Nastala chyba při přehrávání videa.
  • zette
    ****

    Nico je zcela urcite mou nejoblibenejsi zpevackou a videt tento film pokud mozno "hned" byla ma povinnost. Film neni dokonaly a pokud nejste fanouskem samotne Christy nebo alespon Velvetu (o nich je ve filmu minimum), snimek nejde asi doporucit beznemu divakovi, ale skalni si prijdou na sve. I kdyz osobnost teto zpevacky mela urcite vetsi potencial nez film samotny. Mozna se jeste dockam neceho z jeji rane tvorby. Vyborna hudba, videno v ostravskem Artu, dva divaci. Toho druheho neznam.-).(10.4.2018)

  • Malarkey
    **

    Nico vlastně není kdovíjaká hvězda, kvůli které byste své děti měli donutit přemýšlet nad hudbou minulosti. Byla to taková diva, kolem které se točili největší umělci tehdejší doby. Zřejmě je uměla uhranout, možná i nadchnout. Těžko říct. Tenhle film mi to ale zodpovědět nedokázal. Trine Dyrholm se snažila sebevíc, ale tak zfušovanej životopisnej film jsem fakt hodně dlouho nezažil. Nezáživnej, nudnej, nic neříkající, přeskakující z jedné časové osy na druhou, aniž by dával jakoukoliv logiku.(24.11.2018)

  • Goldbeater
    ***

    Podle slov režisérky tohoto snímku herečka Trine Dyrholm nevypadá jako Nico, nezpívá jako Nico a ani není stejné národnosti jako Nico, přesto je však pro tuto roli nejlepší možnou volbou. Nelze nesouhlasit. Její proměna v postavu je opravu výborná a snímek táhne s velikým zápalem. V dalších ohledech je však už Nico, 1988 poměrně konvenční životopisný snímek o posledních letech života Warholovy múzy. Scéna pražského koncertu je highlightem filmu. [KVIFF 2018](1.7.2018)

  • radektejkal
    ****

    Nápad dobrý, písně velmi dobré, zpracování příliš chladné (včetně dramatických i entusiastických okamžiků) a těžkopádné, český dabing jako obvykle zkazil, co se ještě zkazit dalo. Zajímalo by mě také (víc než u jiných filmů) jaký byl vztah Susanné Nicchiarelliové k Nico; pokud podobný jako můj, pak bychom se přece jen mohli domluvit. Kromě peripetií doprovázejících život muzikantů mě zaujalo vyzdvihnutí jejích koncertů v ČSSR (mluví se o pražském, já mám kazetu z brněnského, 3. října 1985; dostal jsem ji hned v tomto roce od Petra Cibulky). Pozn. Všech 16 písní na soundtracku tohoto filmu zpívá Trine Dyrholmová, a vidím to jako přínos.(3.10.2019)

  • Cimr
    ****

    Nico fetovala, moc se nemyla, občas někde zazpívala. A pak spadla z kola a umřela. Podle anotace snímek pojednává také o snaze Nico znovu se sblížit se svým synem. Ale i to zde vypadá tak, že Nico přijede za synem do léčebny, řekne mu, ať s ní jede na turné -> syn s ní jede na turné. Tvůrcům se bohužel "povedlo", že ani na dramatických životních momentech jako by vlastně nebylo nic moc dramatického. Film vám zřejmě nezpůsobí silnou katarzi jakou známe například ze snímků o Edith Piaf. Proč tedy dávám nadprůměrné hodnocení? Proč se mi film vlastně líbil? Pro fanoušky Nico jde o něco na způsob její ilustrované biografie. Hlavní představitelka - byť originálu ne příliš podobná - je ale jinak opravdu výborná. Nebojí se z plátna tzv. smrdět. Obzvlášť sugestivní je v hudebních číslech, které jsou nově (ale s vkusem) instrumentovány. Tyto výstupy pro mě patří k vrcholům filmu a herečka se svým sytým altem předvádí výkon lepší, než Nico sama (jak známo, zpívala vždy trochu falešně). Pro našince je tu navíc takový bonbónek v podobě vystoupení zpěvačky v Praze. My ten příběh známe z naší strany - jaká to byla událost, když v naší kleci v roce 1985 vystoupila undergroundová superstar. Tady ovšem vidíme stranu druhou - Nico jsou představování jacísi opelichaní androši a ona jen kroutí hlavou - kam jsem se to proboha dostala... Pro fanoušky Nico se tu zkrátka řada zajímavých věcí najde. Pokud ji máte rádi, užijete si i film. A když ne, tak ne.(21.3.2019)

  • - Scénář k filmu pojatému jako minimalistická road movie Nicchiarelliová založila na archivních materiálech a nově pořízených rozhovorech s lidmi, kteří měli k Nico blízko. Vedle jejího syna, jehož perspektivu film zohledňuje nejvýrazněji, šlo o zpěvaččina manažera, bývalého pěveckého kolegu nebo promotéra koncertů v Československu, kde Nico v říjnu 1985 dvakrát vystupovala (v Praze a Brně). (Zdroj: Letní filmová škola)