Probuzení

Výborná reminiscenční sonda do subkultury undergroundové mládeže a zároveň důkladná drobnokresba amorality jedněch pražských delikventů, která všem cinefilním fajnšmekrům nostalgicky připomíná, že stará škola stále neskutečně baví. Snímek lze brát jako retrospektivní generační výpověď která se nezdráhá přistoupit k jisté provokaci (sami uznejte, že při takových nepříznivých situacích by jste se nezachovali jinak), zcela autentické sociologické a behaviorální zrcadlo tehdejší společnosti bez jakýchkoliv příkras, neobyčejnou storku o naivitě a úskalích lásky, ale především pak jako nedocenitelný (a částečně i neprávem opomíjený) výkvět českého filmového neorealismu, který byl na přelomu 60. let prvopočátkem vzniku české nové vlny - 'Probuzení' si jednoduše zaslouží čestné místo ve zlatém fondu československé kinematografie.... Herecké obsazení k sežrání - Vladimír Menšík v epizodní roli číšníka boží, Jiří Kodet v jinošských letech k sežrání, a zejména pak Jana Brejchová se syndromem ADHD snímku bezvýhradně kraluje! Takový peněžní herpes jsem navíc ve filmu jaktěživ neviděl - což je jenom režisérova rafinovaná parafráze o tom, že materialismus a konzumismus je rakovinou společnosti. Scénka s volejbalovým zápasem nervydrásající. Krejčíkův majstrštyk! Aneb né každý byl za oněch časů inženýrem.... [#46.LFŠ] (13.08.2020)

Obrovské překvapení. Zprvu nenápadný snímek mě očaroval neopakovatelným duchem přelomu dvou odlišných tváří režimu a nástupem uvolnění, jenž zde charakterízuje hlavně nevázaná rock´n´rollová hudba. Brejchová v roli mladé rebelky naprosto exceluje a baví i dojímá zároveň. Za zmínku stojí i nepřehlédnutelný výkon J. Kodeta. A tolik propíraný konec mi v tomto případě nikterak nevadil. (25.02.2008)

Krejčík opět zaválel. Svého času veliký hit mezi mladými u nás i v zemích ´východního bloku´, který udělal z mladičké Jany Brejchové mezinárodní hvězdu. Bez jakkýchkoliv náznaků ideologizace generační výpověď mladé generace, která se v poststalinské době pozvolna tajících ledů může začít zhluboka nadechovat, rebelantství a nesměle nastupující rock´n´roll. Vynikající Petr Kostka ve svém hereckém debutu. Závěrečná optimisticky laděná scéna znovusetkání byla i přes nesouhlas Krejčíka dodána na popud schvalovatelů. (19.08.2006)

Je neuvěřitelný, že mladý lidi tady maj outfity a účesy, s kterýma by klidně mohli vystupovat i dneska. Pak je zábavný, jak pozdější gentlemani par excellence tady jsou za pěkný hajzly (Petr Kostka, Jiří Kodet). Jana Brejchová už tady ukazuje, že má našlápnuto k pozici evropské hvězdy. Trochu mě rušilo sluníčkové finále, ale jak jsem se někde dočetl, ten konec musel Krejčík přetočit, páč se to soudruhům nelíbilo. (19.11.2023)

Velmi zajímavý příběh, kde víc než postava Jitky zaujme diváka Tonek, který se díky své zamilovanosti propadá do čím dál většího srabu, postupně nejen finančního, ale i existenčního, až se zdá, že není cesty zpět, v každém případě publikum s ním plně soucítí. Mladí herci byli přesní a film na jejich výkonech z nemalé části stojí, stejně jako na prohlubující se bezvýchodné a depresivní atmosféře. Celkový dojem trochu sráží vykonstruovaný konec, proto slabší 4* (15.12.2012)