Hry lásky šálivé

Dvě středověké povídky o lásce, tělesném potěšení a o nevěře. První povídka vypráví o starém hradním pánovi, který vymění 15 minut se svou krásnou ženou za nádherného arabského hřebce. Jak těchto 15 minut, kdy může pouze hovořit s paní domu, statný mladík využije? Druhá povídka je také o starém hradním pánovi, který se zakouká do mladičké služebné. A rád by, jenže už to nejde. Jeho paní je už také postarší a marně touží po nočních hrátkách a po potomkovi. V zámku je ještě k mání mladý čeledín. A jak to všechno dopadne, uvidíte v této zábavné televizní komedii. (06.06.2020)

Celý film je velmi dobře natočený, jak už to v případě Krejčíka bývá zvykem, ale přece jen poněkud nekonzistentní. První povídka disponuje bezvadným Milošem Kopeckým, který tak trochu zakrývá její scénáristické nedostatky. Druhá povídka už je zcela znamenitá a hlavně Slávka Budínová a Jiří Sovák se zde náramně vyřádili. (11.04.2003)

Československý film, jenž se skládá ze dvou povídek s milostnou tematikou : Arabský kůň od G. Boccaccia a Náušnice od Markéty Navarrské. První povídka pojednává o výměně drahého arabského koně milánskému podestovi (M. Kopecký) za čtvrt hodiny důvěrného rozhovoru s jeho půvabnou ženou B. Turzonovovou. Bohužel umění mistra Kopeckého bylo zastíněno zdlouhavým a nudným Adamovičovým nabíjením, jenž však nakonec splnilo účel. Druhá o poznání lechtivější povídka vypráví o mladé, panensky neposkvrněné komorné (M. Vašáryová), nastoupivší službu u sexuálně naruživého italského šlechtice s nevinným úsměvem, jehož zahrál skvěle J. Sovák. Dochází zde k poměrně vtipné záměně milostných partnerů, v níž figuruje zejména ještě víc sexualně nevybitý lokaj P. Landovský, jenž jako obvykle prokázal velký komediální talent. Celkově hodnotím Krejčíkovo povídkové dílo pouze průměrně, přičemž druhá část byla z mého pohledu mnohem zajímavější. (27.10.2014)

Hry lásky šálivé si so mnou šialene pohrali. V ten deň som sa zamilovala. A musela ten film vidieť ešte 2 krát. /prvú časť/. Ľúbim gestá a výrazy pána Kopeckého, ktorému by sa dalo rozumieť i bez slov. Občas sa mi páčili aj výrečné oči pani Turzonovovej, v ktorej som konečne objavila skvelú herečku. (ľúbim jej češtinu! :D) no a J. Abramovič? Milujem! Švárny to mládenec! Dievčenské srdce zahorelo pre jeho pohľad a .. vášeň. Ale neľúbim, ako skončil príbeh. Nie veľmi sa mi páčilo, že manželka Sandra podľahla jeho presviedčaciemu monológu. Čo sa ešte týka 1. poviedky, využili náááádherné rôznorodé kostýmy /a lokácie/. Pripomenuli mi Popolušku. /asi skoro rovnakým hist. obdobím a Pavlom Trávníčkom v roli "stojana" :)/. A hudba? Hm. bolo zaujímavé sledovať ich tance. Ale aj pri fontáne? Druhá poviedka ma nezaujala. Priveľmi sa vliekla a .. nie, nesympatizujem s podobnými zápletkami. Ale tou prvou ma dostali /hoci nie dejom/. ľúbim, ľúbim, ľúbim! Dostali sa mi pod kožu! (18.05.2009)

"Kůň je někdy skoro tak důležitý jako žena..." Renesanční doba si žádá krásné a důvtipné ženy (Božidara Turzonová i Magda Vašáryová) i povznášející hudbu (Zdeněk Liška). Muži (Kopecký i Sovák) jsou tedy maličko vypelichaní a taky trošku "oslové". Ale jen krapet, aby se člověk na jejich účet mohl trošku pobavit (viz zejména druhá povídka). Jiří Krejčík udělal jinak vše proto, aby i v českých lokacích dal oběma povídkám odpovídající nádech své (tj. renesanční) doby (viz třeba skvělé kostýmy Theodora Pištěka). (15.03.2024)