Kočičí princ

Vo svojej dobe to musel byť veľmi zaujímavý film pre deti, plný napätia, dobrodružstva, tajomna a rozprávkových figúr. Skĺbili sa tu nemecké peniaze s českou fantáziou a poetikou. Dnes už detské myslenie a fantázia nabrali úplne iný smer, no "Kočičí princ" je stále peknou rozprávkou, ktorá si zaslúži pozornosť malého diváka. (21.06.2023)

Velmi zajímavá a na naše poměry velmi netradiční pohádka. Jako dítě jsem ji nechápal a nenáviděl, někdy děsila a jindy byla děsivě nudná. Dnes se na věci dívám trochu jinak a vidím na Kočičím Princi víc kladů. Jenže i tak je tento film, beru-li ho jako celek, jen kdesi nad průměrem a spousta věcí (hlavně podivně skokovité vyprávění) by se dala udělat líp. A některé jiné pohádky to také líp dělají:) Bez výhrad skvělá je místy až symfonická hudba Luboše Sluky. 60% (18.01.2007)

Objektivně by to bylo tak o půl hvězdičky až hvězdičku méně neb pohádkám zas tak moc neholduji, ale vzhledem ke zdejšímu hodnocení... Ta trochu temnější, tajemnější atmosféra, aspoň na poměry tuzemských filmů pro děti, mi sedla podstatně víc, než rozjuchané hrůzy co jsou u nás coby pohádky vysílány v kině a tv obvykleji... Jen si pamatuji jak mě coby menšího rozčilovalo, že ze "tří oblud" toho ve filmu moc neukázali. (07.07.2017)

V dětství se mi to moc nelíbilo, přišlo mi to depresivní a na pohádku hodně atypické (což platí ještě víc pro další Kovalův film Kaňka do pohádky), a když jsem si to teď po letech připomněl, tak jsem si ten původní dojem jen potvrdil (nejbizarnější scéna nastává v 41. minutě, kdy Radek s Terezkou přijíždí na koni na jakousi savanu plnou žiraf, slonů, plameňáků, kaktusů, apod., a kde si hrají nahé malé děti s velkými bílými koulemi a mezi nimi chodí páv, želva, tele, tygří mládě, papoušci, apod. - asi to mělo představovat biblický ráj, ale spíš mi to přišlo jak nějaký kýčovitý pedofilní sen). Líbí se mi na tom, že celý film lze interpretovat jako dětskou fantazii, a malá Žaneta Fuchsová je roztomilá stejně jako malá Terezka Brodská, ale ty mrtvé kočky tam jsou na mě moc a celkově je to takové nepříjemně hororové a dějově slabé, o žalostné úrovni speciálních efektů nemluvě (směšná loutková chobotnice apod.) Btw. tím, jak se oba filmoví sourozenci vydají do říše pohádek, kde vidí Karkulku, Sněhurku s trpaslíky apod., mi to nápadně připomnělo seriálovou Arabelu, která ale vznikla až od 2 roky později, film se seriálem navíc spojuje i herecký výskyt Veroniky Týblové a Jany Andresíkové. (07.03.2023)

Svět snů a fantazie se u dětských příběhů používá hodně často. Pro ně to představuje únik od tvrdé reality, ve kterém hledají určitý druh dobrodružství, romantiky a nové přátelství. Asi nejslavnějším takovým snímkem je ´Nekonečný příběh´ (1984). Za zmínku stojí i ´Most do země Terabithia´ (2007). Svůj filmový zářez má i československá kinematografie a to z roku 1978, ve kterém se poprvé v hlavní roli představila hvězda dětských filmů Žaneta Fuchsová. Pro Pavla Hachleho, který si zahrál jejího brášku, to byla role jediná. Pro zajímavost také stojí, že si tu zahrála i Tereza Brodská, pro kterou to byla již čtvrtá filmová zkušenost a v malinké roličce Tlustého z trojky Dlouhý, Široký a Bystrozraký Michal Tučný. Toho asi málokdo pozná. Příběh snímku tedy pracuje s přirozenou dětskou fantazií, ve kterém děti v hlavních rolích skutečně vytvořili takřka profesionální výkon. Prolínání skutečného světa s pohádkovou fantazií je natočeno tak impozantně, že není třeba u toho ani přemýšlet. Jednoduchý děj je vyprávěn lehce a tak nějak lidsky. Inu, přeci jen jedná se o rodinný film, který míří převážně na malé dětské diváky mající svůj vysněný svět. Pro ně je to vlastně úplně to samé, jako když si hrají doma v pokojíku nebo někde venku. Snímek pomalu začíná být pozapomenutý a je to ohromná škoda. Je to kvalitní film o dětském světě, jaký už nikdy nikdo nenatočí. (27.12.2020)