Noční zvířata

To musel být produkt hollywoodských genderových kvót požadujících, aby stárnoucí herečky měly adekvátní role, jinak si nedovedu vysvětlit, že by Tom Ford dobrovolně natočil a do svého filmu propašoval rovinu stárnoucí vyhořelé kurátorky. Její vyprázdněný život a trápení se bylo mrzuté sledovat. Tak trochu Sama doma v interpretaci České sody. Ta Susan Morrow je taková kráva... Bravurně, opravdu krásně natočené vyprázdněné nic. V paralele s hlavní dějovou linií a zaměstnáním hlavní hrdinky snobské a blazeované umění braku, navoněná prázdné dekadentní umění v chladu a sterilitě galerie...které nejlépe vystihly úvodní porno titulky. Single Man naruby. Velká škoda, vždyť Tom Ford je jedním z nejlepších žijících režisérů... (17.02.2017)

Story o ženě, která ve svém  životě učinila několik zásadních rozhodnutí a ono ji to dohonilo skrze četbu plynoucí před očima jako film. Noční zvířata nejsou dva příběhy v jednom, ale naopak jeden ve dvou provedeních, kdy se neexistencí jednoho či druhého zbortí celá úžasná pointa - to píšu pro ty, co viděli a obloukem je tohle obešlo. Kdo miluje katarze Kieslowského, bude se v Nočních zvířatech cítit jako v přátelském objetí. Jestlipak ho zná i Tom Ford, ikona módního designu, co stejně tak, jak elegantně a přitažlivě vypadá a tvoří módu, přistupuje i k filmovému řemeslu? Pro mne výjimečný zážitek ... absolutních, super hereckými výkony umocněných a krásnou hudbou podbarvených 5*. (14.01.2017)

Nocturnal animals jsou filmem o jedné oběti vlastní nejistoty a o vlivu okolí, které (de)formuje, překresluje a přehlušuje její vlastní názory a pohled na svět. Tom Ford si natočil tak trochu vztahový Atlas mraků – hutnou skládačku, kde se áčkové drama prolíná s béčkově podvratnou parafrází příběhů od McCarthyho a společně tvoří perfektně naaranžované místo činu o jedné “vraždě”, která se vlastně asi ani nestala. Krásně nabubřelé a uhrančivé nic, které ale pod povrchem hodně zraje. (24.11.2016)

Tři paralelní osy: přítomnost, minulost, fikce. Ve všech vystupují stejní hrdinové, což hrdinku vede k úvahám, nakolik má smyšlený příběh odrážet její vlastní život. Úvodní psychologická část z texaského middle of nowhere byla úchvatná, vezmu-li nicméně v úvahu, že se po příchodu Michaela Shannona na scénu celá knižní osa přeměnila na předvídatelné klišé, zatímco reálná osa začala pro změnu stagnovat a vlastně k žádnému rozuzlení nedospěla, na víc než tři hvězdy to v tomto případě fakt nevidím. (25.02.2017)

Jestli měl úvodní útok na pohled (zejména ten mužský) vystihnout hrdinčin nedostatek vkusu a soudnosti (protože se nacházíme v její galerii), dalo by se pochopit její následné nadšení z Edwardova brakového románu, postaveného na těch nejdebilnějších dějových zvratech a zalidněného karikaturami jižanských vidláků, hysterických manželů a nezlomných šerifů. Kdyby od nás ale film doopravdy vyžadoval kritický (a cynický) odstup od protagonistky natolik nepřipravené na reálný svět, že si sama nedokáže ani rozbalit obdrženou zásilku (poté, co se pořeže, přenechává práci asistentovi), postrádal by smysl melodramatický závěr, spoléhající naopak na naši identifikaci se Susan. Nejsem si sice jist, jak vážně Ford chce, abychom Noční zvířata brali. Moc vážně je každopádně brát nelze. Co postava, to jednorozměrná figurka. Namísto opravdově působících vět otřepané fráze, s jejich pomocí nám postavy odhalují své citové rozpoložení (namísto toho, aby je zahrály). Ve světě Susan musí všichni a všechno především dobře vypadat, což někdy platí a někdy neplatí ve světě knihy, kterou Susan čte. Zřejmě tedy není pravda (nebo alespoň ne po celou dobu), že by si do románu, tak jak se jeho děj zhmotňuje před našima očima, projektovala to, co v něm chce mít. Nebo snad mezi fetiše žen z lepší společnosti patří Aaron Taylor-Johnson ostentativně si utírající zadek? Podezřívám režiséra, že sám neměl ujasněno, jak moc (sebe)ironický a úmyslně campový na jedné straně a romantický, duchovní hodnoty materiálním nadřazující na straně druhé chce být. Výsledkem je trojice filmů, jižanský thriller, melodrama o třídních rozdílech a satira ze světa snobů posuzujících druhé podle toho, zda vlastní nejnovější model iPhonu, které jsou místy vcelku zábavné, ale po většinu času se tváří mnohem vážněji a důležitěji, než by se vzhledem k jejich vyprázdněnosti slušelo. 65% (23.11.2016)