Reklama

Reklama

Sex, drogy a rock’n’roll v melancholické biografii ženské hudební ikony. Nico, 1988 je road movie věnovanou posledním letům života Christy Päffgenové známé pod uměleckým jménem Nico. Film odehrávající se mezi Paříží, Prahou, Norimberkem a Manchestrem popisuje sólovou uměleckou dráhu hudební ikony, Warholovy múzy, zpěvačky Velvet Underground a  legendárně krásné ženy. Jedná se o  příběh posledních turné Nico a její kapely, která ji doprovázela po Evropě v  osmdesátých letech minulého století. Během těchto let tato „kněžka temnoty“ znovu našla samu sebe, zbavila se tíhy svojí krásy a našla cestu ke svému zapomenutému synovi. Jedná se o příběh znovuzrození umělkyně, matky i ženy (AČFK)

(více)

Recenze (22)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Nico vlastně není kdovíjaká hvězda, kvůli které byste své děti měli donutit přemýšlet nad hudbou minulosti. Byla to taková diva, kolem které se točili největší umělci tehdejší doby. Zřejmě je uměla uhranout, možná i nadchnout. Těžko říct. Tenhle film mi to ale zodpovědět nedokázal. Trine Dyrholm se snažila sebevíc, ale tak zfušovanej životopisnej film jsem fakt hodně dlouho nezažil. Nezáživnej, nudnej, nic neříkající, přeskakující z jedné časové osy na druhou, aniž by dával jakoukoliv logiku. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Nico, niekdajšia modelka a ikonická kráska umeleckej bohémskej komunity okolo Ady Warhola. Film však ukazuje predovšetkým záver jej kariéry. Vidieť, že Nico sa ani na staršie kolená nevzdáva undergroundového štýlu života a spôsobu interpretácie piesní. Nico bola celý svoj život odlišná. Preto ľuďom stádovitého zmýšľania a uniformovanému totalitnému režimu prekáža/prekážala. Napriek tomu sa nebála v čase pokročilej heroínovej závislosti vystupovať v socialistickom Česko-Slovensku. Hoci mohla tušiť, že tu žiadanú drogu sotva dostane. Prebúdzanie niekdajšej ikonickej krásky smerom od zvodnej sexy krásky k zrelej umelecky od okov krásy oslobodenej žene, ktorá hrdo nesie zástavu sólovej dráhy svojbytnej speváčky pohŕdajúcej pop-hviezdnym spôsobom života. I za cenu sebazničenia. Nevzdanie sa umenia, napriek rokom, krízam i spackanému vzťahu k synovi. P. S. V jednom komentári tu je napísané, že feťácka krava. Som zvedavý, koľko bude o 20-30 rokov počuť o životných výkonoch autora komentára. Pretože drvivou väčšinou je za takýmto typom kritiky človek typizovaného stredného prúdu, neznášajúci akékoľvek kreatívne odchýlky v živote, ani v umení. P.S. 2: Vedeli ste, že Nico si strihla i malú úlohu v svetoznámom filme Federica Felliniho Sladký život (La dolce vita)? Áno, La Dolce Vita! ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

„Mladí lidé jsou nudní." „Jo, ale patří jim náš svět." „Ty tomu fakt věříš?" „Ne." Stárnoucí, unavená, závislá na heroinu...hvězda undergroundového nebe. Hvězda, co už nechce být kynoucí smažkou, nýbrž stárnoucí elegantní dámou. Jenže na to už jí čas nezbyl... Nejde o žádné strhující drama ze života výjimečné zpěvačky. Čas ve filmu plyne pomalu tak, jako Nico mluvila. Poslední chvíle života jsou prokládány písněmi, nesmrtelnými songy. Naprosto uhrančivý je koncert v Praze, kde mělo zaznít více skladeb. Klidně bych mu dal i více jak čtvrtinu filmu. „Velvet Underground? Tam jsem dělala jen křoví s tamburínou. Moje kariéra začala, když jsem se osamostatnila." Film pro ty, co měli a mají písně Nico rádi. Kolemjdoucího diváka zřejmě neosloví. My Heart Is Empty. ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Podle slov režisérky tohoto snímku herečka Trine Dyrholm nevypadá jako Nico, nezpívá jako Nico a ani není stejné národnosti jako Nico, přesto je však pro tuto roli nejlepší možnou volbou. Nelze nesouhlasit. Její proměna v postavu je opravu výborná a snímek táhne s velikým zápalem. V dalších ohledech je však už Nico, 1988 poměrně konvenční životopisný snímek o posledních letech života Warholovy múzy. Scéna pražského koncertu je highlightem filmu. [KVIFF 2018] ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Zpěvačka říká "Vybírám si své publikum " a " Netoužím, aby mě milovali všichni". A film také se nesnaží zavděčit každému a režisérka Nicchiarelli se snažil vzít si její slova k srdci. Ukazuje zpěvaččin styl při vystupování a její temnější stránky kdy bojovala už jako starší s depresí a drogami . Měl jsem pocit, že nikdo není tak osamělý jako Christa Paffgen i když je stále obklopená davem. Ale myslím, že režisérka z jejího životopisu udělala trochu fikci. Jsou zde hezké písničky. ()

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Chápu záměr tvůrců ukázat Nico jako "opravdovou" Nico. Tedy ne jako hezkou panenku, která šla z postele do postele podle toho, jak listovala encyklopedií Největší rockové hvězdy. Nevybrali si proto její nejznámější období, ale ukázali Nico zestárlou, "konečně autentickou", tentokrát ne v efektním světe slavných hudebníků, ale jako ženu, která nezávisle tvoří vlastní hudbu bez ohledu na to, jestli se publiku líbí nebo ne. Tvůrci k tomuto zobrazení využili trochu halucinogenní flashbacky a téměř polodokumentární snímání nepříliš veselé současnosti. Žel, zcela bez nápadu, zcela bez tahu na branku. Děj je utahaný a nudný, nic moc neříká, jen zobrazuje různé scény. A navíc mě její hudba nijak neuchvátila. Byť oceňuji scény z koncertu v Československu, jakkoliv na mě nepůsobily přesvědčivě (ale lidi ze Západu takhle mohli ČS komunistickou realitu vnímat). SHRNUTÍ: Sex, drogy a rock n roll si vždy vyžádají vysokou cenu. A ona ji zaplatila s plným vědomím. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

O speváčke Nico som pred týmto filmom asi nikdy nepočul a z filmu sa dozvieme o jej živote iba hlavné útržky. Avšak výpoveď jej pocitov z posledných rokoch ma veľmi upútala a asi v druhej polovici filmu som sa s chuťou započúval aj do textov piesní, hoci undergroundový štýl hudby mi nikdy nebol veľmi blízky. Film neztráca na tempe, skvelo kombinuje zážitky z koncertov s pocitmi v súkromí či rozhovormi s novinármi a popri ukážke rebelského života takmer na dne prichádza aj zaujímavá myšlienka o vlastnom "znovuzrodení", či nájdení seba sama. Ako absolútna perlička pre tunajšie publikum čaká potom časť odohrávajúca sa v socialistickom Československu v 80. rokoch, kde očakávané veľkolepé vystúpenie končí zásahom zo strany Verejnej bezpečnosti. Taktiež bol dobrý nápad uprostred ciest naprieč štátmi použiť ako kontrast k undergroundovej hudbe vtedy populárny hit Big In Japan skupiny Alphaville, ktorý pri záverečných titulkoch zaznie znovu vo veľmi zaujímavej, nekomerčnej úprave v podání samotnej Nico (resp. Trine Dyrholm). Celkovo pomerne silný dojem z filmu o bilancovaní slávy na pozadí drôg, alkoholu a zmárneného života. (80%) [Kino Úsmev, Košice - Projekt 100 ] ()

Cimr 

všechny recenze uživatele

Nico fetovala, moc se nemyla, občas někde zazpívala. A pak spadla z kola a umřela. Podle anotace snímek pojednává také o snaze Nico znovu se sblížit se svým synem. Ale i to zde vypadá tak, že Nico přijede za synem do léčebny, řekne mu, ať s ní jede na turné -> syn s ní jede na turné. Tvůrcům se bohužel "povedlo", že ani na dramatických životních momentech jako by vlastně nebylo nic moc dramatického. Film vám zřejmě nezpůsobí silnou katarzi jakou známe například ze snímků o Edith Piaf. Proč tedy dávám nadprůměrné hodnocení? Proč se mi film vlastně líbil? Pro fanoušky Nico jde o něco na způsob její ilustrované biografie. Hlavní představitelka - byť originálu ne příliš podobná - je ale jinak opravdu výborná. Nebojí se z plátna tzv. smrdět. Obzvlášť sugestivní je v hudebních číslech, které jsou nově (ale s vkusem) instrumentovány. Tyto výstupy pro mě patří k vrcholům filmu a herečka se svým sytým altem předvádí výkon lepší, než Nico sama (jak známo, zpívala vždy trochu falešně). Pro našince je tu navíc takový bonbónek v podobě vystoupení zpěvačky v Praze. My ten příběh známe z naší strany - jaká to byla událost, když v naší kleci v roce 1985 vystoupila undergroundová superstar. Tady ovšem vidíme stranu druhou - Nico jsou představování jacísi opelichaní androši a ona jen kroutí hlavou - kam jsem se to proboha dostala... Pro fanoušky Nico se tu zkrátka řada zajímavých věcí najde. Pokud ji máte rádi, užijete si i film. A když ne, tak ne. ()

zette 

všechny recenze uživatele

Nico je zcela urcite mou nejoblibenejsi zpevackou a videt tento film pokud mozno "hned" byla ma povinnost. Film neni dokonaly a pokud nejste fanouskem samotne Christy nebo alespon Velvetu (o nich je ve filmu minimum), snimek nejde asi doporucit beznemu divakovi, ale skalni si prijdou na sve. I kdyz osobnost teto zpevacky mela urcite vetsi potencial nez film samotny. Mozna se jeste dockam neceho z jeji rane tvorby. Vyborna hudba, videno v ostravskem Artu, dva divaci. Toho druheho neznam.-). ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Ked sa povie Niko, vacsina ludi si vybavi Seagalovku z roku 1988 - pricom tento film Nico je o spevacke Christy Paffgenovej - ta beha medzi mestami Praha -Pariz - Norimberk a Manchester. Dialogy vyborne, kulisy na urovni - mam rad takeo filmy, reziserka Susanna Nicchiarelli sa ukazala v dobrom svetle . 70 % ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Nápad dobrý, písně velmi dobré, zpracování příliš chladné (včetně dramatických i entusiastických okamžiků) a těžkopádné, český dabing jako obvykle zkazil, co se ještě zkazit dalo. Zajímalo by mě také (víc než u jiných filmů) jaký byl vztah Susanné Nicchiarelliové k Nico; pokud podobný jako můj, pak bychom se přece jen mohli domluvit. Kromě peripetií doprovázejících život muzikantů mě zaujalo vyzdvihnutí jejích koncertů v ČSSR (mluví se o pražském, já mám kazetu z brněnského, 3. října 1985; dostal jsem ji hned v tomto roce od Petra Cibulky). Pozn. Všech 16 písní na soundtracku tohoto filmu zpívá Trine Dyrholmová, a vidím to jako přínos. ()

blixadovan 

všechny recenze uživatele

Film byl pro mě jednoznačně zklamáním a velkou nudou. Myslím si, že by se stěží uchytil i v rámci sekce "životy slavných" vysílaných v televizi, natož pak na plátně kina, navíc ve formátu 4:3 (?). Do uší bijící byla zejména naprostá dialogová plochost, šablonovitost a věčné mudrlanství mnoha postav. Poslední dva roky života Nico, pardon Christy, nabízely několik situací (pokračující drogová závislost, vztah matka-syn, koncerty za železnou oponou atd.), které by si samostatně zasloužily větší prostor, ale zde byly pouze lehce načrtnuty a klouzalo se dost po povrchu a poměrně kýčovitě s mnoha již řečenými životními "moudry". Dvě hvězdičky dávám za fenomenální verzi kýčovitého kolovrátku Big in Japan. ()

iz67 

všechny recenze uživatele

Na třetí pokus na letošním KVIFF konečně sukces. Samozřejmě to se mnou tvůrci měli jednodušší, protože Velvet aspol mám moc rád. Ale hlavní ženský herečky výkon byl skvělý a celý film se docela povedl. Sem tam něco tahalo za uši (postava Vladimíra u pražského koncertu), ale celkově vydařená věc nejen o Nico ikoně, ale i ženě. ()

solisoli 

všechny recenze uživatele

Každý projekt o životopise nejakého umelca by sa mal niesť v art duchu. Tento príbeh túto skutočnosť plne postrádal. Príbeh primitívnom slohu plný zmätkov, keby neobsahoval hudobné prvky, by nebolo jasné o čom vlastne je. Samotný zaver potvrdil túto nekompetentnú nemohúcnosť. Iba prejav Triny Dyrholm a pekná hudba stáli za povšimnutie. ()

blondboss 

všechny recenze uživatele

Nezaujímavá hudobná road movie, ktorá zapadá do úplného šedého priemeru a nevyniká prakticky jednou zapamätateľnou scénou. Viem, že to malo byť hlavne o jej živote a aj o pocitoch, ktoré počas svojej kariéry Nico mala, avšak podané je to dosť ťažkopádne a toporne. 45 % ()

BarVo 

všechny recenze uživatele

Z môjho pohľadu silne ženský film. Po životopisnej stránke trochu odfláknuté, pre neznalého to môže byť nuda. Ani do hĺbky sa moc nešlo, dialógy boli občas ako z veľkej knihy múdrostí, ale ak to beriem ako road movie, je to o.k. V zásade som ale rada, že v roku 2018 môžem zájsť do kina na taký film a preto z nostalgie pridávam hviezdu naviac. ()

bonovox 

všechny recenze uživatele

Záver života Nico podaná trochu málo konvenčne. Plusom boli úryvky live songov na jednotlivých koncertov, samozrejme top z Prahy ()

Související novinky

25. Dny evropského filmu

25. Dny evropského filmu

01.04.2018

Již 25. rokem nabízí Dny evropského filmu to nejzajímavější ze současné evropské kinematografie. Letos promítnou 49 filmů z různých koutů Evropy. Snímky rozdělené do 7 programových sekcí reflektují…

Zlatý lev z Benátek udělen

Zlatý lev z Benátek udělen

09.09.2017

74. ročník filmového festivalu skončil a je znám nový nositel prestižního ocenění Zlatý lev. Stal se jím Guillermo del Toro za svůj film The Shape of Water. Stříbrný lev a Velká cena poroty letos…

Reklama

Reklama