Jak básníci přicházejí o iluze

Pro mě osobně vrchol celé „pentalogie“. Pak už to šlo jenom a jenom z kopce... Problém je ovšem v tom, že ani tohle není až takový zázrak. Slušné scény se tu střídají se slabšími, a mnohdy to je celé tak nějak přes míru, ať už jde o místa, která mají být vtipná a nebo naopak, když se tvůrci pokusí o nějaké dobře znějící "moudro"... Také romantika má ve filmu povětšinou docela kýčovitou ražbu sladkobolného melodramatu, které sice poněkud vyvažuje "překvapivý" závěr (jímž si tvůrci připravili půdu pro další díl), ale i tak je jí tam zbytečně mnoho. Asi nejlepší je film ve chvílích, kdy se tvůrci pokusili o čistě "žánrové" výjevy, scény v hospodě nebo v nemocnici, kde Štěpánek slouží jako zřízenec. Suma sumárum, je to tak trochu onen pověstný dort pejska a kočičky, trochu romantiky, trochu poučení, trochu lyriky, trochu socialisticky cudné erotiky, trochu romantiky, trochu angažovaného tepání poměrů a ždibec pravdy... Výsledek se poněkud drolí a rozpadá, i když samozřejmě mohlo být i hůř... Celkový dojem: 75% (27.10.2006)

Druha cast Basnikov ma uz tak nezazujala ako prva. Tematicky ide o zivot na VS, ktory sa urcite v mnohom prelinal s realitou. Ide aj o lasku k samici, ale zase ako negativum vidim prilis vela zmykania medziludskych emocii a casto len prazdne tliachanie o tom, kto koho moze/nemusi. To vsak ma len dotvorit atmosferu filmu, nemozno na tom film stavat. V tom pripade sa dostavi nuda. Za rok 1984 by som urcite dal vyssie Smoljakov film Rozpusteny a Vypusteny alebo Bocanov S Certy nejsou zerty.Takze podla mna kvalitativny pad na 50 % (18.01.2014)

"Pane profesore, jak pozná člověk, že není pitomej? - No, chytrej člověk to nepozná nikdy a blbci je to jedno." Štěpánek (Pavel Kříž) jde na vysokou. Následuje druhá láska a neustálé učení latinských názvu celé anatomie. Mám dvojku stejně rád jako první díl. Teď s velkým postupem času jsem si krásně zavzpomínal na moje učení anatomie. Všechny ty latinské názvy... Ach ty vzpomínky. Každopádně vždy oceňuji s jakým humorem Básníci zvládají pokračování. Navíc nechybí Zdeněk Svěrák s jeho klasickou rolí a přednáška o uspořádání stolu. A taky tu máme posilu v Karlu Rodenovi. No a samozřejmě Jeskyňka (Adriana Romanová-Tarábková). Za mě nejkrásnější můza z trilogie. Konec hořký na který nelze zapomenout. Holt, někdy se o ty iluze přijít musí. "Na každém konci je hezké, že něco nového začíná." (80 %) (16.01.2022)

Po dvoch rokoch tu máme druhé pokračovanie príbehu Štepána Šafránka. Uspešne ukončil stredoškolské štúdium a podarilo sa mu aj pripraviť o pannenstvo krásnu Borúvku. No a život ide ďalej. Štepán odchádza do veľkého mesta na štúdia medicíny. Chce sa stať doktorom. Tam spoznáva svojich nových spolužiakov a znova sa romanticky zaľúbi. Tento krát do plachej a odmietavej Jaskyňky. Samozrejme, že aj ju napokon svojimi básničkami dostane do postele. *** (03.04.2013)

Jsi modrá jako hladina. Jsi řeka, která usíná. Jsi jako nebe za úsvitu. A věříš na lži ze soucitu. Na nemoci a uzdravení, na hříchy a odpuštění. Ať se v každé roční době prostíráš ve mně a já v tobě, krajino nejkrásnějších míst, knížko má, v níž se učím číst. Ať klín tvůj láskou nepohrdne, když nosíš roucho milosrdné. (17.02.2008)