Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Svérázný kreslíř a grafik Vladimír Boudník (Boleslav Polívka) je jedním z pražských intelektuálů, kteří si v padesátých letech místo souhlasu s tehdejším krutým komunistickým režimem vybrali raději bohémský způsob života na okraji společnosti. Jeho nejbližšími přáteli jsou Doktor, pracující ve sběrných surovinách (Jiří Menzel), a filosof Egon (Arnošt Goldflam), se kterými se nejčastěji setkává v libeňském automatu Svět. Nejnovějším Boudníkovým počinem je výstava jeho grafik v tovární hale v ČKD, kterou blahosklonně povolil tamní referent ROH. Vladimír na „vernisáži“ předvede kousek, při kterém se téměř nechá rozdrtit bucharem, což samozřejmě těžce nese jeho milenka Tereza (Ivana Chýlková). Vladimír se ostatně často pohybuje na hraně mezi životem a smrtí. Se svými přáteli se střídavě hádá a pak usmiřuje, pokouší se objasnit světu vlastní výtvarný styl explozionalismus nebo aspoň přimět lidi, aby někdy popustili uzdu vlastní fantazii. To vše až do doby, než „z hráze přítomnosti po hlavě skočí do srdce věčnosti…“ (Česká televize)

(více)

Recenze (125)

Mylouch 

všechny recenze uživatele

Explosionalistická oslava imaginace ve skice podle kvalitního scénáře, rozkoše a muka obraznosti v dobách pětiletek v kulisách Libně a Žižkova. Sevřeně lineární zpracování mnoha jednotlivých příběhů (automat Svět, sběrna surovin, periferie, ulice, domácnost) s juniorskou kvalitou režie a hudby, nedotaženou stylizací, s mírně rozkolísanými hereckými výkony v jednotlivých scénách a s celku se přizpůsobující kamerou. Pozornosti hodný film, vzniklý na sklonku staré doby ()

Krosmen 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem zatím nečetl, takže hodnotím pouze a jenom film a ten se mi líbil. Hlavně jsem si užíval roli, kterou ztvárnil mladý Bolek Polívka. Ta se od těch současných neskutečně liší a bylo fajn se s ní seznámit. Ostatní také zdatně sekundují, ať už je to Godlflam, který však nemá scénář zase tak obtížný, víme kurva fix, a nebo Menzel alias Hrabal. Ocenil jsem autobiografičnost a tvorba Boudníka/Bolka byla vskutku originální. ()

Reklama

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Velmi dobře našlápnuto ke kvalitní adaptaci. Má to ale několik chyb. Při převodech Hrabalova díla sklouzávají často herci k deklamacím, protože pábitelské texty k tomu tak trochu vybízejí. To nicméně neznamená, že je to dobře. Jedinou skutečně uvěřitelnou figurou, byť epizodní, byl Rudolf Hrušínský, který byl i na malé ploše fenomenálně přirozený. Naopak za dost nešťastné považuju obsazení Menzela a Goldflama. Taky oproti začátku jako by druhá polovina filmu nevěděla kam směřuje. Pábitelské kouzlo se vytratilo, ale na vážné drama o smrti kamaráda si film taky nehrál. Oproti tomu výrazová stránka filmu, v němž každá scéna byla laděna zcela jinak (sépiové barvy, patina, Švankmajerovské zrychlené trhání kamerou), dokazuje silnou režisérskou vizi. Škoda, že se scénářem už se nikdo tolik nenamáhal... ()

Jan.S.Harold 

všechny recenze uživatele

Kolihův Něžný barbar je jedna z těch málo filmových variací na Hrabala, která podle mě jde co možná k jádru věci a působí tak velmi autentickým hrabalovským dojmem. K podobně hlubinnému dotyku bude muset ještě, dá-li Bůh, dorůst nějaká nová filmařská generace, která se zvládne vymanit z paradigmatu Menzelovejch ladovskejch karikatur. Pak se možná jednoho dne dočkáme opravdu syrovýho Hrabala, až na dřeň. ()

cariada 

všechny recenze uživatele

Tragikomická epopej o životě tří kamarádů z pražské periferie zasazané do 50.let. Velice dobře zahrané od všech tří hlavních protagonistů Goldflam,Polívka,Menzel ,kteří mezi sebou neustále filozufují a dohadují se. "kurva fix" velmi často použité citoslovce. Za zmínku stojí zrychlený sex na výčepu v podání U.Klukové a Z.Srstky. Ps: je tam jedna chyba a to že se zminují o rozděleném Berlíně zdí což v 50.letech ještě nebylo. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (5)

  • Citované romány jsou Baronova touha a Magdin osud. Druhý jmenovaný je dílem Hedwig Courths-Mahler. (NinadeL)
  • Natáčanie filmu prebiehalo v mestách Žatec a Praha. (dyfur)

Reklama

Reklama