tomhle filmu je něco strašně českého–je to buď angažováním neherců, surrealistickými momenty, nebo atmosférou denního života v zemi poutanou konfliktem. Alfonso Cuarón nám představuje humanistickou perlu, v dechberoucím technickém provedení, které vynikne jedině na velkém plátně. Roma je ten film, pro který chodíme do promítacích sálu. ()
Sledovat Romu je jako procházet se mezi pískovcovými Chrámovými stěnami, různě natáčet hlavu a obdivovat přitom, jak se tvary přírodou vytvořené architektury z každého úhlu trochu proměňují. Samozřejmě s tím rozdílem, že v kině je nehybným elementem divák a černobílou fresku mexických domů a ulic mu před očima uvádí do pohybu plovoucí kamera. Cuarón se podobně jako v Gravitaci nebo Potomcích lidí snaží až na výjimky oprostit od nutnosti střihu. Jenže jakkoliv je Roma především sondou do dennodenní lidské rutiny, snaha umožnit divákovi maximálně citlivý vhled nedovolí prosté výjevy snímat obdobně civilně a třeba i roztřesenou ruční kamerou, na kterou jsme u tohoto režiséra zvyklí. Pocit plynutí a vtažení do prostoru Cuarón dokonale vytváří hloubkovým umístěním a širokým rozvrstvením předmětů a postav v mizanscéně, ale taky krouživým přecházením mezi záběry takzvaně z pohybu do pohybu. Dokonce si nemyslím, že bych zašel příliš daleko s tvrzením, že Roma snese srovnání s velkými díly Andreje Tarkovského nebo třeba Františka Vláčila. Tato montáž vzpomínek dítěte podaná s odstupem zkušeného a ošlehaného tvůrce je jistě zemitější a přímočařejší než třeba Stalker nebo Marketa Lazarová a na první dobrou jí chybí vyloženě duchovní rozměr. Lze to ale chápat tak, že Cuarón nemá božský komplex a na svůj filmový svět nikdy neshlíží shora. Duchovno ve svých filmech vždy znázorňuje jako cosi mimořádného a záhadného, co není možné pochopit ani uchopit. A taková je i Roma – unikátně přemýšlivý film, a přitom zcela lidský. ()
Jeden z filmů roku! ()
...až přestanu brečet, tak možná vymyslím něco smysluplného. Co ale napsat o formálně precizním filmu, který vypráví neobyčejně o obyčejné krutosti bytí, přitom není sentimentální ani kýčovitý, ale nakažlivě optimistický. 🏆 100% ()
Opravdu krásně natočená nuda. PS: Vysvětlí mi někdo proč neuklízela ty psí hovna? ()
Petícia Slovákov pridať do netflix služby aj Česku lokalizáciu vyšla. Vybral som si mexický film Roma ktorý je nominovaný na Oscara. Čiernobiele pozadie a život slúžky v mexickej rodine nebol príliš zaujímavý. A Od režiséra gravitácie by ste čakali väčšie veci. Jedna veľká nuda. Druhá polovica ale bola celkom solídna. Hlavne zaver pri mori pekne natočený. Dufam že mi netflix prinesie o niečo lepšie filmy.. 3* ()
Ať se jde detail a jakýkoliv podobný záběr vysrat. Už ho nepotřebujeme. K čemu to? Neuvěřitelná zpověď pana režiséra a intimní snímek pro otrlé. Zcela přesně dokážu chápat názor lidí, že je to nuda. Tenhle film není pro každého. A tahle země není pro starý. Cuarón si hraje s neuvěřitelnou něžností a poetikou, které může nabídnout film, záběr, emoce, cokoliv. Během sledování jsem věděl, že pro mě půjde o nadprůměrný film, ale víc a víc jsem se potápěl do emocionálně odtržené a zároveň nepopsatelně dojemné černobílé atmosféry, tak jsem věděl, že toto je ono. Je to film, který se píše do historie. Je asi jedno jak a proč. Ale je tomu tak. Od někoho jiného bych možná tuto ladnost nedokázal ocenit. Ale mexický rodák mě prostě dostal. Prostě mě srazil na kolena a nechal mne plout. Gratuluji. "Uno, dos, tres. Ventilo. No responde." - "Y era de noche. Había muchos rayos. Y yo no sabía nadar." ()
Dějiny se valí, mikro-historie se vysmívá nápadnému půvabu a povýšené blahosklonnosti buržoazie.---- Quod si dixerit servus: Diligo dominum meum et uxorem ac liberos; non egrediar liber: offeret eum dominus diis, et applicabitur ad ostium et postes, perforabitque aurem ejus subula: et erit ei servus in sæculum. ------ Nemám na tenhle kvalitní film žaludek, tudíž je mé hodnocení nespravedlivě nízké (nebo jenom odtažité...). ()
Životem tepající vnitřní svět jedné čtvrti, se spoustou mikro-příběhů v druhém i třetím plánu, co začíná poněkud odtažitě, aby postupně uchvacoval jednou emotivní scénou za druhou, až k dojemnému finále ..dechberoucí ()
Film, kterej se u mě setkal s naprostým, totálním nepochopením. Jen kvůli tomu, že to natočil týpek, kterej má za sebou fakt krásný snímky (Potomci lidí, Gravitace, Mexická jízda a hlavně ASCABAN) tak tomu přece nebudu dávat 5 hvězdičkej. Strašná nuda, doslova ukrutná. Nejhorší na tom je, že sem přesně po 30 ti minutách věděl, že mě tenle film už nerozjede a že budu "trpět" až do konce. A taky se tak stalo. Navíc je to černobílý, takže se člověk nedočká ani pěknejch barviček. Ale co je asi nejstrašnější, tak je příběh, kterej sem za celou dobu snad nepostřeh. Prostě pro mě, jakožto milovníka svižnějších a nebo propracovaných filmů je tohle jako kdybych měl 2 a čtvrt hodiny poslouchat operu nebo džez... ()
Mistrovské dílo, které ani náhodou nestrhne každého, ale právě v tom tkví jeho výjimečnost. ()
Související novinky
TOP filmy a seriály roku 2019 dle TOP uživatelů
S blížícím se Silvestrem vám tradičně přinášíme hlasování TOP uživatelů ČSFD.cz za nej filmy a seriály uplynulého roku. Jaké jsou jejich "topky" i s krátkým shrnutím názoru můžete vidět níže. Z filmů… (více)
Netflix už se připravuje na příští Oscary
Loni to byl snímek Roma, letos pak bude Netflix zkoušet štěstí na Oscarech nejen s Irishmanem Martina Scorseseho, ale taky filmy Stevena Soderbergha (The Laundromat) či Noaha Baumbacha (Marriage… (více)
Kino Světozor slaví Patnáct let
Čeká vás velká nádhera a trochu i melancholie. Kino Světozor dostane občanku a oslaví to filmovou přehlídkou Patnáct. Během týdne od 24. do 30. května uvede 15 největších hitů i srdcovek týmu, který… (více)
Je mnoho lidí, co mají otázky typu "Proč se dívat na film, když si to mohu přečíst?" nebo "Však je jedno, jestli si to přečtu, nebo to uvidím, ne? Příběh je víceméně vždy stejný." No, ano, ale třeba snímek Roma divákovi přímo rve do očí tu mediální odlišnost. Kinematografii má spousta lidí rádo právě proto, jak je ten či onen snímek natočen. Jak převadí slova do audiovizuálna tak, aby je člověk nemusel vstřebávat čtením či mluveným slovem, ale aby to mohl na vlastní oči vidět a na vlastní uši slyšet. V tomto případě také hraje roli tolerance a požadavky diváka. Jsou tací, jimž stačí klasické záběry bez větší inovace a zručnosti smíchané s klasickým zvukem a jsou spokojeni a na tom není nic špatného. Ale jsou také tací, již hledají i něco jiného, zručnějšího, prostě něco, co vystihuje filmové řemeslo, ukazuje všechny jeho odlišnosti od ostatních médií a jeho neodpáratelnost z kultury. A jeden z těchto snímků je loňská Roma z Bohem požehnaných ruk pana Cuaróna. Roma je snímek atypický, jež se v mainstreamu prakticky nevidí, ale její místo v kronice filmu zlatým písmem napsané je přímo žádoucí. Hlavní téma tohoto skvostu je obyčejnost, jež je vyobrazena neobyčejnými technikami. Řemeslná zručnost mistra Cuaróna je neskutečná a nejvíce stojí na kameře. Ta je tu velmi proměnlivá ve dvou extrémech. Buď se snaží zobrazit tu nejšírší možnou perspektivu na postavy, krajinu a další, přičemž jen stojí a otáčí se pomalu kolem své osy, nebo se výjimečně hýbe a tento pohyb není vyrušen nehodícím se stříhem. A nebo je střihů hodně a kamera se zaobírá detaily více či méně důležitými a tímto prvkem je dotažena ta snaha o vyobrazení maximální obyčejnosti. V tomto snímku prostě není kamerový záběr, jenž by nešel vystavit v galerii k tomu, aby nad ním účastníci výstavy hromadně nemasturbovali nad jeho dokonalostí. Pojem vizuál je tedy dokonalý, ale ani audio neslábne. Cuarón zde předvedl i perfektní práci se zvukem, ve snímku pořád něco slyšíte, může to být zpěv ptáků, může to být štěkot psa, může to být detaily protkaný zvuk ulice. Ale jen díky tomu okolní svět ožívá a člověk nemá pocit, že se kouká jen na kulisy v nichž se prochází nevýrazný komparz, právě naopak. To jde ruku v ruce ke zmíněnému tématu obyčejnosti, k němuž také sedí příběh. Hlavní postava Cleo, již celou dobu sledujeme, prožívá obyčejný život služebné v bohaté rodině, dělá obyčejné věci a v životě se jí dějí obyčejné svízelé, jež mohou postihnout kažého z nás. Tady se nehraje na nějakou příběhovou epičnost, již moderní divák tak moc potřebuje, tohle je spíš naturalistický pohled na život bez sebemenších příkras. A spojením tak výjimečné formy s tak nevýjimečným (v dobrém slova smyslu) příběhem vzniká unikát, milník a důkaz, že filmaři se ve světě superhrdinů, cheesy komedií a přebubřelých akčňáků nebojí vyrukovat s něčím jiným, kde minimalismus všechny tyto obligátní a veliké projetky hravě strčí do kapsy. Vedle mid90s je Roma nejlepší film minulého roku a film, o němž se bude jednoho dne učit. Myslitelné maximálno z 10, pane Cuaróne, jste Génius s velkým G. () (méně) (více)