Vážení přátelé, ano

Výborné a čerstvé postřehy socialistických poměrů (1989), umění řízení podniku, generačního střetu a krize středního věku. Nezapomenutelné ukázky agitační poezie, přisprostlých popěvků, "individualismu mladé generace" (dvojčata dcery), papalášského zneužívání pozice, zahlazování průserů ve jménu prémií (za soulož v pracovní době, překvalifikováno z pracovního úrazu na nepracovní a vyplacení osobních prémií pro zúčastněné i pro celý podnik), bezostyšné ničení historických reliktů ve jménu "pokrokového myšlení" - perestrojky, atd. ___ Myslím, že film je po právnické stránce v pořádku. (26.03.2016)

Vážení přátelé, tento film jen v případě, že nemáte do čeho píchnout. Legrační je jenom někdy, zajímavý také jenom někdy a tak tu zůstávají samotní herci, kteří nejsou zlí, ale bejvávali lepší. Jediné opravdu dobré na tomhle filmu je fakt, že vcelku slušně píchá do komunistickejch pohlavárů. Škoda, že se to jednání velkejch šajb do dnešní době nezměnilo. Kdyby Kodet věděl, že hraje postavu mnohých podnikatelů a papalášů v roce 2014, to by asi koukal. (21.12.2014)

Výborný snímek reflektující podnikový marasmus dohnívajícího socialismu. Lasica má charisma a role mu výborně sedla, Hlaváčová byla skvěle přirozená, jen ty jejich dcerušky byly poněkud křečovité. Obermaierová jako podniková děvka výborná. Skvěle jsem se pobavil a film by si od ostatních rozhodně zasloužil lepší hodnocení. (10.08.2009)

Vážení přátelé, ne. Kontroverzní satir komedie, která měla paradoxně smůlu na dobu, v níž vznikla. I když už bolševik ležel na lopatkách a kopal nožičkami a vznik už je na samé hraně pádu Husákova lejna z papalášského balkonu, přece jen Dušan Klein a spol. jen stěží mohl předpokládat, že se otroctví přelije do otroctví na druhou, tudíž výsledné dílo smrdí tehdejší dobou velmi hustě. A je zde řada pasáží, které jsou z dnešního pohledu nicneříkající, naivní a socialisticky pitomoučké. Zkušený Milan Lasica sice věděl, jak z toho ven, žel nikdy nepatřil k mým hereckým favoritům, neb je na mě až příliš intelektuálně založenou personou. Jasně, nad Kleinem by se vznášel zákaz činnosti, film má provokativní ráz, který je kritikou své doby. I tak neocením tenhle film ani zpětně, to by mě totiž po osvěžujícím rozjezdu nesměl začít nudit a dospět ke svému cíli značně archaickým způsobem, kdy výsledný obsah už nijak zásadně zábavný nebyl. Z dnešního pohledu tenhle vyvanulý obsah s nikým nehne. A pokud ano, dotyčný by měl zahodit kalendář z roku 1988/1989, kterým se patrně dodnes řídí, a pořídit si nový, hezčí, třeba s nějakým dnešním předním politikem, hlásajícím hezčí zítřky. 4/10 (26.03.2018)

Snad žádný český film z konce osmdesátých let neukazuje všechnu tu zvrácenou směšnost a prázdnost odumírající "reálného" socialismu líp, než tahle komedie. Ve své době byli všichni nadšení a chápali ji jako protirežimní, nicméně čas ji prověřil a pocity, ktreré člověk má když jí sleduje dnes, jsou prakticky stejné jako před více jak dvaceti lety. Skvělý scénář, vynikající herci a hlavně, snad jediná skutečná satira, kterou se za socíku podařilo natočit a dostat do kina. Dneska bych řekl, že je to daleko více vypovídající a daleko ostřejší, než tolik adorovaná díla nové vlny i než rádoby hluboce umělecká díla někteřých guru polistopadové politické a kulturné scény. A co je nejzajímavější, když dneska shlédnu například Panelstory (svého času taky nesmírně "politicky" problematické dílo), neřekne mi vůbec nic. Tohle je ale jiná, bohužel, některé věci mají nadčasovou platnost, bez ohledu na režim..... (28.08.2011)